Fed podle očekávání znovu ponechal úrokové sazby beze změny

Centrální banka vyzdvihla sílu trhu práce a ekonomické aktivity, a to navzdory postupnému zvyšování sazeb, jehož cílem je omezit inflaci, která "zůstává vysoká". Fed uvedl, že bude sledovat vývoj ekonomiky a zejména "kumulativní účinky" zvyšování sazeb.

"Několik měsíců dobrých hospodářských údajů je pouze začátkem toho, co bude potřeba k vybudování důvěry v to, že inflace trvale klesá směrem k našemu cíli. Proces udržitelného snížení inflace na dvě procenta bude ještě dlouhý," řekl v projevu po zasedání šéf Fedu Jerome Powell.

Zástupci Fedu podle něj neučinili žádné rozhodnutí, pokud jde o další zasedání měnového výboru. Tento rok se uskuteční ještě jedno, a to 12. a 13. prosince. I kdyby se centrální banka rozhodla potřetí ponechat úroky beze změny, neznamená to, že by pro ni bylo obtížnější začít sazby opět zvyšovat. "Výbor vždy udělá to, co bude v danou chvíli považovat za vhodné," řekl Powell.

Šéf Fedu zdůraznil, že centrální banka nezačala uvažovat o snížení sazeb a nezačne o něm uvažovat, dokud nebude inflace pod kontrolou. "Faktem je, že výbor nyní o snížení sazeb vůbec neuvažuje. O snižování sazeb nejednáme," konstatoval. Fed se podle něj soustředí na to, zda měnovou politiku nastavil dostatečně restriktivně, aby dosáhl dvouprocentního inflačního cíle.

"Fed tak stejně jako Evropská centrální banka přistoupil k přestávce při zvyšování sazeb a k dalšímu zvýšení pravděpodobně nedojde. Úrokové sazby ve Spojených státech se tak již podle trhu nacházejí na svých maximech a trhy již nyní vyhlížejí snižování sazeb," uvedl analytik z XTB Tomáš Cverna.

"Dost možná to znamená konec zvyšování sazeb. Americká inflace meziročně již druhý měsíc dosahuje 3,7 %, takže snižování tempa růstu se zastavilo, a cíl růstu cen o dvě procenta je tedy zatím relativně vzdálen," řekl analytik Tomáš Volf ze společnosti CitFin.

"Fed je tak v nezáviděníhodné situaci. Inflace by potřebovala ještě sazby jednou zvednout, ale trh práce říká, že už je čas ukončit sérii utahování měnové politiky a nastínit jízdní řád pro následující měsíce, na jehož konci by byl termín prvního snížení sazeb a podpora americké ekonomiky," dodal Volf s ohledem na poslední data z amerického trhu práce. Ta ukázala, že američtí soukromí zaměstnavatelé nejsou schopni vytvářet pracovní místa v dostatečném množství.

Spotřebitelské ceny ve Spojených státech se v září meziročně zvýšily o 3,7 %, tedy stejným tempem jako v srpnu. Meziroční míra takzvané jádrové inflace, jež nezahrnuje kolísavé ceny potravin a energií, se v září nicméně snížila na 4,1 % ze srpnových 4,3 %. Právě pokles jádrové inflace podporoval očekávání, že Fed sazby nezvýší. Loni v červnu se meziroční míra inflace v USA vyšplhala až na 9,1 %, a byla tak nejvýše za více než 40 let. Americká ekonomika v třetím čtvrtletí podle rychlého odhadu ministerstva obchodu zrychlila anualizovaný růst na 4,9 % z 2,1 % v druhém kvartálu.

V makroekonomické prognóze zveřejněné na závěr zářijového zasedání Fed zdvojnásobil výhled letošního růstu amerického hrubého domácího produktu na 2,1 %. V červnu expanzi ekonomiky v tomto roce odhadovala centrální banka na procento. Výhled růstu ekonomiky na příští rok centrální banka zvýšila na 1,5 % (oproti červnové prognóze 1,1 %) a výhled pro rok 2025 potvrdila na úrovni 1,8 %.

Inflace letos podle zářijové prognózy Fedu bude činit 3,3 %, v červnu čekala centrální banka 3,2 %. Příští rok by inflace měla klesnout na 2,5 % (proti červnové prognóze beze změny) a v roce 2025 by se měla snížit na 2,2 % (červnová prognóza: 2,1 %).

Projekce zveřejněné na závěr zářijového zasedání rovněž ukázaly, že úrokové sazby ve Spojených státech by se v letošním roce měly ještě jednou zvýšit o 25 bazických bodů. Už příští rok by se ovšem podle takzvané dot plot projekce měly sazby začít snižovat.

Komentář expertů z XTB

Zdroj: Fed, ČTK