Sazby ECB se nemění, inflace v eurozóně podle nové prognózy příští rok sestoupí na 1,7 %

Evropská centrální banka (ECB) podle očekávání ani na zářijovém jednání úrokové sazby nezměnila. Před červencovým zasedáním na osmi po sobě jdoucích jednáních měnovou politiku uvolnila. Základní sazba je teď 2,15 % a depozitní 2,00 %, úroky jsou tak nejnižší od listopadu 2022.
"Inflace se pohybuje kolem střednědobého cíle 2 % a hodnocení rady guvernérů ohledně výhledu inflace zůstává v zásadě nezměněné," uvedla ECB v prohlášení. Centrální banka dodala, že se bude i na dalších jednáních řídit daty, a zopakovala, že žádná rozhodnutí nepřijímá dopředu.
ECB se teď potýká především s nejistými vyhlídkami světové ekonomiky, a to navzdory tomu, že Evropská unie uzavřela obchodní dohodu se Spojenými státy. Brusel a Washington se v červenci dohodly na plošném 15% clu na dovoz do USA z EU, další podrobnosti byly zveřejněny minulý měsíc. Dohoda vyřešila i některé otázky týkající se klíčových evropských odvětví, jako je například farmaceutický průmysl.
Růst ekonomiky eurozóny zůstává utlumený i přes pokles sazeb ECB. Podle nejnovějších údajů HDP evropského měnového bloku v druhém čtvrtletí mezikvartálně stoupl jen o 0,1 % po růstu o 0,6 % v prvních třech měsících roku.
Nová prognóza: Inflace v eurozóně příští rok klesne na 1,7 %
Podle nové prognózy centrální banky HDP eurozóny letos stoupne o 1,2 %, příští rok růst ekonomiky zpomalí na 1 % a v roce 2027 HDP měnového bloku posílí o 1,3 %. V prognóze z června ECB vyhlížela letos růst HDP tempem 0,9 %, příští rok zrychlení expanze na 1,1 % a v roce 2027 růst tempem 1,3 %.
Inflace podle nové prognózy letos dosáhne průměrné hodnoty 2,1 %. To je oproti červnu mírně pesimističtější výhled, tehdy ECB predikovala 2,0 %. Příští rok by míra inflace měla sestoupit na 1,7 % a v roce 2027 by se měla posunout na 1,9 %. Červnová prognóza pro rok 2026 předpovídala inflaci 1,6 % a pro rok 2027 růst cen tempem 2,0 %.
Guvernérka ECB Christine Lagardeová během tiskové konference po zasedání poznamenala, že rizika pro hospodářský vývoj se stala vyváženějšími. "Zatímco nedávné obchodní dohody snížily nejistotu, nové zhoršení obchodních vztahů by mohlo dále oslabit exporty a stáhnout dolů investice i spotřebu," upozornila. Výhled inflace ovšem podle ní kvůli obchodní politice USA zůstává méně spolehlivý než obvykle.
Konec cyklu uvolňování měnové politiky?
Ekonomové a analytici jsou rozděleni v názoru na to, zda lze očekávat další snížení sazeb. Na jednu stranu připouštějí, že inflace se stabilizovala a ekonomika eurozóny teď nevykazuje známky strukturální slabosti, na druhou stranu ale připouštějí, že přetrvávající nejistota kolem obchodní politiky USA může dále brzdit investice firem. Zároveň ekonomové varují před staronovým rizikem v podobě politické nestability ve Francii.
"Podle našeho názoru je laťka pro další snížení sazeb v eurozóně postavena relativně vysoko. My se po zářijovém zasedání kloníme k názoru, že ECB má již hotovo a depozitní sazba zůstane delší dobu 'zaparkovaná' na úrovni 2 %. Rizikem je pro nás scénář rychlejšího ústupu inflace, respektive podstřelení inflačního cíle, které by ospravedlňovalo lehce nižší úrokové sazby. A to zvláště v situaci, kdy bude Fed uvolňovat měnovou politiku, což bude dále tlačit na posilování eura," napsal hlavní ekonom ČSOB Private Banking Dominik Rusinko.
Komentář expertů z XTB
Zdroj: ECB
Aktuality
