Evropské akcie si v úterý sáhly na nové rekordy, nakonec ale zavíraly se smíšenými výsledky

Celoevropský index STOXX Europe 600 přidal 0,03 % na 445,20 bodu, německý DAX posílil o 0,18 % na 15 465,09 bodu, britský FTSE 100 ztratil 0,31 % na 7 029,79 bodu a francouzský CAC 40 odepsal 0,28 % na 6 390,27 bodu.

Akcie německé společnosti Deutsche Wohnen přidaly téměř 16 %, zatímco akcie firmy Vonovia více než 6 % ztratily. Dílčí index akcií z evropského realitního sektoru díky tomu vykázal růst o 0,4 % a krátce se dotkl ročního maxima. Vonovia a Deutsche Wohnen jsou největší developerské společnosti v Německu, Vonovia je navíc největším stavitelem obytných nemovitostí v Evropě. Firmy v pondělí večer oznámily, že Vonovia svého rivala zhruba za 18 miliard eur převezme.

Zájem byl také o akcie technologických firem. Těm prospěly komentáře představitelů americké centrální banky, že uvolněná měnová politika se zatím nebude měnit.

Nejdůležitější úterní události na evropských trzích

• Německé realitní firmy Vonovia a Deutsche Wohnen, které jsou největší v Německu a které působí na trhu nájemního bydlení, se dohodly na spojení v hodnotě 18 miliard eur. Největší letošní fúze v Německu vytvoří evropského realitního giganta s více než 550 000 byty k pronájmu. Spojení by však mohlo vyvolat před zářijovými parlamentními volbami v Německu napětí kvůli otázce dostupného bydlení, zvláště v Berlíně.
• Podnikatelská nálada v Německu se v květnu zlepšila více, než se čekalo. Vyplývá to z výsledků průzkumu institutu Ifo. Ke zlepšení přispívá pokles počtu nových případů nákazy koronavirem a opatrné otevírání největší evropské ekonomiky. Index podnikatelské nálady na tento měsíc tak podle Ifo vystoupil na 99,2 bodu, což je dvouleté maximum, z dubnové hodnoty 96,6 bodu. Analytici v anketě agentury Reuters čekali mírnější vzestup, a to na 98,2 bodu.
• Hrubý domácí produkt Německa za první čtvrtletí klesl proti předchozím třem měsícům o 1,8 procenta, což je o 0,1 procentního bodu více než rychlý odhad statistiků z dubna. Zpřesněné propočty o vývoji německé ekonomiky, od které analytici v letošním roce očekávají návrat k růstu, v úterý zveřejnil německý statistický úřad. Důvodem propadu jsou karanténní opatření v boji s pandemií nemoci covid-19.
• Německý antimonopolní úřad zahájil řízení s americkou společností Google. Zjišťuje, jak nakládá s osobními údaji uživatelů a zda nezneužívá dominantního postavení na trhu. Vyšetřování se týká německé a irské odnože Googlu, stejně jako mateřské společnosti Alphabet, oznámil v úterý úřad.
• Ruský soud udělil americkému technologickému gigantu Google tři pokuty za celkem šest milionů rublů (1,7 milionu Kč) za to, že nevymazal obsah, který Moskva považuje za nelegální. Informovala o tom ruská tisková agentura TASS s odvoláním na oznámení soudu.
• Česká národní banka bude mít ze zákona pravomoc stanovovat podmínky pro získání úvěrů na bydlení. Dosud mohla dávat bankám pouze doporučení, která ale nejsou právně závazná. Rozšíří se také možnosti ČNB při obchodování na finančních trzích. Novelu zákona o ČNB, která tyto a další změny zavádí, v úterý stvrdila Sněmovna. Odmítla návrhy Senátu, který chtěl do zákona mimo jiné vložit mírnější podmínky pro banky při poskytování hypoték. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident.
• Energetická skupina ČEZ by se podle serveru Lidovky.cz mohla spojit s automobilkou Škoda Auto při výstavbě továrny na baterie pro elektrická auta. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš potvrdil, že jedná s automobilkami a jednání se Škodou jsou nejdále. Celý projekt by také podpořil stát prostřednictvím balíku přímých a nepřímých pobídek. Rozhodnutí by mělo padnout ještě v tomto roce.
• Britský správce aktiv Schroders podle hlášení pro regulátora překročil podíl 5 % akciového kapitálu v Avastu. Schroders nyní drží asi 52,1 milionu akcií firmy, což představuje podíl 5,047 % na kapitálu společnosti. Schroders je tak podle údajů Bloombergu třetím největším akcionářem Avastu. Na prvních dvou příčkách jsou zakladatelé společnosti Pavel Baudiš (24,98 %) a Eduard Kučera (9,69 %).
• Nové tuzemské obnovitelné zdroje budou mít v nejbližších sedmi letech z evropských fondů typu Modernizačního fondu a Plánu obnovy k dispozici kolem 100 miliard korun. Na úterní on-line konferenci Solární energie a akumulace v ČR to řekl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. V Česku podle něj neexistuje podporovanější zdroj než právě obnovitelné zdroje. Připomněl, že mezi roky 2010 až 2030 jim bude vyplacen až bilion korun, z toho 570 až 580 miliard Kč solárním elektrárnám. Důvodem je především štědrá podpora v souvislosti s takzvaným solárním boomem před více než deseti lety.
• Koncovým vlastníkem skupiny PPF se stala Renata Kellnerová, vdova po hlavním majiteli Petrovi Kellnerovi, který zemřel koncem března při pádu vrtulníku na Aljašce. Vyplývá to z hlášení, které PPF předala České národní bance.