3G – globální generátory růstu: Citibank favorizuje například Bangladéš, Čínu, Indii, Egypt a Irák

Vybíráme z reportu Citibank:

Očekáváme silný růst světové ekonomiky do roku 2050, kdy by průměrné tempo růstu reálného HDP mělo dosáhnout 4,6 % ročně do roku 2030 a 3,8 % ročně v období 2030 až 2050. V důsledku toho by světové HDP mělo reálně vzrůst – očištěno paritou kupní síly – ze 72 bilionů USD v roce 2010 až na 380 bilionů USD v roce 2050.

Rozvíjející se státy Afriky a Asie budou nejrychleji rostoucími oblastmi díky demografickému vývoji i díky růstu důchodu na obyvatele. Tyto regiony budou následovány růstem na Blízkém východě, v Latinské Americe, ve střední a východní Evropě, ve Společenství nezávislých států a v dnes již vyspělých ekonomikách.

Čína předběhne USA v roce 2020

Čína by měla předběhnout USA a stát se největší ekonomikou světa do roku 2020, poté ji překoná Indie okolo roku 2050. Naopak současný podíl států Severní Ameriky a západní Evropy, který v současnosti dosahuje okolo 40 % světového HDP (přepočteno paritou kupní síly), by měl dosáhnout pouze 18 % v roce 2050.

Naopak zmíněné asijské ekonomiky by měly přispět k nárůstu podílu rozvíjející se Asie na téměř 50 % světového HDP v roce 2050 ze současných 27 %. Podíl střední a východní Evropy by se měl zmenšit na 2 % v roce 2050 z dlouhodobých 4 % v současnosti, jelikož čekáme, že vyšší úroveň konvergence vyústí ve snížení tempa ekonomického růstu na 2,8 % ročně v letech 2030-2050 z 3,5 % ročně očekávaných v letech 2010-2030.

To rovněž odráží pouze mírný růst vyspělých ekonomik, jenž by se měl pohybovat obdobně jako v nedávné minulosti okolo 1,5-2 % ročně napříč celým horizontem predikce.

"Tentokrát je to jinak"? - Kdepak!

Mnoho mladých ekonomik (EM) se již otevřelo mezinárodnímu obchodu, nebo tak brzy učiní, a zároveň dosáhlo určité prahové úrovně institucionální kvality a politické stability. Proto čekáme, že následující dekády přinesou více absolutní konvergence, než jsme viděli v uplynulé dekádě a než jsme "neviděli" v předešlých dekádách, což vyústilo ve sledování tzv. podmíněné konvergence.

Naše očekávání absolutní konvergence ovšem odráží dva protichůdné faktory. Jeden je pozitivní – pokračující tendence globalizace a liberalizace v mnoha mladých ekonomikách (EM). Druhý je prostý, neboť naše predikce nezahrnují přírodní katastrofy a bubliny, které nás čekají v budoucnosti.

Instituce a politiky jsou více důležité pro růst, jakmile země dosáhly slušné míry konvergence. To je příznačné pro středoevropský region.

Pro chudé země s velkým podílem mladé populace by mělo být snadné dosáhnout rychlého růstu: otevřít ekonomiku, vytvořit jistou formu tržní ekonomiky, investovat do lidského a fyzického kapitálu, nebýt nešťastný a nezatracovat to. Proces dohánění a konvergence by se měl postarat o zbytek.

Jak poukazuje Quah (2010), nastává přesun globálního ekonomického gravitačního bodu na planetě Země směrem na východ, do Asie. To zahrnuje tři klíčové faktory:

• silný růst investiční aktivity v Asii, který výrazně překoná investice ve vyspělých ekonomikách a to navzdory tomu, že podíl investic vůči HDP je výrazně vyšší v Asii, ale o dost výrazně nižší v porovnání na jednoho obyvatele;

• růst asijské spotřeby, což odráží zvyšující se podíl střední třídy v asijských ekonomikách;

• ve výsledku silnější růst obchodní aktivity v rámci mladých ekonomik (EM), tedy pokračující vznik nových obchodních koridorů. Bangladéš, Čína, Egypt, Indie, Indonésie, Irák, Mongolsko, Nigérie, Filipíny, Srí Lanka a Vietnam mají nejslibnější vyhlídky růstu (na obyvatele), a tak patří mezi naše 3G země díky svému vysokému umístění na stupnici, která odrážela:

1. poměr domácích úspor/investic;

2. demografické vyhlídky;

3. zdraví;

4. vzdělání;

5. kvalitu institucí a politik;

6. otevřenost vůči zahraničnímu obchodu.

Všechny tyto země jsou dnes chudé a mají před sebou dekády konvergence. Některé jsou bohaté na nerostné suroviny, kde doufáme v jejich vyšší výnosnost v budoucnosti. Irák prochází obnovou po mnoha válkách. Všechny kromě Číny mají příznivý demografický výhled.

Jak už jsme zmínili, ne všechny EM země budou generátory růstu v budoucnosti. Čekáme, že Mexiko, Brazílie, Turecko, Thajsko a pár jiných zemí ukážou robustní růst, ale budou muset nejprve projít silným přizpůsobením, včetně nárůstu míry domácích úspor a míry investic, aby se mohly připojit k listu 3G ekonomik. Do této skupiny zemí patří rovněž Ukrajina a Rusko.

Růst nebude hladký. Očekávejme vzestupy a pády. Vzniknou překážky růstu kvůli špatné hospodářské politice, konfliktům nebo přírodním katastrofám (riziko pro Bangladéš, pokud dojde k zvýšení hladiny moří).

Nevěřte, že "je to tentokrát jinak". Podobně jako řidič používá pásy v autě, protože s vyšší rychlostí roste možnost nehody, tak i investor do rychle rostoucích mladých ekonomik by měl udržovat zrak na cestě a být připoutaný. Navíc je nutné držet v paměti, že růst HDP se ne nutně rovná investičnímu výnosu díky politickému či ekonomickému riziku či díky výraznějšímu rozdílu mezi HDP a disponibilním důchodem.