Evropská komise nečeká, že tok suroviny plynovodem Nord Stream 1 bude ve čtvrtek opět spuštěn

"Pracujeme s předpokladem, že se do provozu nevrátí," řekl Hahn podle listu The Wall Street Journal.

Hahnův komentář přišel poté, co agentura Reuters informovala, že ruská plynárenská společnost Gazprom nejméně jednomu významnému zákazníkovi v Evropě sdělila, že kvůli mimořádným okolnostem nemůže zaručit dodávky plynu. To zvýšilo v Evropě obavy, že provozovatel plynovodu po pravidelné údržbě možná přepravu suroviny už neobnoví.

"Oni (Gazprom) se vrátí na úrovně zaznamenané před 11. červencem," uvedl ale jeden ze zdrojů Reuters obeznámených s ruskými exportními plány k objemům plynu, které by měly plynovodem proudit od čtvrtka.

Provozovatelem plynovodu Nord Stream 1 je konsorcium Nord Stream AG, které sídlí ve Švýcarsku. Více než poloviční podíl - a tedy i kontrolu nad konsoricem - drží v Nord Streamu AG právě Gazprom. Nad ním má kontrolu Kreml.

Společnost Gazprom, která vývoz plynu potrubím z Ruska zajišťuje, v červnu snížila tok plynu v Nord Streamu 1 zhruba na 40 procent původní kapacity. Zdůvodnila to technickými problémy, respektive opožděným návratem kompresorové turbíny ze servisu, který v Kanadě prováděla německá společnost Siemens Energy. Zdržení zavinily sankce, které západní země uvalily na Rusko za jeho invazi na Ukrajinu. Kanada uvedla, že v neděli odeslala po opravě turbínu do Německa. Pokud tedy nebudou žádné problémy, měla by turbína podle WSJ dorazit do Ruska za dalších pět až sedm dní.

Podmořský plynovod Nord Stream 1 je v provozu od roku 2011, vede z ruského Vyborgu do Lubminu nedaleko Greifswaldu na severu Německa. Je dlouhý 1 222 kilometrů a jeho maximální kapacita činí 55 miliard metrů krychlových plynu za rok.

Odborníci oslovení ČTK se shodují, že Rusko po konci současné plánované odstávky plynovodu Nord Stream 1 dodávky plynu do Evropy zřejmě naplno neobnoví. Pokud Gazprom dodávky obnoví alespoň v omezeném množství, nelze podle nich vyloučit, že se mohou kdykoli zastavit.

Německo debatuje o tom, zda břímě při výpadku plynu ponesou domácnosti, či firmy

V Německu se debatuje o tom, kdo bude mít v případné energetické krize prioritu, zda firmy, anebo spotřebitelé, napsal v úterý ekonomický list Financial Times (FT). Největší evropská ekonomika se připravuje na to, že Rusko ukončí dodávky plynu. Podle unijních pravidel mají v případě nedostatku suroviny přednost domácnosti a kritická infrastruktura, například nemocnice či domovy seniorů.

Dosavadní přístup, který byl podle ministra hospodářství Roberta Habecka koncipován na krátkodobý výpadek, ale německá vláda přehodnocuje. Z politických a hospodářských kruhů se ozývá, že část břímě by měly nést i domácnosti.

"Pokud bude nedostatek plynu, každý bude muset snížit spotřebu, i domácnosti," řekl FT předseda strojírenského svazu VDMA Karl Haeusgen. "Celý tento přístup, že domácnosti mají přednost a průmysl si prostě musí vystačit, nefunguje. Průmysl je pro společnost životně důležitý," pokračoval.

Podobně se k věci staví i šéf specializovaného výrobce chemikálií H&R Detlev Wösten. Přidělování energií firmám jako ta, kterou řídí, by podle něj vyvolalo v německé ekonomice masivní krizi.

Ministr hospodářství Robert Habeck minulý týden vyzval k přehodnocení pravidel stanovování priorit. Ta byla podle něj navržena jen pro krátkodobé problémy, jako je výpadek elektrárny, nikoli pro scénář, kterému čelí Německo v poslední době.

"Možná teď mluvíme o přerušení toků plynu, které bude trvat měsíce," řekl. V takové situaci by podle něj musely přispět svým dílem i domácnosti, protože dlouhodobé narušení průmyslové výroby by mělo masivní dopad na zásobování.

"Není způsob, jak se s tímto případným nedostatkem plynu vypořádat bez zapojení běžných občanů," uvedl mluvčí ministerstva hospodářství Robert Säverin. Domácnosti by musely kontrolovat, zda skutečně potřebují udržovat místnosti na určité teplotě, dodal.

Po Habeckovi se ozval prezident Svazu německého průmyslu (BDI) Siegfried Russwurm. V pondělí řekl, že pravidla pro stanovování priorit už nejsou vhodná. "Úřady v Berlíně a Bruselu musejí přijít s novými opatřeními pro novou, tvrdou energetickou realitu", které čelíme, uvedl. "To by přinutilo všechny části společnosti, aby hrály svou roli podle svých možností," dodal.

Tento argument se ale prosazuje i mimo průmyslový sektor. Přední charitativní organizace Caritas například uvedla, že pouhé upřednostňování domácností není ta správná reakce. "My potřebujeme plyn k výrobě základních potravin, jako je mléko a základní léky," řekla. "Bez plynu nebudou ani zásoby krve pro těžce zraněné."

Zdroj: ČTK