Vysoké poplatky jsou minulostí, investoři na "zlevňování" fondů slyší
Jedním z nástrojů, ale i důsledků demokratizace investování je propad poplatků. Investoři jsou nadšení, princip složeného úročení totiž v dlouhodobém horizontu dokáže i zdánlivě zanedbatelné částky výrazně zhodnotit. Nejde ale jen o poplatky.
Loni poplatek za správu u amerických burzovně obchodovaných fondů (ETF) dosahoval v průměru 0,45 %. Na přelomu tisíciletí to byl zhruba dvojnásobek. Proti předloňskému roku klesl poplatek za správu o 0,03 procentního bodu. Na první pohled zanedbatelné číslo, ve skutečnosti ale pro investory kumulovaná úspora v objemu 5,8 miliardy dolarů a v následujících deseti letech dodatečný výnos 9,4 miliardy dolarů (při průměrném ročním zhodnocení 4,93 %).
Ještě výrazněji klesly poplatky u pasivních fondů, v jejich případě dosáhl pokles od roku 1990 zhruba 57 %, loni činil poplatek za správu v průměru jen 0,13 %.
Investoři na poplatky slyší. Odliv prostředků z "drahých" aktivně řízených fondů naplno odstartoval kolem roku 2015 a trvá dodnes, zatímco pasivní fondy zaznamenávají dlouhodobě čistý příliv peněz. Za posledních šest let zaznamenaly nízkonákladové fondy příliv 3,6 bilionu dolarů, zatímco ze všech ostatních fondů za stejnou dobu odteklo 1,6 bilionu dolarů.
Poplatky jsou důležitým faktorem, který investorům pomáhá při výběru fondů, nejsou ovšem jediným důvodem rostoucí obliby pasivních fondů. Investoři si všímají i toho, že portfoliomanažeři aktivně řízených fondů mají s prodlužujícím se horizontem stále větší problém překonat trh.
Robin Powell z webu The Evidence-Based Investor je přesvědčený, že pokles poplatků může pokračovat. V krátkodobém horizontu bychom ale podle něj zejména u aktivně řízených fondů mohli vidět jistý obrat trendu spojený s tím, že s klesajícím objemem prostředků ve správě čelí tyto fondy riziku poklesu vybraných poplatků pod úroveň nezbytnou pro pokrytí všech nákladů.
Zdroj: The Evidence-Based Investor
