Bod pro indexové investování

Inigo Fraser Jenkins, stratég ze společnosti Sanford C. Bernstein & Co., tvrdí, že indexové investování je dokonce mnohem horší než marxismus. Říká, že investování prostřednictvím indexových fondů by mohlo nabobtnat do takových rozměrů, že všechny nové investice budou oceňovány neadekvátně. "Vize kapitalistické ekonomiky, ve které funguje výhradně indexové investování, je děsivější než centrálně plánovaná ekonomika," říká.

Indexové investování je jednoznačně velkou hrozbou pro aktivní portfoliomanagement, což je hlavní důvod, proč si představitelé aktivně spravovaných fondů nenechají ujít jedinou příležitost indexové fondy kritizovat.

Podlehli i ti největší kritici

Historicky první indexový fond představil na přelomu let 1975 a 1976 zakladatel investiční společnosti Vanguard John Bogle. Velmi brzy po jeho vzniku se ozvaly první podílové fondy, které tento způsob investování označovaly za neamerický a směšný. Předseda představenstva společnosti Fidelity Edward Johnson tehdy svět uklidňoval, že jeho společnost s ničím takovým nikdy nepřijde. "Nevěřím, že se investoři spokojí jen s průměrnými výnosy," řekl mimo jiné Johnson.

Vnímání indexového investování zásadně změnil až Vanguard 500 Index Fund, který v roce 1999 překonal hranici 100 miliard dolarů obhospodařovaného kapitálu. Dnes mají investoři v tomto fondu asi 250 miliard dolarů. Z dalších velkých fondů investoři věří například Vanguard Total Stock Market Fund (450 miliard dolarů), Total Bond Market Index Fund (170 miliard dolarů) nebo Total International Stock Index Fund (220 miliard dolarů).

Čas ukázal, že se Bogle nemýlil. Jak jednou řekl francouzský spisovatel Victor Hugo, nic na světě není silnější než myšlenka, jejíž čas nastal. Jen tak na okraj, společnost Fidelity, jejímž předsedou představenstva je stále Edward Johnson, je dnes jedním z největších správců indexových fondů. I Johnson zřejmě nakonec došel k závěru, že když není možné někoho porazit, je lepší se k němu přidat.

Vývoj vnímání indexových fondů odpovídá tomu, o čem hovořil filozof Arthur Schopenhauer. Podle něj každá velkolepá myšlenka musí projít třemi fázemi. V první fázi je zavrhována jako směšná, ve druhé je proti ní veden silný útok a ve třetí ji lidé označují za zcela logickou a zřejmou.

Katalyzátor přirozeného výběru

Investory indexové fondy lákají především na svoji komplexnost a nízké náklady. Lidé díky nim mohou jednoduše a levně investovat do stovek akcií i s minimálním vstupním kapitálem, přičemž mohou stále těžit z denní likvidity. Zavrhovat aktivně spravované investiční fondy či individuální výběr akcií by ale bylo velkou chybou. Právě nakupování a prodávání jednotlivých titulů je totiž klíčové při určování jejich ceny, za kterou ji poté v celém koši kupují pasivní indexové fondy.

Larry Swedroe z firmy Buckingham, nezávislý člen BAM Alliance, upozorňuje, že podíl profesionálních portfoliomanažerů, kteří jsou schopni investorům dlouhodobě nabízet nadprůměrné výnosy, se během posledních dvou desetiletí snížil z přibližně 20 % na pouhá 2 %. Nejde tedy jen o poplatky. Mnoho drobných investorů zkrátka došlo k závěru, že indexové fondy jsou v zásadě jedinou možností, jak se vyhnout hrozbě fatálních ztrát.

Investování prostřednictvím indexových fondů navíc přispívá k posilování efektivity finančních trhů, tvrdí Swedroe. Růst zájmu o indexové fondy totiž snižuje počet portfoliomanažerů aktivně spravovaných fondů, čímž přirozeně dochází k odchodu "slabších článků", které mají tendenci trhy vychylovat z rovnováhy. "K ideálnímu stavu jsme se ale bohužel zatím ještě ani nepřiblížili. Obliba indexového investování sice silně roste, dominantní je ale stále aktivní obchodování," říká Swedroe.

Podle společnosti Vanguard přispívají indexové fondy k celkovému dennímu objemu obchodů jen asi 5 až 10 %. "Podle mých odhadů by se odvětví aktivního investování mohlo smrsknout ještě zhruba o 90 % a trhy by stále byly vysoce efektivní," uzavírá Swedroe.

Zdroj: ETF.com