Evropské akcie v úterý většinou ztrácely

Panevropský index STOXX Europe 600 posílil o 0,05 % na 408,61 bodu, německý DAX odepsal 0,08 % na 13 925,06 bodu, britský FTSE 100 klesl o 0,65 % na 6 754,11 bodu a francouzský CAC se snížil o 0,20 % na 5 650,97 bodu.

Investoři tento týden očekávají zahájení americké výsledkové sezóny a objasnění plánů fiskálních výdajů nastupujícího amerického prezidenta Joea Bidena, který se ujme funkce 20. ledna. Podle toho také vypadají výsledky na trzích.

Nejvíce se dařilo automobilkám, které posílily poté, co firmy Renault, BMW a Volkswagen reportovaly čísla o prodejích. Ostatní cyklické sektory, jako jsou banky, cestování a volný čas a těžba ropy a plynu také posilovaly díky očekávání dalších stimulů v USA.

Hlavní úterní události v Evropě

• Tržby britských maloobchodů v loňském roce kvůli pandemii nemoci covid-19 klesly o 0,3 %, uvedlo v úterý Sdružení britských maloobchodníků (BRC). Je to nejvýraznější pokles od roku 1995, kdy začalo sdružení tento údaj sledovat. Nejvíce k propadu přispěly prodej oděvů a potřeb pro domácnosti.
• Německo bude muset ještě po určitou dobu uplatňovat přísná koronavirová omezení, nepotřebuje však další balík opatření na podporu ekonomiky. Uvedl to v úterý německý ministr hospodářství Peter Altmaier v rozhovoru s listem Die Zeit.
• Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) obdržela žádost o podmínečnou registraci vakcíny proti covidu-19 vyvinutou ve spolupráci firmy AstraZeneca a Oxfordské univerzity. EMA o tom v úterý informovala v tiskové zprávě. Pokud shledá vakcínu kvalitní, bezpečnou a účinnou, mohla by ji Evropské komisi doporučit ke schválení na svém zasedání 29. ledna.
• Německému výrobci sportovních vozů Porsche loni klesl prodej o tři procenta na 272 162 vozů. Způsobil to hlavně propad poptávky v první polovině roku kvůli pandemii nemoci covid-19, který částečně smazalo oživení v druhé části roku. Italský výrobce luxusních sportovních vozů Lamborghini dodal loni kvůli zastavení výroby v prvním pololetí 7 340 vozů, což o devět procent méně než loni. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnily dotčené automobilky.
• Německá ekonomika letos vykáže růst o 3,5 %, na předkrizovou úroveň se ovšem nevrátí. Předpověděl to v úterý Spolkový svaz německého průmyslu (BDI), který je tak ve svém výhledu pesimističtější než vláda. Loňský pokles hrubého domácího produktu svaz kvůli dopadům koronavirové krize odhaduje zhruba na pět procent. Vláda v Berlíně v říjnu ve svém výhledu uvedla, že ekonomika letos vykáže růst o 4,4 %.
• Od amerického prezidenta Donalda Trumpa se po nepokojích v Kapitolu z minulého týdne odklání i největší německá bankovní společnost Deutsche Bank, která je Trumpovým hlavním úvěrovým partnerem. S odkazem na své zdroje to napsal list The New York Times (NYT), podle něhož prezidentova společnost The Trump Organisation čelí po středečních událostech řadě problémů, z nichž by se podle NYT již nemusela plně zotavit. Zprávy stran rozvázání spolupráce banky s Trumpem zatím nekomentovala ani instituce, ani prezident.
• Prodeje hlavní, stejnojmenné značky německé automobilky Volkswagen i luxusní značky Audi loni klesly. Důvodem byla pandemie, která přinesla řadu omezení pohybu, což se dotklo i výroby a prodeje aut po celém světě. Prodej hlavní značky Volkswagenu se snížil o 15 % na 5,3 milionu, prodej Audi pak o 8,3 % na 1,69 milionu vozů. Vyplývá to z údajů, které v úterý automobilky zveřejnily.
• Největší švýcarská banka UBS v tomto čtvrtletí uzavře ve Švýcarsku zhruba 20 procent poboček a od července začne u vkladů nad 250 000 franků (6,1 milionu Kč) klientům účtovat záporný úrok. Stane se tak první velkou bankou, která si začne z klientských vkladů brát část peněz i z relativně menšího zůstatku. Banka změny oznámila za situace, kdy pandemie omezuje volný pohyb a nutí lidi více používat on-line služby, uvedla v úterý agentura Reuters.
• Britská ekonomika se kvůli nejnovějším opatřením proti šíření koronaviru nachází ve velmi obtížné situaci a s jejím oživením lze počítat až poté, co přísné restrikce skončí a obavy ze šíření viru poleví. Uvedl to v úterý podle listu The Guardian guvernér britské centrální banky Andrew Bailey. Zároveň se skepticky vyjádřil k myšlence, že jednoduchou cestou k podpoře hospodářského růstu by bylo zavedení záporných úrokových sazeb.