Evropské akcie ve čtvrtek oslabily, klesly nejvýrazněji od poloviny prosince
Evropské akcie ve čtvrtek utrpěly nejvýraznější pokles za více než měsíc. Slabé hospodářské údaje ze Spojených států, nepříznivé výsledky některých podniků a výroky představitelů centrálních bank signalizující další zvyšování úroků totiž obnovily obavy ze zpomalování růstu světové ekonomiky.
Panevropský akciový index STOXX Europe 600 ztratil 1,55 % na 450,45 bodu po předchozích šesti nárůstech za sebou. Vykázal tak nejvýraznější jednodenní pokles od poloviny prosince. Britský FTSE 100 klesl o 1,07 % na 7 747,29 bodu, německý DAX uzavřel se ztrátou 1,72 % na 14 920,36 bodu a francouzský CAC 40 přišel o 1,86 % a uzavřel na 6 951,87 bodu.
Za poklesem evropského akciového trhu stály zejména technologické společnosti, které jsou velmi citlivé na vývoj úrokových sazeb. Výrazně oslabovaly také akcie podniků působících v maloobchodě, průmyslu či těžbě.
Vysoce postavení činitelé americké centrální banky James Bullard a Loretta Mesterová ve středu uvedli, že k potlačení vysoké inflace v USA bude zapotřebí, aby se úrokové sazby Fedu dostaly nad pětiprocentní hranici. Guvernérka Evropské centrální banky Christine Lagardeová ve čtvrtek prohlásila, že inflace v eurozóně zůstává příliš vysoká a ECB bude pokračovat ve zvyšování úroků.
Cena akcií britského výrobce obuvi Dr Martens se propadla o více než 30 % a dostala se na rekordní minimum. Firma ve čtvrtek varovala, že na její hospodářské výsledky budou mít negativní dopad provozní problémy jejího nového distribučního centra ve Spojených státech.
Nejdůležitější čtvrteční události na evropských trzích
- Finanční trhy podceňují odhodlání Evropské centrální banky pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb. Řekl to ve čtvrtek člen rady guvernérů ECB Klaas Knot, který je zároveň guvernérem nizozemské centrální banky. Investoři by podle něj měli počítat s tím, že sazby se budou zvyšovat nejméně do poloviny roku. Euro po jeho slovech zpevnilo.
- Hospodářské vyhlídky eurozóny se v poslední době zlepšily, přestože inflace zůstává příliš vysoká a přetrvává také energetická krize. Na zasedání Světového ekonomického fóra v Davosu to ve čtvrtek řekla prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová. ECB podle ní teď měnovou politiku měnit nebude, úrokové sazby se ještě zvýší. Vyjádřila se tak v podobném duchu jako členové rady guvernérů ECB Klaas Knot a François Villeroy de Galhau.
- Ruská plynárenská společnost Gazprom pokračuje ve snižování dodávek zemního plynu do Evropy přes Ukrajinu. Firma oznámila, že ve čtvrtek budou tyto dodávky činit 25,1 milionu metrů krychlových. Již v úterý je zredukovala na 32,6 milionu metrů krychlových, tedy o zhruba osm procent proti předchozím několika dnům. Od 6. do 16. ledna se dodávky pohybovaly mezi 35,4 a 35,5 milionu metrů krychlových denně. Po většinu loňského druhého pololetí přitom přesahovaly 40 milionů metrů krychlových denně.
- Německá bankovní společnost Commerzbank žaluje auditorskou firmu EY kvůli ztrátám ve výši 200 milionů eur, které utrpěla v důsledku kolapsu německé finanční společnosti Wirecard. Oznámil to ve čtvrtek podle agentury Reuters mluvčí banky.
- Eurozóna: Běžný účet v listopadu skončil přebytkem 13,4 miliardy eur (odhad: -9,3 miliardy eur, říjen: -4,5 miliardy eur, revidováno z -4,4 miliardy eur).
Zdroj: CNBC, ČTK
