Evropské akcie v pátek přes počáteční růst oslabily, přetrvávají obavy o bankovní sektor

Panevropský index STOXX Europe 600 se v pátek snížil o 1,21 % a uzavřel na 436,31 bodu. Hlavní index londýnské burzy FTSE 100 klesl o 1,01 % na 7 335,40 bodu, index francouzských akcií CAC 40 se propadl o 1,43 % na 6 925,40 bodu a index německých akcií DAX se snížil o 1,33 % na 14 768,20 bodu.

Velké americké banky ve čtvrtek poskytly First Republic finanční injekci za 30 miliard dolarů. Tato pomoc přišla krátce poté, co si druhá největší švýcarská banka Credit Suisse u centrální banky zajistila nouzový úvěr až 50 miliard švýcarských franků (1,2 bilionu Kč) na podporu likvidity.

Akcie společnosti Credit Suisse v pátek zpočátku posilovaly, obchodování však nakonec uzavřely s osmiprocentním poklesem. Oslabovaly také akcie dalších významných evropských bank, včetně britské HSBC (-4,10 %) a francouzské BNP Paribas (-1,95 %).

Za celý týden index STOXX Europe 600 ztratil 3,84 %, zaznamenal tak nejvýraznější pokles za pět měsíců. FTSE 100 za týden odepsal 5,33 %, DAX se snížil o 4,28 % a CAC 40 přišel o 4,09 %.

Nejdůležitější páteční události na evropských trzích

• Německa automobilka Volkswagen chce investovat do těžby nerostných surovin. Tento krok jí má pomoci snížit náklady na výrobu bateriových článků, pokrýt polovinu vlastní poptávky po bateriích a prodávat baterie dalším zákazníkům. V rozhovoru s agenturou Reuters to řekl člen představenstva odpovědný za technologie Thomas Schmall.
• Míra inflace v Evropské unii v únoru opět mírně klesla a poprvé od loňského července se dostala pod úroveň deseti procent. Tempo meziročního růstu cen kleslo proti lednu o desetinu procentního bodu na 9,9 %, uvedl v pátek evropský statistický úřad Eurostat.
• Italská vláda se chystá schválit dekret, kterým by vyčlenila 7,8 miliardy eur na opatření, jež mají zemi pomoci vyrovnat se s dopady velkého sucha. V deníku La Stampa to v pátek uvedl ministr pro životní prostředí a energetickou bezpečnost Gilberto Pichetto Fratin.
• Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zlepšila výhled růstu hlavních světových ekonomik na letošní rok na 2,6 %, v listopadu počítala s růstem o 2,2 %. Zdůvodnila to poklesem cen potravin a energií a uvolňováním opatření proti šíření covidu-19 v Číně. Varovala ale před křehkostí hospodářského oživení kvůli vysokým úrokovým sazbám.
• Představenstvo největší ruské banky Sberbank navrhuje vyplatit dividendu 25 rublů na akcii, na dividendě tak chce vyplatit rekordních 565 miliard rublů (zhruba 166 miliard Kč). Oznámil to v pátek generální ředitel banky German Gref. Za loňský rok Sberbank podobně jako jiné velké ruské podniky na doporučení centrální banky a vlády dividendu nevyplatila. Sberbank očekává, že za letošní rok vykáže prudký růst zisku.

Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích

• Evropská komise sleduje situaci po krachu americké Silicon Valley Bank (SVB). Banka však byla v EU přítomna jen ve velmi omezené míře. Uvedl to v pondělí mluvčí Evropské komise. Situaci monitorují také úřady ve Švýcarsku a Norsku. Norský státní investiční fond agentuře Reuters řekl, že investoval do SVB a doufá, že se mu podaří část investic získat zpět. Páteční krach SVB byl největším bankrotem americké banky od finanční krize v roce 2008.
• Britská banka HSBC získá za jednu libru britskou dceřinou společnost zkrachovalé americké banky Silicon Valley Bank. Převzetí má zachránit důležitého věřitele začínajících technologických firem v Británii.
• Německá automobilová skupina Volkswagen postaví svou první továrnu na baterie pro elektromobily v Severní Americe v kanadské provincii Ontario. Bude tak míst přístup k dotacím vlády Spojených států, které vyžadují, aby se baterie do elektromobilů vyráběly ze severoamerických materiálů. S rozhodnutím o umístění nové továrny na baterie v Evropě firma nespěchá, řekl podle agentury DPA člen představenstva Thomas Schmall.
• Americká analytická společnost Qualtrics International přejde do soukromého vlastnictví. Její většinový akcionář, německá softwarová firma SAP, přijal nabídku na prodej firmy celkem za 12,5 miliardy dolarů od konsorcia vedeného soukromou investiční společností Silver Lake a kanadským penzijním fondem CPPIB.
• Německý řetězec obchodních domů Galeria Karstadt Kaufhof uzavře 52 ze svých zbývajících 129 poboček. S odvoláním na zástupce zaměstnanců o tom v pondělí před jednáním dozorčí rady informovala německá média. Podle nich tento krok může vyústit v propuštění asi 5 000 pracovníků. Řetězec, který je největší svého druhu v Německu, se dlouhodobě potýká s problémy.
• Zásoby plynu v Německu zůstanou po nynější zimě nadprůměrné a k jejich opětovnému naplnění pro nadcházející topnou sezonu na přelomu let 2023 a 2024 postačí jen mírný objem dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG). Na tiskové konferenci to v pondělí novinářům řekl šéf německého svazu provozovatelů zásobníků plynu a vodíku INES Sebastian Bleschke. Ve své zprávě o výhledu zásobování plynem INES konstatoval, že kapacita německých terminálů na LNG může být pro Evropu dostačující a v případě dokončení dlouhodobých německých plánů dokonce vyšší, než by bylo potřeba.
• Francouzský mediální konglomerát Vivendi exkluzivně jedná s firmou International Media Invest (IMI), dceřinou společností Czech Media Invest (CMI) Daniela Křetínského, o jejím převzetí stoprocentního podílu ve firmě Editis. Vivendi o tom v úterý informovala v tiskové zprávě. Editis je druhé největší vydavatelství ve Francii. Transakci bude muset schválil Evropská komise.
• Švýcarská banka Credit Suisse zjistila závažné nedostatky ve svých finančních výkazech a kontrolních postupech za poslední dva roky a podnikne kroky k nápravě neúčinných kontrolních postupů, kterými se řídí při sestavování svých finančních výkazů. Uvedla to banka v úterním prohlášení. Dodala ale, že její výkazy za roky 2022 a 2021 "věrně zobrazují" její finanční situaci.
• Evropský parlament (EP) v úterý schválil trojici právních předpisů klimatického balíku Fit for 55. Ty mimo jiné zpřísní nároky na členské státy ohledně snížení emisí v odvětvích, která dosud nejsou zahrnuta v systému emisních povolenek. Míra snížení bude úměrná výkonnosti ekonomik, v případě Česka je to 26 %. Druhá norma se týká posílení schopnosti krajiny pohlcovat uhlíkové emise a třetí revize trhu s emisními povolenkami.
• Země Evropské unie se chtějí vrátit k dodržování společných fiskálních pravidel, která však mají lépe odrážet ekonomickou realitu doby ovlivněné pandemií covidu-19 a války na Ukrajině. Ministři financí unijních zemí v úterý podpořili obecné principy reformy rozpočtových a dluhových pravidel navržené loni Evropskou komisí, na všech podrobnostech se však zatím neshodují. Podle českého ministra financí Zbyňka Stanjury se čeká debata například o přijatelnosti výjimek pro jednotlivé státy.
• Spolkový správní soud v Lipsku v úterý potvrdil zákonnost rozhodnutí německé vlády převzít kontrolu nad dvěma dceřinými společnostmi ruského ropného koncernu Rosněfť. Vláda kancléře Olafa Scholze správcovství převzala loni v září v zájmu zajištění energetické bezpečnosti země, s čímž ale ruský koncern nesouhlasil a postup Německa napadl u soudu.
• Spojené království: Míra nezaměstnanosti za tři měsíce do ledna zůstala na 3,7 % (odhad: 3,8 %), počet nezaměstnaných se v únoru snížil o 11,2 tisíce (odhad: -12,4 tisíce, leden: -30,3 tisíce, revidováno z -12,9 tisíce).
• Akcie druhé největší švýcarské banky Credit Suisse ve středu prudce klesly. Důvodem je vyjádření největšího investora Credit Suisse, kterým je finanční ústav Saudi National Bank, že už nemůže švýcarské bance poskytnout další finanční pomoc.
• Německý výrobce luxusních automobilů BMW počítá v letošním roce s nárůstem odbytu a s přetrvávajícími vysokými cenami nových aut. Firma ve středu také uvedla, že očekává výrazný pokles hrubého zisku. Kromě toho potvrdila, že hrubý zisk loni zvýšila téměř o polovinu na rekordních 23,5 miliardy eur.
• Britský Úřad pro rozpočtovou odpovědnost (OBR) zlepšil svůj odhad vývoje britského HDP a nově předpovídá, že Británie se letos vyhne technické recesi, uvedl ve středu britský ministr financí Jeremy Hunt při oznamování rozpočtových plánů vlády. Zároveň tlumočil předpověď OBR, že inflace do konce roku klesne o více než dvě třetiny na 2,9 procenta.
• Míra inflace v Polsku v únoru vzrostla na 18,4 procenta z lednové hodnoty 16,6 procenta. Ve středu to oznámil polský statistický úřad. Guvernér polské centrální banky Adam Glapiński uvedl, že navzdory pokračujícímu růstu spotřebitelských cen je další zvýšení úrokových sazeb nepravděpodobné. Základní úrok je v Polsku na 6,75 procenta.
• Průmyslová výroba v Evropské unii se v lednu vrátila k růstu. Podle sezónně přepočtených údajů se zvýšila ve srovnání s předchozím měsícem o 0,3 procenta po poklesu o 0,6 procenta v prosinci. K růstu přispělo zvýšení produkce polotovarů. Ve středu to uvedl evropský statistický úřad Eurostat.
• Německou ekonomiku letos čeká pokles o 0,1 procenta, v příštím roce se ale vrátí k růstu, který dosáhne 1,7 procenta. Příští rok se také normalizuje míra inflace. Ve středu to v aktualizované prognóze hospodářského vývoje uvedl ekonomický institut Ifo. Výrazně optimističtější je institut IfW, podle jehož propočtů se hrubý domácí produkt Německa v letošním roce zvýší o 0,5 procenta. S růstem letos počítá i německá vláda, která jej odhaduje na 0,2 procenta.
• Německo: Index velkoobchodních cen v únoru meziročně vzrostl o 8,9 % (odhad: +8,8 %, leden: +10,6 %) a meziměsíčně se zvýšil o 0,1 % (odhad: -1,3 %, leden: +0,2 %).
• Druhá největší švýcarská banka Credit Suisse využije možnosti vypůjčit si od centrální banky až 50 miliard švýcarských franků (1,2 bilionu Kč). Oznámila to ve čtvrtek v tiskové zprávě. Credit Suisse má dlouhodobé problémy, které vyvrcholily tento týden oznámením, že ve finančních výkazech a kontrolních postupech za poslední dva roky zjistila závažné nedostatky. Pomoc, kterou jí teď poskytne centrální banka, má posílit likviditu.
• Příslib finanční pomoci od centrální banky poskytl druhé největší švýcarské bance Credit Suisse šanci dostat se z téměř totálního kolapsu důvěry, který otřásl světovými trhy. Tento krok, který se rovná bianko šeku od přední světové centrální banky, připomíná slib bývalého prezidenta Evropské centrální banky Maria Draghiho v době finanční krize před více než deseti lety, že udělá vše pro záchranu eura. V následujících letech pak ECB vytiskla miliardy eur. V analýze to napsala agentura Reuters.
• Evropská centrální banka na březnovém měnověpolitickém jednání v souladu s očekáváním zvýšila úrokové sazby o půl procentního bodu, základní na 3,5 % a depozitní na 3 %. Rada guvernérů sazby zvýšila pošesté v řadě. Zpřísňováním měnové politiky se ECB snaží dostat pod kontrolu inflaci. V prohlášení zveřejněném po zasedání banka uvedla, že rada guvernérů pozorně sleduje současné napětí na trhu a je připravena reagovat, aby podpořila cenovou a finanční stabilitu v eurozóně. V nové prognóze ECB zlepšila výhled růstu HDP eurozóny pro letošní rok a optimističtější jsou i její očekávání stran dalšího vývoje inflace v měnovém bloku.
• Tempo růstu švýcarské ekonomiky v letošním roce klesne na 1,1 % z loňských 2,1 %. V příštím roce by ale hrubý domácí produkt mohl vykázat růst o 1,5 %. Vyplývá to z výhledu, který ve čtvrtek zveřejnil švýcarský Státní sekretariát pro hospodářské záležitosti (SECO). Ratingová agentura Moody's následně uvedla, že Švýcarsko je schopno zvládnout šoky, jako jsou nynější potíže banky Credit Suisse. Dodala, že proto může ponechat hodnocení úvěrové spolehlivosti Švýcarska na nejvyšším stupni Aaa.
• Dánský pivovar Carlsberg jmenoval svým příštím šéfem Jacoba Aarupa-Andersena, který nyní stojí v čele dánského poskytovatele služeb souvisejících s provozem nemovitostí ISS. Carlsberg to oznámil v čtvrteční tiskové zprávě. Současný ředitel Carlbergu Cees 't Hart se nedávno rozhodl, že nejpozději na konci letošního třetího čtvrtletí odejde do důchodu.
• Sasko a tchajwanský výrobce čipů Taiwan Semiconductor Manufacturing Company (TSMC) vedou pokročilá jednání o výstavbě závodu firmy v této německé spolkové zemi. S odvoláním na dva informované zdroje to ve čtvrtek uvedla agentura Reuters. Jednání se nyní zaměřují na vládní dotace. TSMC v roce 2021 oznámila, že zvažuje expanzi do Německa, šlo by tak o první evropský závod tohoto největšího smluvního výrobce čipů na světě.
• Ruský prezident Vladimir Putin při setkání s ruskými podnikateli prohlásil, že ruská ekonomika získává principiálně novou kvalitu a začíná se rozvíjet podle nového modelu. Napsal o tom list Kommersant, podle kterého se Putin s podnikateli sešel poprvé od loňského vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Prezident jim řekl, že Rusku se podařilo v rychle rostoucích regionech světa kompenzovat uzavření západních trhů, sankce dopadly podle přísloví, že kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá, a inflace je nižší a úroda větší než v Evropě. A i za řepou či tuříny, které západní vůdci doporučují spotřebitelům namísto salátů a rajčat, budou muset Evropané do Ruska, tvrdil.
• Evropská unie by měla na svém území do konce desetiletí vyrábět nejméně 40 % technologií klíčových k produkci obnovitelné energie. Plánuje také začít těžit, zpracovávat a recyklovat více strategických surovin, aby omezila svou závislost na Číně a dalších mimoevropských dodavatelích. Počítají s tím ve čtvrtek zveřejněné návrhy Evropské komise, které mají zajistit větší soběstačnost EU a posílit její konkurenceschopnost v reakci na masivní zelené subvence USA.
• Švédská společnost Volvo Group chystá restrukturalizaci výroby autobusů v Evropě s cílem obnovit její ziskovost. Součástí plánu je prodej závodu na karoserie v Polsku a zrušení 1 600 pracovních míst. Firma to ve čtvrtek uvedla v tiskové zprávě.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Německá automobilka Porsche vykázala za loňský rok rekordní provozní zisk i tržby. Firma zvýšila dodávky aut a snížila náklady. Roční provozní zisk se automobilce zvýšil o 27,4 procenta na 6,8 miliardy eur. Problémy s dodavatelským řetězcem, geopolitické napětí a rostoucí inflace stále představují pro odvětví výzvu, varoval finanční ředitel firmy Lutz Meschke.
• Německé automobilové skupině Volkswagen v roce 2022 vzrostl čistý zisk na 15,8 miliardy eur, to je v meziročním srovnání nárůst o 2,6 procenta. Koncern to v úterý uvedl ve výroční zprávě. Tržby společnosti vzrostly o 11,6 procenta na více než 279 miliard eur.
• Italské pojišťovně Generali stoupl v loňském roce provozní zisk o 11,2 procenta na rekordních 6,5 miliardy eur. Vyšší úrokové sazby podpořily segment životního pojištění a segment neživotní pojištění se ukázal být odolný. Čistý zisk se i přes ztrátu 154 milionů eur z ruských investic zvýšil o 2,3 procenta na 2,91 miliardy eur. Hrubé předepsané pojistné stouplo o 1,5 procenta na 81,5 miliardy eur.
• Španělská společnost Inditex, která je mimo jiné majitelem obchodů s oblečením Zara, loni pod novým vedením zvýšila čistý zisk o 27 procent na rekordních 4,1 miliardy eur. Prodej oděvů přesáhl úroveň z doby před pandemií covidu-19, firma těžila z vysoké poptávky v povánočních výprodejích a příliš jí neuškodilo ani rozhodnutí zastavit činnost v Rusku. Inditex, který je největším prodejcem oděvů na světě, to ve středu uvedl na webu. Na začátku roku se dařilo i švédskému konkurentovi H&M.
• Rakouské pojišťovnické skupině Vienna Insurance Group (VIG) loni stoupl čistý zisk o 24 % na 465,9 milionu eur. Zisk před zdaněním dosáhl 562,4 milionu eur, a byl tak meziročně vyšší o 10 %. Vyplývá to z kompletní sady čísel za rok 2022, kterou společnost zveřejnila ve středu. VIG navrhuje vyplatit ze zisku za loňský rok dividendu 1,30 eura na akcii, ze zisku z předloňského roku vyplatila 1,25 eura na akcii.
• Výsledky E.ON za rok 2022: Čistý zisk meziročně klesl o 61 % na 1,83 miliardy EUR, upravený EBITDA vzrostl o 2 % na 8,06 miliardy EUR.