Jak dlouho bychom vyžili z úspor?

Mírný pokles úspor českých domácností ve třetím kvartálu je možné sledovat prakticky v průběhu celého sledování indexu úspor domácností, který sestavuje ING Bank. Pravděpodobně za ním stojí náklady spojené s dovolenými a s prázdninami, během kterých Češi často sahají do finanční rezervy. I přes mírný pokles oproti předchozímu kvartálu však trend vzrůstajících úspor českých domácností trvá. Průměrná finanční rezerva se drží nad sto tisíci, což je slušný základ, a vývoj české ekonomiky i další faktory obecně naznačují, že finanční rezervy Čechů mají potenciál nadále stoupat.

Index úspor tradičně táhnou nahoru vysokoškoláci, jimž by finanční rezerva v případě výpadku příjmu stačila na téměř sedm měsíců. Zhruba tři a půl měsíce by dokázali chod domácnosti z úspor financovat lidé s maturitou, zatímco v případě domácností se zastoupením lidí se základním vzděláním by šlo jen o necelé dva měsíce. Z regionálního pohledu jsou na tom nejlépe Pražané, kteří mají finanční rezervu na více než čtyři měsíce, zatímco zbývající regiony Čech a Moravy jen asi na tři a půl.

Pohled na konkrétní čísla ukazuje, že lidé se základním vzděláním mají v průměru našetřeno kolem 64 tisíc korun, zatímco vysokoškoláci bezmála čtvrt milionu korun.

Průměrný měsíční příjem domácností se základním vzděláním se nejčastěji, téměř u třetiny z nich, pohybuje v rozmezí 10 až 20 tisíc korun, lidé s maturitou si nejčastěji (25 %) domů přinesou mezi 30 a 40 tisíci korun měsíčně a nejvyšší podíl domácností vysokoškoláků, téměř pětina, má příjmy mezi 40 a 50 tisíci korunami.

Češi se základním vzděláním by mohli, pokud by chtěli, odkládat 22 % příjmů, zatímco domácnosti se zastoupením vysokoškoláků mohou spořit až 46 % příjmů. Regionální odchylky v tomto nejsou významné.

Zdroj: ING Bank