Evropské burzy přešly do protiofenzivy a v pátek získaly zpět dvě procenta

Celoevropský index Stoxx 600 přidal 2,14 % na 433,48 bodu (za týden +0,83 %), německý DAX posílil o 2,10 % na 14 027,93 bodu (za týden +2,59 %), britský FTSE 100 nabyl 2,55 % na 7 418,15 bodu (za týden +0,41 %) a francouzský CAC 40 připsal 2,52 % na 6 362,68 bodu (za týden +1,67 %).

Páteční události na evropských trzích

• Průmyslová výroba v zemích Evropské unie v březnu podle sezonně přepočtených údajů klesla ve srovnání s předchozím měsícem o 1,2 procenta. V únoru naopak o 0,6 procenta vzrostla. Pokles zaznamenala i výroba v zemích platících eurem, a to o 1,8 procenta. V Česku výroba o 2,6 procenta vzrostla.
• Automobilovému koncernu Volkswagen klesl v dubnu v meziročním srovnání prodej aut o 37,8 procenta na 516 500 vozů. Na společnost nadále doléhá zejména nedostatek čipů, ale i koronavirová omezení v Číně, kde prodej klesl téměř o 50 procent. Za první čtyři měsíce dodal Volkswagen zákazníkům 2,41 milionu osobních a nákladních aut a autobusů, což je o 26 procent méně než loni.
• Míra inflace v zemích eurozóny, potažmo v dalších evropských zemích včetně ČR, která je na nejvyšších hodnotách od 70. let minulého století, dosáhne vrcholu během letošního druhého čtvrtletí. Vyplývá to z analýzy úvěrové pojišťovny Allianz Trade. Na růstu cen se budou podle ní téměř ze dvou třetin podílet rostoucí ceny energií a potravin.
• Generální ředitel největší rakouské banky Erste Group Bernd Spalt nebude usilovat o prodloužení smlouvy, jejíž platnost končí 30. června příštího roku. Důvodem jsou rozdílné názory na budoucí dlouhodobou strategickou orientaci skupiny, uvedla banka, která vlastní Českou spořitelnu. Dozorčí rada proto začne hledat náhradu, proces zahájí po valné hromadě 18. května. Třiapadesátiletý Spalt zatím bude pokračovat ve funkci.
• Míra inflace v Polsku v dubnu vystoupila na 12,4 procenta a je na maximu od konce roku 1997. V březnu činila 11 procent. Výsledek mírně překonal odhady analytiků i rychlý odhad statistiků. Na inflaci má i nadále vliv růst cen energií a také některých surovin, částečně v důsledku války na Ukrajině, s kterou Polsko sousedí.
• Kabinet britského premiéra Borise Johnsona oznámil plán na propuštění přibližně pětiny z necelého půl milionu pracovníků státní správy. Uspořené prostředky chce využít na zmírnění dopadů rostoucích životních nákladů.
• Ruský rubl k americkému dolaru v pátek v Moskvě poprvé po více než dvou letech zpevnil za hranici 63 rublů a v růstu pokračuje i k euru, kde je nejsilnější za pět let. Měnu i nadále podporuje centrální banka, která na devizovém trhu zavedla restrikce jako odpověď na západní sankce. Hlavní indexy ruských akcií jsou na maximech od února, než začala válka na Ukrajině.
• Francouzské úřady vyšetřují úmrtí, které mohla způsobit otrava baktérií E.coli obsaženou v pizze značky Buitoni od firmy Nestlé. Kromě neúmyslného zabití prověřují i 14 zranění a porušení požadavků na bezpečnost potravin. S odkazem na mluvčí pařížské prokuratury o tom informovala agentura Reuters. Firma už dříve uvedla, že na český trh se pizza nedovážela.
• Logistický a průmyslový developer CTP v Polsku koupil pozemky a stavební projekty s hrubou pronajímatelnou plochou asi 1,2 milionu metrů čtverečních. Umístěné jsou většinou kolem Varšavy a v Horním Slezsku.
• Irácký ministr obrany Juma Inad po čtvrtečním jednání s českou ministryní obrany Janou Černochovou uvedl, že jeho země chce uzavřít smlouvu o dodávkách vojenského materiálu mimo jiné s Českou zbrojovkou. Ta patří do holdingu Colt CZ Group. Nebylo zatím upřesněno, o jak významnou smlouvu by se mělo jednat.

Výsledková sezóna

• Německé telekomunikační společnosti Deutsche Telekom vzrostl v prvním čtvrtletí letošního roku čistý zisk více než čtyřnásobně na 3,9 miliardy eur. Výsledky podpořil mimořádný zisk z částečného prodeje firmy Glasfaser Plus a dokončení prodeje T-Mobile Netherlands. Rostly však i tržby.

Stalo se v Evropě v uplynulém týdnu

• Země Evropské unie by měly zvážit zabavení ruských devizových rezerv a jejich použití na obnovu Ukrajiny. V rozhovoru s listem Financial Times (FT) to řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Západ vede debatu o tom, jak donutit Moskvu, aby zaplatila část škod, které způsobila invazí na Ukrajinu, připomíná dnes britský deník.
• Český průmysl v březnu meziročně vzrostl o 0,4 %. Do kladné bilance se vrátil po únorovém poklesu o 0,3 %. Stále ho ale brzdí výroba aut, která se snížila téměř o pětinu. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V meziměsíčním srovnání se průmyslová produkce zvýšila o 2,6 %.
• Bulharsko nepodpoří nový balík sankcí Evropské unie vůči Rusku, pokud nedostane také výjimku na chystané embargo na dovoz ruské ropy. Podle agentury Reuters to řekl v neděli večer bulharský vicepremiér Asen Vasilev. O návrhu sankcí mají v pondělí nebo v úterý znovu jednat velvyslanci zemí EU, kteří se na něm podle nedělní informace serveru Politico zatím neshodli.
• Náhlé přerušení dodávek ruského zemního plynu by v Německu způsobilo hospodářskou recesi, která by byla srovnatelná s ekonomickými krizemi v letech 2009 a 2020, nebo dokonce ještě horší. Vyplývá to ze studie německého institutu pro makroekonomickou politiku IMK.
• Francouzská automobilka Renault stále jedná o budoucnosti svých aktivit v Rusku, rozhodnutí o jejich osudu učiní v příštích týdnech. Uvedl to v pondělí podle agentury Reuters šéf podniku Luca de Meo. Renault již v březnu své aktivity v Rusku pozastavil v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. Ruský ministr průmyslu a obchodu Denis Manturov pak koncem dubna uvedl, že Renault pravděpodobně převede svůj většinový podíl v ruské automobilce AvtoVAZ za symbolickou částku na ruský výzkumný automobilový institut NAMI.
• Eurozóna: Index důvěry investorů od společnosti Sentix v květnu klesl na -22,6 bodu (odhad: -20,8 bodu, duben: -18 bodů).
• Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v dubnu zrychlil na 14,2 % z březnových 12,7 %, inflace je tak nejvyšší od prosince 1993. Za dalším zrychlením růstu cen stojí především ceny bydlení, pohonných hmot a potravin. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici čekali pomalejší růst mírně nad 13 %. Meziměsíčně se spotřebitelské ceny zvýšily o 1,8 %.
• Míra inflace v Maďarsku v dubnu vystoupila na 9,5 % z březnových 8,5 %. Ve své předběžné zprávě to v úterý oznámil maďarský statistický úřad. Nejvíce se zvyšovaly ceny potravin, dražší je ale i zboží dlouhodobé spotřeby. Výsledek překonal odhady analytiků a jen za duben se ceny v průměru zvýšily o 1,6 %.
• Francouzská automobilka Renault prodá podíl 34,02 % ve své jihokorejské divizi Renault Korea Motors čínské společnosti Geely Automobile Holdings za zhruba 207 milionů USD. Získá tak peníze pro investice na svých hlavních trzích a do elektromobilů. Vyplývá to z úterního prohlášení automobilky.
• Náhlé zastavení dodávek plynu z Ruska by mohlo zhatit zotavení po pandemii nemoci covid-19 a způsobit propad ekonomik v rozvíjejících se zemích Evropy, Střední Asie a severní Afriky pod úroveň z doby před pandemií. Ve své úterní zprávě to uvedla Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD). Současně zhoršila výhled růstu ekonomik regionu, ve kterém působí. Na letošní rok tak v něm očekává růst o 1,1 %, zatímco dosud čekala 1,7 %. Důvodem je očekávaný výraznější propad ukrajinské ekonomiky.
• Evropská unie zvažuje, že si v zájmu finanční pomoci Ukrajině vezme další společnou půjčku na finančních trzích. Evropská komise (EK) jako exekutivní orgán unie se proto chystá navrhnout, že za pomoci úvěru poskytne sedmadvacítka zemí Kyjevu deset miliard eur na provoz ukrajinského státu v nejbližších měsících. ČTK to v úterý sdělil diplomatický zdroj. Dalších pět miliard eur by podle představ Bruselu měly zemi devastované ruskou invazí poskytnout Spojené státy, které už tuto částku přislíbily.
• Ruská invaze způsobila přední ukrajinské zemědělské skupině Ukrlandfarming ztráty v řádu stovek milionů dolarů. S odvoláním na úterní sdělení firmy o tom informovala agentura Reuters. Zemědělský podnik, který produkuje obilí, maso, vejce a cukr, má zničené zemědělské stroje a ztratil kontrolu nad 40 % své půdy. Nemůže ji osít, protože je buďto obsazená ruskými silami, anebo se na ní bojuje.
• Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku se v květnu nečekaně zlepšila. Vyplývá to z průzkumu, který v úterý zveřejnil německý institut ZEW. Index důvěry se v květnu zvýšil na -34,3 bodu z dubnových -41 bodů, čekal se přitom pokles ukazatele na -42 bodů.
• Británii ve druhé polovině roku ohrožuje recese a zhoršení životní úrovně kvůli rostoucím cenám. Hrubý domácí produkt by ve třetím čtvrtletí měl klesnout o 0,2 procenta a v posledních třech měsících o 0,4 procenta. Předpověděl to britský Národní institut pro ekonomický a sociální výzkum (NIESR).
• Požadavky na tranzit ruského plynu přes ukrajinskou měřicí stanici Sochranovka klesly ve středu na nulu. Uvedla to agentura Reuters. Kyjev už v úterý varoval, že tranzit plynu do Evropy touto cestou kvůli aktivitám ruských okupačních sil v oblasti přeruší, ale upozornil, že dodávky je možné přesměrovat přes propojovací bod Sudža. Přes stanici Sochranovka proudí asi třetina dodávek plynu, který se z Ruska do EU přepravuje přes Ukrajinu. Tok plynu přes slovenský hraniční uzel Veľké Kapušany pokračuje, ale kvůli slabému zájmu evropských odběratelů se snížil.
• Evropská centrální banka začne pozvolna zvyšovat úroky letos v létě. V rozhovoru s francouzskou rozhlasovou stanicí France Inter to řekl člen Rady guvernérů ECB a guvernér francouzské centrální banky François Villeroy de Galhau. Podobně se vyjádřila i šéfka ECB Christine Lagardeová a další centrální bankéři.
• Kvůli ruské invazi už na Ukrajině zaniklo asi 4,8 milionu pracovní míst, což je skoro třetina. Informovala o tom ve středu Mezinárodní organizace práce (ILO). V závislosti na vývoji vojenských operací vypracovala několik scénářů vývoje ukrajinského pracovního trhu. Organizace například chválí úsilí ukrajinské vlády o zachování funkčnosti systému sociálního zabezpečení.
• Britská ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 0,8 procenta. Tempo růstu tak zpomalilo z 1,3 procenta ve čtvrtém čtvrtletí a zaostalo za očekáváním analytiků. V samotném březnu pak hrubý domácí produkt (HDP) klesl proti únoru o 0,1 procenta, neboť na domácnosti začal dopadat růst cen. 
• Některé divize německé společnosti Gazprom Germania v důsledku ruských sankcí nedostávají z Ruska žádný plyn. Oznámil to ve čtvrtek německý ministr hospodářství Robert Habeck. Dodal nicméně, že Německo si zajistilo alternativní dodávky a dokáže se s tímto výpadkem vypořádat.
• Ruský prezident Vladimir Putin na čtvrtečním zasedání vlády prohlásil, že Rusko se úspěšně vyrovnává s dopady západních sankcí, které podle něj vyvolávají globální krizi a hrozbu hladomoru v nejchudších zemích. Putin podle tiskových agentur přislíbil zvýšit vývoz obilí z letošní sklizně, která by se mohla stát rekordní.
• Česká bankovní asociace (ČBA) v nové prognóze zhoršila odhad růstu české ekonomiky pro letošní rok na 1,8 procenta. V předchozí únorové prognóze počítala letos s růstem hrubého domácího produktu o 3,7 procenta. Růst ekonomiky bude podle asociace ovlivněn dopady války na Ukrajině, problémy v dodavatelských řetězcích a inflací. Ta by měla letos podle nových odhadů ČBA stoupnout na průměrných 12,4 procenta. 
• Britská ropná a plynárenská společnost Shell se dohodla, že prodá ruské firmě Lukoil přes 400 čerpacích stanic a závod na maziva v Rusku. Shell se začátkem března rozhodl postupně stáhnout z Ruska. Podobně jako řada dalších západních podniků tím reaguje na ruskou invazi na Ukrajinu.
• Ruská plynárenská společnost Gazprom už nebude moci vyvážet plyn do Evropské unie potrubím Jamal přes Polsko. Firma ve čtvrtek oznámila, že důvodem jsou ruské sankce na firmu EuRoPol GAZ, která vlastní polskou část plynovodu Jamal. Ten vede z Ruska přes Bělorusko a Polsko do Německa. Německý úřad pro regulaci energetického trhu ale podle agentury Reuters nepředpokládá, že by přerušení dodávek vedlo k bezprostřednímu zhoršení situace v zásobování plynem. Česko podstatnou část ruského plynu odebírá přes Německo.
• Bankovní rada České národní banky na čtvrtečním mimořádném zasedání rozhodla kvůli výraznému oslabení koruny z posledních dní zahájit intervence na devizovém trhu. Podle ČNB je cílem nepřipustit dlouhodobější oslabení koruny v situaci vysoké inflace. Banka také po dobu intervencí pozastavila program odprodeje výnosů z devizových rezerv. Během několika hodin od oznámení koruna posílila pod 25 EUR/CZK.
• Německý průmyslový konglomerát Siemens opustí Rusko. Firma ve čtvrtek uvedla, že se tak připojuje k mezinárodní komunitě, která odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu. Firma zároveň zveřejnila hospodářské výsledky za druhé čtvrtletí svého finančního roku, podle kterých jí čistý zisk meziročně klesl o 49 procent na 1,21 miliardy eur. Na vině jsou zejména odpisy právě v souvislosti s odchodem z ruského trhu.

Výsledková sezóna

• Německá biotechnologická společnost BioNTech v prvním čtvrtletí zvýšila čistý zisk o zhruba 228 % na 3,7 miliardy eur. Hospodaření podpořila poptávka po vakcínách proti covidu-19, které firma vyrábí ve spolupráci s americkou společností Pfizer. Tržby se zvýšily na 6,37 miliardy eur z 2,05 miliardy eur o rok dříve. Německý podnik ale současně v pondělní tiskové zprávě potvrdil, že za celý rok čeká pokles prodeje vakcín.
• Německý provozovatel letišť Fraport navzdory ožití poptávky po osobní letecké dopravě zůstal v prvním čtvrtletí ve ztrátě. Na vině jsou odpisy související s letištěm v Petrohradě kvůli válce na Ukrajině. Čistá ztráta se prohloubila na 118,2 milionů eur ze 77,5 milionu eur ve stejném období loni. Vyplývá to z úterního sdělení společnosti, která mimo jiné provozuje jedno z nejvytíženějších evropských letišť ve Frankfurtu nad Mohanem.
• Holdingová společnost Porsche SE, která je hlavním akcionářem německého automobilového koncernu Volkswagen, v prvním čtvrtletí více než zdvojnásobila čistý zisk na 2,1 miliardy eur z 995 milionů eur před rokem. Oznámila to v úterý firma. Za růstem zisku stály zejména příznivé hospodářské výsledky Volkswagenu.
• Nizozemsko-belgické maloobchodní společnosti Ahold Delhaize klesl v prvním čtvrtletí očištěný provozní zisk o více než dvě procenta na 829 milionů eur, uvedla ve středu firma. Výsledky jsou však lepší, než čekali analytici. K poklesu přispělo i to, že lidé po koronavirových restrikcích opět začali jíst častěji mimo domov.
• Cestovní společnost TUI Group počítá v letošním finančním roce po koronavirové krizi se silnou letní sezónou a s návratem k zisku. V prvním finančním pololetí do konce března firma snížila provozní ztrátu očištěnou o speciální efekty o více než polovinu na zhruba 604 milionů eur. Společnost, která vlastní cestovní kanceláře, hotely, letecké společnosti a výletní lodě, to uvedla ve svém středečním sdělení. V první polovině finančního roku do konce března dosáhla TUI tržeb kolem 4,5 miliardy eur, což je více než šestkrát tolik jako ve stejném období předchozího roku, kdy země zaváděly koronavirová omezení. Daří se jí také snižovat čistý dluh. Zisk společnost vykázala naposledy v roce 2019.
• Belgické finanční skupině KBC klesl v prvním čtvrtletí v meziročním srovnání čistý zisk o 17,8 procenta na 458 milionů eur. V Česku ale zisk společnosti vzrostl. Vyplývá to ze čtvrtečního prohlášení firmy, která je v tuzemsku mimo jiné vlastníkem ČSOB.
• Německé pojišťovně Allianz klesl v prvním čtvrtletí čistý zisk o 78 procent na 561 milionů eur. Důvodem jsou mimořádné náklady související s právním sporem s významnými klienty své dceřiné společnosti Allianz Global Investors (AGI). Pojišťovna také zaznamenala výrazný nárůst škod z přírodních katastrof.