Jaderná dohoda s Íránem: Historický úspěch, nebo omyl?

Analytici, které po dosažení dohody oslovila agentura AFP, se shodují, že zrušení hospodářských sankcí spojených s íránským jaderným programem bude pro íránský obchod nepochybně znamenat velkou vzpruhu. Současně ale varují, že k ekonomickému zázraku nedojde přes noc. Írán podle nich bude potřebovat mnoho měsíců a miliard dolarů investic, než bude patrný ekonomický pokrok.

Írán se v rámci dohody se zástupci světových mocností (Spojené státy, Spojené království, Francie, Německo, Rusko, Čína) zavázal, že sníží své zásoby nízce obohaceného uranu na 300 kilogramů, o dvě třetiny sníží počet centrifug používaných k obohacování uranu a přestane používat zařízení na obohacování uranu v Komu. Zbylé centrifugy, které bude země k obohacování uranu nadále používat pro nevojenské účely, přemístí do zařízení, v nichž budou moci inspektoři OSN v případě pochybností o plnění íránských slibů za jistých podmínek provést kontrolu jejich využití.

Výměnou za redukci počtu centrifug a zásob obohaceného uranu západ zruší sankce, které ekonomiku, jež stojí z velké části na ropě, drtí již od konce 70. let minulého století. Zrušení hospodářských sankcí Íránu mimo jiné umožní zvýšit těžbu ropy v zemi a obnovit její dodávky na světové trhy. Přesný termín zrušení sankcí ale nebyl stanoven a podle dohody se načasování tohoto kroku bude odvíjet od schopnosti Íránu zavádět slíbená opatření. Teherán hovoří o týdnech, západní diplomaté jsou ale obezřetnější a hovoří v náznacích spíše o měsících.

Restart velkého ropného byznysu

Vývoz ropy z Íránu se v důsledku hospodářských sankcí snížil za několik posledních let přibližně o polovinu na zhruba jeden milion barelů denně. Analytici podle průzkumu agentury Reuters předpokládají, že by díky dohodě mohl během jednoho roku vývoz ropy ze země stoupnout až o 60 %, což drží ceny černého zlata pod tlakem, protože světové trhy jsou surovinou již nyní přezásobené.

Analytici z Goldman Sachs ale uklidňují, že se dohoda v podobě zvýšení nabídky ropy na trhu neprojeví dříve než v průběhu příštího roku. V aktuální poznámce klientům sice připouštějí, že bude mít zrušení hospodářských sankcí na ceny černého zlata negativní dopad, jedním dechem však dodávají, že bude minimálně několik měsíců trvat, než Írán začne zvyšovat těžbu a uzavře nové smlouvy s odběrateli.

"Dohoda světových mocností s Íránem je pouze příslibem zrušení sankcí. Návrhy nyní ještě musejí chválit Rada bezpečnosti OSN a také americký Kongres, což nelze čekat hned," připomínají analytici, kteří hovoří o nárůstu vývozu ropy z Íránu o 200 až 400 tisíc barelů denně v příštím roce.

Právě na americké politické scéně panují vedle Izraele ohledně dohody s Íránem největší kontroverze. Republikánský předseda Sněmovny reprezentantů John Boehner na dohodu ohledně zrušení sankcí namířených proti Íránu prohlásil, že pokud se ukáže, že je skutečně tak špatná, jak on i další členové americké republikánské strany předpokládají, "udělají vše, co bude v jejich silách, aby neprošla Kongresem". Očekává se nicméně, že Kongresem dohoda i přes možné průtahy projde.

(Izraelské) pochybnosti zůstávají

Rizikem, které se v souvislosti s vídeňskou dohodou zmiňuje vůbec nejčastěji, je možnost, že posílení íránské ekonomiky dále zvýší napětí v regionu Blízkého východu, tedy že se bude dále vyhrocovat napětí mezi Teheránem a Tel Avivem. Izrael se obává, že sliby Íránu nic neznamenají a že závazky, které země světovým mocnostem dala, její ambice na získání vlastní jaderné zbraně pouze o deset či patnáct let posunou.

Zastánci dohody samozřejmě připomínají, že je celý mechanismus zrušení hospodářských sankcí nastaven tak, aby Teherán při jakémkoli pokusu o návrat na cestu vedoucí k jaderné zbrani dostal políček, který jeho ekonomiku srazí zpět k zemi. Pokud mezinárodní komise sestávající ze zástupců USA, Británie, Číny, Francie, Evropské unie a Ruska pojme podezření, že Írán neplní závazky, pod něž se v rámci dohody podepsal, rozběhne se 30denní lhůta, kdy se komise pokusí do sporu vnést světlo. Pokud její úsilí selže, bude Rada bezpečnosti OSN hlasovat o možnosti opětovného zavedení zrušených sankcí či zpřísnění sankcí již zmírněných.

Na to kritici namítají, že může západ při možnosti potřeby znovuzavedení sankcí narazit na vzdor Ruska a Číny a že z hlediska vývoje zbraní a zbraňových systémů svět nechává Íránu až příliš volnosti. Smlouva stanovuje, že pokud Mezinárodní agentura pro atomovou energii potvrdí, že Írán dodržuje vše, k čemu se v dohodě se světovými mocnostmi zavázal, rozběhne se pětileté odpočítávání, po jehož konci dojde ke zrušení omezení týkajících se obchodu s konvenčními zbraněmi. Po osmi letech od prověření plnění závazků ze strany Íránu pak Teherán nebude limitován ani restrikcemi v oblasti technologií pro balistické rakety.

Pochybnosti panují také ohledně inspekcí v íránských zařízeních. Součástí jaderné dohody je sice souhlas Íránu s inspekcemi v jeho zařízeních, pokud budou mít inspektoři OSN vážný důvod předpokládat, že jsou v nich provozovány aktivity v rozporu s touto dohodou, má to ale háček. Inspektoři íránská zařízení nemohou navštívit, kdy se jim zlíbí. Teherán musejí předem informovat a ten má poté dva týdny na to, aby OSN vstup do zařízení umožnil. Dost času na to, aby leccos zamaskoval.

Kritici dohody dále připomínají, že Írán stále zadržuje nejméně tři americká rukojmí a také podporuje teroristické organizace v regionu či západním světem odsuzovaný režim a vojsko syrského prezidenta Bašára Asada, který v syrské občanské válce neváhal nařídit použití chemických zbraní.

Zůstává otázkou, kdo je skutečným vítězem dohody. Západ trvá na tom, že se Írán díky možnosti obnovit vývoz ropy na trhy vzdá snah o získání vlastní jaderné zbraně a bude rozvíjet mírovou politiku, která přispěje ke zklidnění napětí v regionu Blízkého východu. Zlí jazykové naopak tvrdí, že slavit může jedině Írán, který během jednání dělal mnohem menší ústupky. Otazníků kolem dohody je stále mnoho a podle všeho bude trvat roky, než se ukáže, co se za nimi ve skutečnosti skrývá.

Zdroj: The Fiscal Times, Goldman Sachs