Škodí pasivní investování aktivně ekonomice?

Podle odhadů je v současnosti indexovými fondy "blokováno" asi 20 % akcií (rozumějte drženo), přičemž se toto číslo stále zvyšuje. To vede řadu akademiků a ekonomů k otázkám ohledně toho, jak vysoký tento podíl může být za několik dalších let a zda indexové investování není rizikem pro světové hospodářství.

Riziko bublin

Jedním z důležitých faktorů je to, že s indexovým investováním se z trhů vytrácí hodnocení společností na základě fundamentální analýzy. Jinými slovy, dokud jsou akcie konkrétního podniku zařazeny v indexu, jehož složení je kopírováno indexovým fondem, kupují je investoři bez ohledu na to, jaké tato firma vykazuje hospodářské výsledky či jak se vyvíjejí její výhledy a strategie.

Akcie jednotlivých společností jsou do benchmarkových indexů nejčastěji vybírány na základě tržní kapitalizace, ukazatele, který lze vypočítat jako součin tržní ceny jedné akcie a celkového počtu akcií firmy. O váze v indexu pak rozhoduje porovnávání tržních kapitalizací jednotlivých společností. V současnosti se tržní kapitalizace firem mění s tím, jak se mění tržní cena jejich akcií na burze v důsledku jejich hospodářské výkonnosti a dalších kurzotvorných zpráv. Pokud by ale naprostá většina investorů přešla od aktivního k pasivnímu investování, vyvíjela by se tržní kapitalizace všech společností v souladu s vývojem daného indexu bez ohledu na to, jak si vedou jednotlivé firmy.

"Každý nový dolar, který přiteče do indexového fondu, míří tam, kam zamířily všechny předchozí. Výsledkem je to, že nejhodnotnější podniky zůstávají nejhodnotnějšími a jejich hodnota stále roste bez ohledu na jejich potenciál. Valuační parametry se tak vytrácejí," říká Timothy O'Neill z americké investiční banky Goldman Sachs s tím, že v důsledku tohoto vývoje hrozí vznik investičních bublin. V omezené míře podle O'Neilla mechanismus funguje již dnes, důležité ale je, že nad pasivními investory zatím převažují aktivní obchodníci, kteří trhy udržují zdravé.

Dopad na veřejnost

Sahil Raina a Martin C. Schmalz, profesoři z Michiganské univerzity, upozorňují, že investování prostřednictvím indexových fondů může významně ovlivnit také spotřebitele. Například banky podle nich mohou kalkulovat s tím, že investoři budou jejich akcie zařazené do benchmarkových indexů kupovat prakticky za všech okolností, což je může vést k přesvědčení, že nemusejí svádět tak tvrdý boj o klienty. A to se může odrážet například v účtování vyšších poplatků za běžné bankovní služby.

Odborníci se shodují, že indexové investování je stále poměrně mladým fenoménem, a je proto obtížné říci, co všechno ovlivní. Zdaleka ne všichni jsou absolutní pesimisté. Timothy O'Neill sice přiznává, že indexové investování přináší spoustu rizik, zároveň ale říká, že lze potenciálním problémům poměrně jednoduše předcházet. Řešením by podle něj bylo například to, aby byly akcie do indexů zařazovány nikoli jen na základě tržní kapitalizace společností, ale i s přihlédnutím k valuačním ukazatelům, například poměru P/E.

Zdroj: Newyorker.com