Hlas z ČNB: Česká ekonomika potřebuje delší období stabilních sazeb
|

Hlas z ČNB: Česká ekonomika potřebuje delší období stabilních sazeb

Člen bankovní rady České národní banky Aleš Michl minulý týden v rozhovoru pro agenturu Bloomberg prohlásil, že česká ekonomika potřebuje delší období neměnných měnověpolitických úrokových sazeb. Téma rozebírá ekonom Michal Skořepa z České spořitelny.

ČNB Úrokové sazby Centrální banky Česká ekonomika Česká republika Analytici ČS Michal Skořepa

Jako hlavní důvody pro svůj postoj Michl uvedl tyto argumenty:

  • inflace v české ekonomice je pod kontrolou,
  • české firmy narážejí na pokles zahraniční poptávky,
  • výhledem ECB je narušen přenos z (krátkodobých) sazeb ČNB k dlouhodobým (tržním a klientským) sazbám.

Michl dodal, že podle jeho očekávání bude nová prognóza centrální banky (zveřejněná při nejbližším měnověpolitickém zasedání bankovní rady ČNB 1. srpna) podobná té předchozí.

Za zamyšlení stojí zejména zmínka o vztahu mezi výhledem ECB a přenosem z (krátkodobých) sazeb ČNB k dlouhodobým českým (tržním a klientským) sazbám. Pokles dlouhodobých českých sazeb, který pozorujeme v posledních měsících (a který je mimo jiné nejspíše klíčovým důvodem klesání hypotéčních úrokových sazeb), se skutečně zdá být tažen primárně poklesem dlouhodobých sazeb v zahraničí.

Analytici z finančních institucí, které kotují české dlouhodobé úrokové sazby, evidentně stále více přijímají myšlenku, že českou ekonomiku čeká podobný osud, jaký začíná být prorokován eurozóně, tedy ustálení měnověpolitických úrokových sazeb výrazně pod úrovní inflačního cíle (v případě ČNB 2 %). V posledních několika letech banka sice prokázala, že je schopna vytlačit českou inflaci (a své sazby) vysoko nad úrovně v eurozóně, zmínění analytici však takový vývoj zřejmě považují jen za přechodný úspěch.

Členové bankovní rady ČNB by z tohoto vývoje názorů na budoucnost české měnové politiky možná měli být lehce nervózní. Trh jim nepřímo říká, že jejich představa budoucího zaparkování repo sazby někde kolem 2,5 % je naivní, protože budou rádi, když ji budou schopni držet spíše někde kolem 1 %.

Dlouhodobé sazby by se totiž měly rovnat rovnovážné hodnotě krátkodobých sazeb zvýšené o prémii (kterou lze velice orientačně předpokládat na úrovni několika desetin procentního bodu). A krátkodobé rovnovážné sazby jsou součtem očekávané inflace a reálné rovnovážné sazby. Trh má tedy (a to již přes pět let) podezření, že buď česká reálná rovnovážná sazba klesla pod nulu, nebo že inflace bude dlouhodobě pod cílem ČNB, případně obojí.

Jistě, před třemi lety byla tržní představa o budoucích českých sazbách ještě o zhruba procentní bod nižší, než je nyní. Takže za tři roky může být zpět na "normální" úrovni zřetelně nad 2 %.

Přesto podle mě platí, že nynější frapantně nízká úroveň dlouhodobých českých sazeb by měla být impulzem k debatě: Změnilo se i v české ekonomice v posledním desetiletí něco natolik, že rovnovážná hodnota repo sazby skutečně sklouzla více či méně hluboko pod hodnoty předpokládané v předchozí dekádě?

Zdroj: Česká spořitelna