Volby 2010: Možné dopady na trh
Poslední květnový víkend čekají Českou republiku volby do Poslanecké sněmovny. Jaká možná povolební uspořádání jsou ve hře a jakým způsobem mohou z krátkodobého a dlouhodobého hlediska ovlivnit vývoj české ekonomiky?
Jedinou "jistotou" je, že volby dopadnou těsně a ani pravice, ani levice pravděpodobně nezískají tolik mandátů, aby byly schopny utvořit silnou vládu složenou z mála stran.
Opět je tak velice živé riziko slabé vlády – tentokrát to nemusí být ani tak o přeběhlících, jako o větším počtu stran v parlamentu (možnost dostat se má až 7 stran).
Vítězství levicových stran
Levice reprezentována ČSSD a KSČM pravděpodobně ve volbách poslední květnový víkend zvítězí. Pokud se ukáže, že volební zisk těchto 2 stran je dostatečně vysoký na sestavení koalice, krátkodobá reakce může být negativní (oslabení koruny, růst výnosů), a to i navzdory tomu, že koruna obvykle na politický vývoj nereaguje. Momentálně trhy totiž na vlády s apetitem po dluhu hledí skrz prsty.
Takový politický vývoj by byl rovněž negativní i na nejbližší 4 roky – dle nás by nezastavil zadlužování (právě naopak) a vedl by k postupnému růstu dlouhých sazeb (dluhopisy, hypotéky, investiční úvěry atd.). Zvyšování daní a míry redistribuce by vedlo k zhoršování ekonomického potenciálu ČR.
Vítězství pravicových a středových stran
- Dvě další pravděpodobné alternativy (vítězství stran napravo od středu, resp. koalice ČSSD s KDU/ČSL a s Věcmi veřejnými) by byly pro trhy příznivější; výraznější krátkodobou reakci bychom nečekali.
Z delšího hlediska by důsledné naplnění programu středo-pravých stran znamenalo zdravější veřejné finance a vytvoření podmínek pro rychlejší ekonomický růst.
- Naopak, středolevá koalice by dle nás tlumila největší reflexy k utrácení u ČSSD (zejména v situaci, kdy by ekonomické oživení zadrhlo), jinak by ale byla vládou spíše "udržující" - zásadnějších reforem nebo snížení zadlužení bychom se nedočkali.
Zdroj: Česká spořitelna
Aktualita pro rok 2026
