Evropské akcie pátek zakončily v zelených číslech, hlavní indexy posílily i za celý týden

Panevropský index STOXX Europe 600 v pátek zpevnil o 0,76 % na 515,95 bodu, britský FTSE 100 si připsal 0,39 % na 8 273,09 bodu, německý DAX uzavřel se ziskem 0,98 % na 18 699,40 bodu a francouzský CAC 40 se zvýšil o 0,41 % na 7 465,25 bodu.

V indexu STOXX Europe 600 se dařilo mimo jiné akciím společností Zalando (+10,30 %), Siemens Energy (+9,44 %) nebo thyssenkrupp (+5,49 %). Nedařilo se naopak cenným papírům firem Worldline (-14,38 %), Nexi (-2,84 %) či Pernod Ricard (-2,75 %).

Za celý uplynulý týden STOXX Europe 600 přidal 1,85 %, FTSE 100 se zvýšil o 1,12 %, DAX zpevnil o 2,17 % a CAC 40 stoupl o 1,54 %.

Rada guvernérů Evropské centrální banky na čtvrtečním měnověpolitickém jednání podle očekávání snížila úrokové sazby, depozitní o 25 bazických bodů na 3,50 % a základní o 60 bazických bodů na 3,65 %. Poprvé sazby ECB v současném cyklu snížila v červnu, na zasedání v červenci je pak nechala beze změny. Nynější uvolnění měnové politiky by mělo podle ekonomů podpořit hospodářství eurozóny, které se v poslední době potýká se slabým růstem.

Hlavní úroková sazba na zářijovém zasedání klesla výrazněji než depozitní kvůli změnám provozního rámce pro provádění měnové politiky, které vstupují v účinnost tento měsíc. Podle toho je rozdíl mezi úrokovou sazbou pro hlavní refinanční operace a depozitní sazbou 0,15 procentního bodu.

V nové prognóze ECB potvrdila inflační výhled z června a mírně zhoršila výhled vývoje HDP. Inflace podle ní letos bude činit 2,5 %, příští rok klesne na 2,2 % a v roce 2026 se sníží na 1,9 %. Hospodářský růst v letošním roce centrální banka odhaduje na 0,8 %, pro příští rok vyhlíží zvýšení HDP o 1,3 % a pro rok 2026 o 1,5 %. Ve všech třech případech je aktuální výhled růstu HDP proti červencovému horší o desetinu procentního bodu.

Nejdůležitější páteční události na evropských trzích

• Dánská dopravní skupina DSV podepsala smlouvu o převzetí společnosti Schenker, která je logistickou divizí německé železniční společnosti Deutsche Bahn (DB). Zaplatí za ni 14,3 miliardy eur. DSV to v pátek oznámila v tiskové zprávě. Pro DB je to zatím největší transakce a DSV se díky ní patrně stane největší zasilatelskou firmou na světě. Dohodu musí ještě schválit dozorčí rada DB a německá vláda. Dokončena by měla být v příštím roce.
• Průmyslová výroba v zemích Evropské unie v červenci podle sezónně přepočtených údajů ve srovnání s předchozím měsícem klesla o 0,1 %. V červnu naopak o 0,1 % vzrostla. V eurozóně se výroba snížila o 0,3 %, zatímco v červnu zůstala beze změny. V pátek to uvedl evropský statistický úřad Eurostat. V České republice se výroba propadla o 0,9 % po růstu o 0,8 % v červnu.
• Devět evropských zemí protestuje proti plánovanému obnovení misí Mezinárodního měnového fondu v Rusku. Podle nich by obnovení dialogu se zemí, která napadla jinou zemi, poškodilo pověst fondu. Informuje o tom v pátek agentura Reuters. Česká republika mezi těmito devíti zeměmi nefiguruje.
• Ruská centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 19 %. V pátečním oznámení mimo jiné uvedla, že inflační tlaky zůstávají v Rusku vysoké. Analytici podle agentury Reuters očekávali, že banka ponechá sazbu beze změny, vzhledem k prvním známkám ochlazení ekonomiky. Část expertů ale předpovídala zvýšení.

Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích

• Důvěra investorů v ekonomiku eurozóny v září třetí měsíc za sebou klesla. Nachází se tak na nejnižší úrovni od ledna. Ve své pondělní zprávě to uvedla výzkumná společnost Sentix. Dodala, že eurozóně hrozí hospodářská recese, a to zejména kvůli nepříznivému vývoji v Německu.
• Ukrajinská centrální banka oznámila další fázi liberalizace měny. Opatřením chce podpořit obranyschopnost země a také ukrajinské firmy. Informovala o tom v pondělí na svém webu. Centrální banka zavedla nejrozsáhlejší válečná opatření k liberalizaci měny v květnu. Snažila se tak zmírnit omezení pro podniky poté, co ji ruská invaze v roce 2022 přiměla zavést tvrdé restrikce, uvedla agentura Reuters.
• Pro větší konkurenceschopnost Evropské unie je nutné podpořit dekarbonizaci průmyslu, inovace, dovednosti pracovních sil a rovněž je potřeba větší odolnost. Na společné tiskové konferenci s bývalým italským premiérem a bývalým prezidentem Evropské centrální banky Mariem Draghim to v pondělí řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Draghi zároveň představil dlouho očekávanou zprávu o konkurenceschopnosti Evropské unie.
• Německý ministr financí Christian Lindner dnes ve Spolkovém sněmu představil vládní návrh rozpočtu na příští rok. Počítá s výdaji téměř 490 miliard eur. Více než desetina z toho, celkem 51,3 miliardy eur, má pocházet z půjček. Podle Lindnera obsahuje návrh také rekordní investice 81 miliard eur. Návrh, jehož vznik provázely vleklé koaliční spory, nyní posoudí poslanci, kteří by ho mohli schválit v listopadu.
• Americká technologická společnost Apple musí Irsku vrátit 13 miliard eur, které získala na slevách na dani, rozhodl v úterý Soudní dvůr EU. Definitivně tak potvrdil rozhodnutí Evropské komise z roku 2016, které se Apple snažil zvrátit.
• Německý výrobce luxusních automobilů BMW kvůli problémům souvisejícím s brzdami zhoršil celoroční výhled. Firma to v úterý oznámila v tiskové zprávě. Za zhoršením výhledu podle firmy stojí přerušení dodávek a technická opatření související s integrovaným brzdným systémem poskytovaným dodavatelem. Automobilka uvedla, že tato technická opatření se týkají více než 1,5 milionu vozů a povedou ve třetím čtvrtletí k dodatečným záručním nákladům v řádu stovek milionů eur. Ve své zprávě poukázala i na přetrvávající slabou poptávku v Číně.
• Nejvyšší soud Evropské unie potvrdil pokutu 2,42 miliardy eur pro americkou internetovou společnost Google ze skupiny Alphabet. Evropská komise firmě pokutu před lety vyměřila za zneužití dominantního postavení na trhu cenových srovnávačů. Soudní dvůr EU to v úterý oznámil v tiskové zprávě. Google uvedl, že je z rozhodnutí zklamaný.
• Spotřebitelské ceny v Česku v srpnu meziročně vzrostly stejně jako v červenci o 2,2 %. Protichůdně na index spotřebitelských cen působily potraviny a pohonné hmoty. Meziměsíčně se ceny zvýšily o 0,3 %. Analytici v průměru vyhlíželi pokles meziroční míry inflace na 2 % a Česká národní banka podle poslední prognózy vyhlížela růst cen tempem 1,8 %. Podle analytiků ale zřejmě ani mírně vyšší než očekávaná inflace nezastaví proces uvolňování měnové politiky ČNB.
• Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Maďarsku v srpnu kleslo na 3,4 % z červencových 4,1 %. Inflace se tak dostala na nejnižší úroveň za tři a půl roku. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnil maďarský statistický úřad.
• Automobilový koncern Volkswagen formálně vypověděl dohodu o zajištění pracovních míst, která bránila propuštění zaměstnanců v jeho německých podnicích od roku 1994. V úterý o tom podle agentury DPA informoval odbory. Znamená to, že smlouva, která měla původně platit až do roku 2029, vyprší za šest měsíců, takže v červenci příštího roku může podnik začít v Německu propouštět.
• Německo: Meziroční inflace v srpnu podle finálních údajů klesla v souladu s odhadem na 1,9 % z červencových 2,3 %.
• Spojené království: Míra nezaměstnanosti za tři měsíce do konce července klesla v souladu s odhady na 4,1 % (červen: +4,2 %), počet zaměstnaných se zvýšil o 265 tisíc (předchozí období: +97 tisíc).
• Německo prodalo zhruba 53,1 milionu akcií finančního domu Commerzbank italské UniCredit Group za 702 milionů eur. Italská skupina tak v německé bance získala podíl 4,49 %. Ve středečním prohlášení to oznámila Finanční agentura německého ministerstva financí. UniCredit následně dodala, že její celkový podíl v Commerzbank díky dalším nákupům akcií činí zhruba devět procent. Podle zdrojů agentury Reuters se šéf UniCredit Andrea Orcel obrátil na vedení Commerzbank ohledně možných jednání o fúzi. Odbory německé banky již dříve avizovaly negativní postoj k případnému převzetí ze strany UniCredit.
• Amazon Web Services, cloudová divize internetového prodejce Amazon, plánuje investovat v příštích pěti letech v Británii osm miliard liber do výstavby, provozu a údržby datových center. Oznámila to ve středu společnost.
• Mezinárodní měnový fond (MMF) se předběžně dohodl s Ukrajinou na uvolnění další 1,1 miliardy USD ze slíbeného úvěru. Dohodu musí ještě schválit výkonná rada fondu, stát by se tak mělo v příštích týdnech, uvedl MMF ve středečním prohlášení.
• Spojené království: Průmyslová výroba v červenci meziročně klesla o 1,2 % (odhad: -0,2 %, červen: -1,4 %) a meziměsíčně se snížila o 0,8 % (odhad: +0,3 %, červen: +0,8 %).
• Spojené království: Deficit obchodní bilance v červenci vzrostl na 7,514 miliardy liber (červen: -5,324 miliardy liber).
• Spojené království: HDP v červenci meziročně vzrostl o 1,2 % (odhad: +1,4 %, červen: +0,7 %) a meziměsíčně stejně jako v červnu stagnoval (odhad: +0,2 %).
• Rada guvernérů Evropské centrální banky na zářijovém měnověpolitickém jednání podle očekávání snížila úrokové sazby, depozitní o 25 bazických bodů na 3,50 % a základní o 60 bazických bodů na 3,65 %. Poprvé sazby ECB v současném cyklu snížila v červnu, na zasedání v červenci je pak nechala beze změny. Nynější uvolnění měnové politiky by mělo podle ekonomů podpořit hospodářství eurozóny, které se v poslední době potýká se slabým růstem.
• Převzetí celé Commerzbank je pro UniCredit Group jednou z možností. Andrea Orcel, šéf italské banky, která v té německé drží devět procent, to řekl agentuře Bloomberg. Orcel ale zároveň zdůraznil, že je ohledně dalšího postupu flexibilní, takže je připraven podíl v druhé největší německé bance, s jejímiž akciemi se obchoduje na burze, i jen zvýšit nebo dokonce snížit.
• Počet firemních bankrotů v Německu vzrostl v prvním pololetí meziročně téměř o čtvrtinu na 10 702. Výrazně se také zvýšil počet pohledávek věřitelů. Údaje ve středu zveřejnil německý statistický úřad. Německá ekonomika bojuje s recesí, což se odráží mimo jiné i v počtu podnikových insolvencí. Podle Německé průmyslové a obchodní komory (DIHK) jsou čísla alarmující.
• Německo: Index velkoobchodních cen v srpnu meziročně klesl o 1,1 % (červenec: -0,1 %) a meziměsíčně se snížil o 0,8 % (odhad: +0,1 %, červenec: +0,3 %).

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Španělské společnosti Inditex, která je největším světovým maloobchodním prodejcem módy s akciemi na burze, vzrostl za první pololetí fiskálního roku čistý zisk o deset procent na 2,8 miliardy eur. Tržby se za šest měsíců do konce července zvýšily o 7,2 procenta na 18,1 miliardy eur. Oznámila to společnost ve středečním prohlášení.
• Zbrojařský holding Colt CZ Group vykázal za letošní první pololetí výnosy 9,69 miliardy korun. Meziročně tržby vyskočily o 41,2 %, a to hlavně díky nárůstu prodejů v druhém čtvrtletí po slabším prvním kvartálu a díky konsolidaci výrobce munice Sellier & Bellot od poloviny května. Čistý zisk skupiny se ale snížil o 41,7 % na 609,6 milionu korun, a to vlivem výsledku z finančních operací, nákladů spojených s úhradami vázanými na akcie v souvislosti se zaměstnaneckým opčním plánem, nárůstu odpisů a amortizace a přecenění zásob v souvislosti s akvizicí Sellier & Bellot. Zisk očištěný o tyto mimořádné vlivy se meziročně snížil o 15,3 % na 1,02 miliardy korun.

Zdroj: CNBC