Evropské akcie ve středu zlevnily, nedařilo se hlavně titulům ze sektoru turismu a volného času

Panevropský index STOXX Europe 600 klesl o 0,30 % na 420,34 bodu, britský FTSE 100 se snížil o 0,14 % na 7 296,25 bodu, německý DAX uzavřel se ziskem 0,16 % na 13 666,32 bodu a francouzský CAC 40 odepsal 0,17 % a uzavřel na 6 430,57 bodu.

V indexu STOXX Europe 600 se nedařilo akciím společností Commerzbank (-7,20 %), KBC Group (-6,30 %) nebo Ubisoft Entertainment (-4,40 %). V plusu naopak uzavřely cenné papíry firem ABN AMRO (+4,42 %), adidas (+3,70 %) či Associated British Foods (+3,50 %).

Po úterních volbách zatím stále není jasné, zda americký Kongres ovládne Demokratická, nebo Republikánská strana. Podle amerických médií je však už teď zřejmé, že se nekonala "rudá vlna", kterou očekávali republikáni i předvolební průzkumy.

Nejdůležitější středeční události na evropských trzích

• Míra inflace v Maďarsku v říjnu vzrostla na 21,1 %, a je tak nejvyšší v zemích Visegrádské skupiny (V4), kam patří ještě Česká republika, Slovensko a Polsko. Maďarský statistický úřad ve středeční zprávě uvedl, že v říjnu se nadále zvyšovaly zejména ceny energií a potravin.
• Rakouská pojišťovnická skupina Vienna Insurance Group (VIG) požádala o uvedení svých akcií na burzu v Budapešti. V současné době jsou již akcie obchodovány ve Vídni a v Praze. Podle generální ředitelky VIG Elisabeth Stadlerové je cílem kroku přilákání nových investorů z regionu střední a východní Evropy.
• Automobilka Seat, která je součástí skupiny Volkswagen, i přes počáteční výhrady k vládním dotacím potvrdila rozsáhlý projekt výroby elektromobilů a baterií ve Španělsku. Ve středu o tom informoval šéf podniku Wayne Griffiths. Projekt pod vedením Seatu, do něhož se zapojí dalších 60 firem napojených na Volkswagen, počítá s investicí deset miliard eur.
• Evropská komise (EK) plánuje upravit rozpočtová a dluhová pravidla Evropské unie, aby lépe odrážela fiskální situaci jednotlivých zemí, které se po sérii krizí potýkají s vysokými deficity a zadlužením. Unijní exekutiva ve středu navrhla nový způsob usměrňování veřejných financí, v němž chce u každé země vycházet z individuálního postupu. Základem mají být víceleté národní plány dluhové udržitelnosti a pozvolnější vynucování pravidel. Pokud změny získají - zatím nejistou - podporu všech členských zemí, mohla by úprava začít platit od roku 2024.
• Německá vláda zamítla převzetí dortmundské továrny na čipy Elmos švédskou firmou Silex, kterou plně vlastní čínský koncern Sai Microelectronics. Oznámil to ve středu ministr hospodářství Robert Habeck, podle kterého vláda zablokovala prodej ještě další neupřesněné společnosti do rukou čínských investorů. Podle německých médií je dotčenou firmou bavorská ERS Electronic, která se věnuje rovněž polovodičům.
• Španělská elektrárenská společnost Iberdrola plánuje v letech 2023 až 2025 investovat 47 miliard eur do svých elektrických sítí, výroby energie z obnovitelných zdrojů, péče o zákazníky a podporu zaměstnanosti. Firma to ve středu oznámila na svém webu. Iberdrola počítá s dalším růstem zisku a usiluje o to, aby zůstala jedním z globálních lídrů v oblasti obnovitelných zdrojů.
• Hrubý domácí produkt Německa se v letošním roce zvýší o 1,7 %, v příštím roce ale hospodářství čeká propad o 0,2 %. V prognóze to ve středu uvedla expertní komise známá jako rada moudrých, která je poradním orgánem vlády. Komise pro letošní rok počítá s inflací 8 %, pro příští rok pak s jejím poklesem na 7,4 %.
• Polská centrální banka ve středu ponechala svou základní úrokovou sazbu beze změny na 6,75 %, a to navzdory pokračujícímu růstu inflace. Většina analytiků přitom v anketě agentury Reuters předpokládala zvýšení úroků o čtvrt procentního bodu. Banka rovněž předpověděla, že inflace se do blízkosti jejího cílového rozpětí nevrátí dříve než v roce 2025.

Výsledková sezóna

• Developer logistických a průmyslových parků CTP v prvních devíti měsících letošního roku vydělal 595,9 milionu eur. Loni společnost za stejné období vykázala zisk 317,8 milionu eur, meziročně byl tedy výsledek lepší o 87,5 %. Čisté nájemní výnosy vzrostly meziročně o 36,8 % na 328,2 milionu eur, výsledek byl podpořen vlastním developmentem i akvizicí Deutsche Industrie a čistý zisk pozitivně ovlivnilo rovněž přecenění portfolia.
• Nizozemský maloobchodní řetězec Ahold Delhaize v třetím čtvrtletí zvýšil upravený provozní zisk o 13,8 % na 887 milionů eur. Firma zvýšila výhled a oznámila odkup svých akcií.
• Německý výrobce sportovní obuvi a oblečení Adidas hospodařil v třetím čtvrtletí s čistým ziskem 352 milionů eur, meziročně je to pokles o 64 %. Firma ve středeční výsledkové zprávě uvedla, že kvůli ukončení spolupráce s rapperem Ye zhoršila celoroční výhled čistého zisku na polovinu. Čisté tržby v čtvrtletí meziročně vzrostly o více než 11 % na 6,4 miliardy eur.
• Britské maloobchodní společnosti Marks & Spencer (M&S) v prvním pololetí jejího finančního roku klesl meziročně zisk před zdaněním o 23,7 % na 205,5 milionu liber. Skupina přišla mimo jiné o pomoc, kterou britská vláda poskytovala v pandemii, a také o zisky z Ruska, odkud odešla. Řetězec ve středeční výsledkové zprávě zopakoval, že celoroční zisk nedosáhne úrovně předchozího roku, zejména kvůli vyšším nákladům a napjatým rozpočtům domácností.