Tuzemská meziroční inflace v srpnu zůstala na 2,2 %, vliv dražších potravin kompenzovaly levnější pohonné hmoty

"Srpnový meziroční vývoj spotřebitelských cen významně ovlivnily ceny potravin a pohonných hmot, jejich protichůdné pohyby se nicméně vzájemně vykompenzovaly. Ceny pohonných hmot byly proti loňskému srpnu nižší o zhruba 4 %. Benzin Natural 95 se na čerpacích stanicích v průměru prodával za 37,65 Kč za litr, což byla nejnižší cena od letošního ledna. Nafta se prodávala za 36,08 Kč za litr, což bylo nejméně od července loňského roku," uvedla Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.

ČR - meziroční inflace (v %), zdroj: tradingeconomics.com

Největší vliv měly na meziroční růst cenové hladiny nadále ceny v oddílu bydlení, kde vzrostly ceny nájemného o 6,6 %, výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytu o 4,7 %, vodného o 10,9 %, stočného o 13,4 %, elektřiny o 8,2 % a tepla a teplé vody o 5,8 %. Ceny zemního plynu meziročně klesly o 7,2 % a tuhých paliv o 2,5 %. Náklady vlastnického bydlení (takzvané imputované nájemné) meziročně vzrostly o 1,2 % (v červenci o 0,9 %), a to zejména v důsledku růstu cen nových nemovitostí.

Další v pořadí vlivu byly ceny v oddílu stravování a ubytování v důsledku vyšších cen stravovacích služeb (+6,8 %) a ubytovacích služeb (+8,5 %). V oddílu alkoholické nápoje a tabák vzrostly ceny lihovin o 5 %, piva o 4,4 % a tabákových výrobků o 6,5 %. V oddílu rekreace a kultura se zvýšily ceny dovolených s komplexními službami o 2,8 %. Naopak na meziroční snižování celkové cenové hladiny v srpnu nejvíce působily (i když mírnějším tempem) ceny v oddílu potraviny a nealkoholické nápoje (pokles o 1,8 %).

Ceny zboží v srpnu úhrnem vzrostly o 0,5 % a ceny služeb se zvýšily o 5 %.

Meziroční inflace harmonizovaná s metodikou EU v Česku v srpnu podle předběžných výpočtů dosáhla 2,4 %, a klesla tak proti červenci o desetinu procentního bodu. Podle rychlého odhadu Eurostatu byla meziroční inflace za eurozónu 2,2 % (v červenci 2,6 %). Nejvyšší byla v Belgii (4,5 %), nejnižší v Litvě (0,7 %).

Inflace v evropských zemích, zdroj: tradingeconomics.com

Koruna na zveřejněná data zareagovala posílením z 25,09 EUR/CZK na zhruba 25,02 EUR/CZK, záhy však tento pohyb korigovala a vrátila se na ranní hodnotu 25,05 EUR/CZK.

Ředitel měnové sekce České národní banky Petr Král považuje srpnový inflační údaj za potvrzení letošního obnovení cenové stability v české ekonomice. Inflace se podle něj bude poblíž 2% cíle ČNB nacházet i po zbytek letošního roku a také v příštích dvou letech, i když ve zbytku roku 2024 může být spíše v horní polovině tolerančního pásma.

Analytici: ČNB může pokračovat v pozvolném uvolňování měnové politiky

"Inflační vývoj dává České národní bance prostor k tomu, aby pokračovala ve snižování úrokových sazeb, a to v umírněném tempu, aby zbytečně neohrožovala kurz koruny. Obezřetnost navíc vyvolávají i neustále zdražující služby, které jsou proti přísnější měnové politice docela silně rezistentní. Tentokrát se jejich ceny zvýšily o pět procent a evidentně stále nijak nebrzdí," říká hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

V nejbližších měsících se podle Dufka nejspíše inflace udrží blízko současných hodnot, avšak s koncem roku se začne opět zvyšovat. Bude to ovšem podle něj spíše hra čísel způsobená nízkým srovnávacím základem konce loňského roku, protože inflační tlaky jako takové zůstanou až na výjimky utlumené. "Jednou z výjimek mohou být rostoucí ceny nemovitostí, které do inflace vstupují skrze takzvané imputované nájemné. V současnosti je vliv cen bytů marginální, avšak s jejich rychlejším růstem dojde i na inflaci," dodává Dufek.

"V srpnu si hlouběji do kapsy sáhli milovníci neřestí, naopak ušetřili motoristé. Celkově se inflace pohybuje lehce nad cílem České národní banky, ale drží se bezpečně v tolerančním pásmu. To umožňuje, aby ČNB pokračovala v postupném snižování úrokových sazeb, což podpoří ekonomický růst v příštím roce. Ceny zboží jsou pod kontrolou, nadále jsou ale identifikovány problémy u cen služeb, které se v úhrnu zvýšily o pět procent. Podle údajů Eurostatu docházelo v období od prosince 2023 do července 2024 k nejrychlejšímu poklesu cen potravin ze všech zemí Evropské unie v České republice, údaje Českého statistického úřadu však naznačují, že poklesu cen potravin na našem trhu dochází dech," doplňuje hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Analytik ve společnosti AKCENTA CZ Miroslav Novák očekává, že v souhrnu za celý letošní rok se tuzemské ceny zvýší o 2,5 %. Příští rok by pak podle něj mohla inflace sestoupit pod dvě procenta. "Postupně byl měla odeznívat rovněž inflace ve službách. Rizikem jsou kolísavé ceny potravin, ale ani vývoj cen zemědělských výrobců, ani vývoj cen v potravinářském průmyslu (data za srpen zatím nebyla zveřejněna) nenaznačují, že by měly koncové ceny potravin v nejbližších měsících výrazněji růst," říká Novák.

"Srpnová inflace mírně překvapila směrem nahoru (trh čekal 2 %, ČNB v poslední prognóze 1,8 %), důvod k panice to ovšem podle nás nepředstavuje. Předpokládáme, že bankovní rada České národní banky na zářijovém zasedání (25. září) základní úrokovou sazbu sníží o 0,25 procentního bodu, byť nevylučujeme, že proběhne důsledná debata o možnosti proces uvolňování měnové politiky pozastavit," dodává hlavní ekonom společnosti CYRRUS Vít Hradil.

Daniel Janeček ze strategického poradenství PwC zdůrazňuje, že česká ekonomika letos mnoho dobrých zpráv nepřináší a do tržních sazeb se zatím nižší úrokové sazby ČNB propisují jen velmi neochotně. "Setrvání meziroční inflace na dohled inflačního cíle centrální banky je tak důležitým střípkem do mozaiky toho, proč by ČNB nemusela být příliš opatrná a na příštím měnovém zasedání by mohla znovu snížit úrokové sazby," vysvětluje.

Srpnová inflace byla nad prognózou ČNB, víc zdražily potraviny, nápoje a tabák

Srpnová inflace, která v meziročním vyjádření dosáhla 2,2 procenta, byla o 0,4 procentního bodu vyšší, než předpokládala Česká národní banka. Ve srovnání s prognózou ČNB rychleji rostly ceny potravin, nápojů a tabákových výrobků, mírně vyšší byla i jádrová inflace, která nezahrnuje ceny potravin a energií. Naopak ceny pohonných hmot klesly víc, než centrální banka očekávala, uvedl v komentáři k srpnovému vývoji spotřebitelských cen ředitel sekce měnové ČNB Petr Král.

Ceny potravin, nápojů a tabáku se zvýšily o jedno procento, zatímco ČNB čekala pokles o 0,2 procenta. "Za meziročním zdražením potravin, nápojů a tabáku stál růst cen alkoholu a cigaret. Ceny samotných potravin pokračovaly v mírném meziročním poklesu v důsledku předchozího zlevňování světových agrárních komodit i domácí zemědělské výroby," uvedl Král.

Jádrová inflace, která zahrnuje výrobky a služby nepodléhající regulaci ani výrazným cenovým výkyvům, v srpnu činila 2,4 procenta, když prognóza ČNB očekávala 2,2 procenta. Ve srovnání s červencem se zvýšila o 0,1 procentního bodu. "Na jádrovou inflaci působí růst mezd v tuzemské ekonomice, který má vliv zejména na ceny služeb. Předchozí déletrvající útlum domácí poptávky ovlivněný přísnou měnovou politikou ČNB jádrovou inflaci naopak brzdí," uvedl Král.

Nad očekávání ČNB rostly také regulované ceny, které se meziročně zvýšily o 5,2 procenta, zatímco prognóza centrální banky očekávala růst o 4,7 procenta. Král ale upozornil na to, že tempo růstu regulovaných cen se snižuje, když v červenci se meziročně zvýšily o 5,4 procenta. Zpomalování růstu regulovaných cen podle něj souvisí s postupným snižováním cen energií pro domácnosti.

Ceny pohonných hmot se meziročně snížily o 4,2 procenta, když prognóza ČNB očekávala pokles o 2,2 procenta. "Meziroční pokles cen pohonných hmot byl dán pokračujícím zlevňováním ropy na světových trzích i srpnovým zpevněním koruny," uvedl Král.

Ve zbývajících měsících roku by se inflace podle Krále měla pohybovat na dohled dvouprocentního cíle ČNB. Podobné hodnoty očekává centrální banka i v následujících dvou letech, uzavřel Král.

ČNB v srpnu zmírnila tempo uvolňování měnové politiky

Na měnověpolitickém zasedání 1. srpna Česká národní banky rozhodla o snížení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu, základní sazby na 4,50 %. Tempo uvolňování měnové politiky se tak zmírnilo, v předchozích čtyřech krocích sazba klesala po 50 bazických bodech. Základní úrok je nyní na nejnižší úrovni od února 2022. Rozhodnutí bankovní rady o snížení sazeb o čtvrt procentního bodu bylo jednomyslné. Rada zároveň v prohlášení potvrdila odhodlání pokračovat v přísné měnové politice tak, aby se inflace dlouhodobě stabilizovala poblíž 2 %.

Uvolňování měnové politiky zahájila ČNB loni v prosinci, kdy v prvním kroku snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 6,75 %. Předtím byla sazba rok a půl v neměnné výši 7,00 %. Letos v únoru ČNB snižování sazeb zrychlila, když sáhla k jejich zredukování o půl procentního bodu. V březnu, květnu a červnu pak tento krok zopakovala.

ČNB - základní úroková sazba (v %), zdroj: tradingeconomics.com

Zdroj: ČSÚ, ČTK