Akcie: Jak investovat do energetiky a postupující energetické krize?

Energetická krize se prohlubuje

Ceny elektřiny v Evropě byly v polovině srpna již devětkrát vyšší než průměr od roku 2007. Zanedbané investice a ukončení závislosti na dodávkách energie z Ruska totiž značně omezují objem dostupné energie. O zelené transformaci byla přitom hlasitá řeč již před pandemií. Zahrnuje další rozvoj obnovitelných zdrojů energie a elektrifikaci všech částí ekonomiky tak, aby se snížily uhlíkové emise spojené se současným životním standardem.

Přechod velké části dopravního sektoru na elektřinu či zelená paliva nebo například přechod z vytápění pomocí zemního plynu na obnovitelné zdroje prostřednictvím elektrifikace (tepelných čerpadel vzduch-voda) je velice obtížný, protože růst našeho bohatství (měřený HDP) byl v posledních 300 letech úzce spojený s uhlíkovými emisemi. Zbavit se uhlíkových emisí, aniž by se zastavil růst bohatství, je patrně největší úkol, s nímž se kdy muselo lidstvo vypořádat.

Neexistuje jedno řešení energetické krize

Statistical Review of World Energy pro rok 2022 z dílny britské energetické společnosti BP ukazuje, že poptávka po primární energii v roce 2021 zastínila tu z roku 2019. To znamená, že je celosvětová poptávka po energii vyšší než před pandemií a využití fosilních paliv (82 %) jen o málo nižší než před pěti lety (85 %). Stále žijeme v ekonomice stojící do značné míry na fosilních palivech. Časem se to změní a podíl fosilních paliv pravděpodobně klesne, ale myšlenka, že svět může dosáhnout zelené transformace tak, že se vše elektrifikuje a využijí se k tomu obnovitelné zdroje energie, je naivní.

Navíc by si investoři měli uvědomit, že za změnu poptávky po primární energii mohou povětšinou země mimo OECD. Obnovitelná energetika neroste tak rychle, jak by bylo potřeba. Nejde jen o to, že je elektrifikace příliš rychlá, například vrcholoví manažeři firem Orsted a Vestas si nedávno stěžovali na byrokratické obstrukce při schvalování nových projektů větrných elektráren na volném moři.

Nedávno schválený americký zákon o klimatu a daních počítá s tím, že budeme ropu a plyn potřebovat déle, než se čekalo ještě před třemi lety, a kvůli současné energetické krizi bude dobrou investicí jak energie z obnovitelných zdrojů, tak energie z fosilních paliv. Energie z obnovitelných zdrojů letos představují třetí nejlepší tematický akciový koš, přičemž tím nejlepším jsou komodity (kam patří i ropné, plynárenské a těžební firmy).

Pokud jde o budoucnost energetiky, jsme názoru, že neexistuje jediné správné řešení problému s energiemi. Musíme se smířit s energetickou diverzifikací. Budeme potřebovat řadu různých zdrojů energie a nesmíme se již příliš spoléhat na jeden. Německá závislost na zemním plynu ukázala, jak je podobný ekonomický model křehký. Dokonce i francouzská sázka na jaderné elektrárny se ukázala být problematická, ať už kvůli korozi, nebo příliš vysoké teplotě řek. Svět musí investovat do všech druhů energie a i my si myslíme, že investoři musejí mít do budoucna v energetice široký záběr.

Rychlý pohled na energii z neobnovitelných zdrojů

V tomto textu se věnuji neobnovitelným zdrojům energie, jde totiž o tu část energetiky, kde se nejvíce změnily tržní ceny i očekávání a kde existuje další prostor pro změny ocenění. Navzdory vysokým cenám ropy a plynu je energetický sektor ještě stále relativně levný. Vysoké ceny ropy a zemního plynu vedly i k rekordním ziskům rafinérií a také k nejvyšším zaznamenaným čtvrtletním ziskům v globálním energetickém sektoru.

Globální energetický sektor (jakožto sektor neobnovitelné energie definovaný GICS) je ve srovnání s globálním akciovým trhem ještě stále levný. Dvanáctiměsíční EV/EBITDA je dvě směrodatné odchylky pod rozpětím průměrného ocenění od roku 2005.

Pokud jde o celkový výnos, vykazuje již globální energetika od roku 1995 vyšší výnos než globální akciový trh. Stojí také za zmínku, že měřeno 12měsíčním forwardovým EV/EBITDA je ocenění sektoru obnovitelné energie oproti sektoru neobnovitelné energie dvojnásobné, což odráží rozdíl v očekávání promítnutý do tržních cen.

Jak jsme uváděli již ve výhledu na 1. čtvrtletí, aktuální dividendový výnos a očekávaný růst dividend naznačují, že globální energetický sektor dosáhne v přepočtu na rok očekávaného dlouhodobého výnosu na úrovni 10 %. Samozřejmě je zde však značná míra nejistoty ohledně možného poklesu cen akcií v odvětví nebo nižšího růstu dividend, než se nyní očekává.

Nejjednodušší investice do energetiky je prostřednictvím příslušných ETF. Další možností je investovat do konkrétních částí sektoru neobnovitelných energií. Níže uvedený přehled zahrnuje vždy pět firem s nejvyšší tržní hodnotou v jednotlivých energetických odvětvích podle GICS. Jak ukazuje sloupec celkových 5letých výnosů v dolarech, nejhůře si vedla odvětví zabývající se pouze vrty a zajišťováním vybavení pro vrtné aktivity, protože úpadek investičních nákladů od roku 2015 znamenal pokles aktivit v této oblasti.

Lépe si díky rafinériím a obchodu vedly integrované velké ropné a plynárenské společnosti. Nejlépe si ovšem v energetice v posledních pěti letech vedly rafinérie a marketing, během pandemie se totiž zvýšil takzvaný crack spread neboli rafinérský zisk (rozdíl v cenách ropy a rafinérských produktů). Velice dobře si vedl také světový uhelný průmysl, což je v kontextu klimatické změny a snižování uhlíkových emisí smutné zjištění, ale měli bychom si uvědomit, že celosvětově zůstává uhlí primárním palivem pro výrobu elektřiny.