Anketa: Jsou čínské firmy po výprodejích nákupní příležitostí, nebo hrozí jejich delisting z amerických burz?

Petr Lajsek (Colosseum)

Současný výplach na čínském trhu vytvořil podle mého názoru velice zajímavé příležitosti, otázkou však je, zda bude tento tlak přetrvávat a na co čínský regulátor udeří příště. Alarmující je zejména záměr přetvořit vzdělávací společnosti na neziskovky. Velké společnosti jako Tencent Holdings a Alibaba se však nyní obchodují i díky zvýšenému riziku za velice ceny. Obě mají na čínském trhu prakticky monopol, což bývá pro investory pozitivní. V Číně jim tato pozice naopak uškodila, tamní regulátoři usilují o ochranu hospodářské soutěže.

V lepší pozici může být Tencent, jehož akcie se neobchodují na hlavních amerických burzách. Společnost již oznámila plnou spolupráci s úřady. U firem jako Alibaba a Baidu je situace komplikovanější, těm může teoreticky hrozit i delisting z burz v USA, a investoři tak mohou čelit velkému riziku. Alibaba trpí od zrušení IPO své dceřiné Ant Group a aktuálně se obchoduje pod 200 USD za akcii, což je velice atraktivní cena. Složitý čas pro IPO v USA si vybrala společnost DiDi (čínská konkurence Uberu a Lyftu), která na trhy vstoupila koncem června. Od té doby její akcie prudce oslabily.

K delistingu u známějších titulů snad nedojde. Tlak na čínské akcie na amerických trzích je cítit již delší dobu a je dobré říci, že u některých společností právem. Na americké trhy dříve vstupovaly i společnosti, o kterých se příliš nevědělo a jejichž činnost byla pochybná. Tlak na čínské firmy je nyní i ze strany Číny, které se příliš nelíbí získávání kapitálu od západních investorů a výplata pobídek západním institucím. Čínských IPO na amerických trzích tak jistě ubude. U společností jako Alibaba a Baidu bych se ale delistingů neobával, v jejich případě by totiž přišlo o hodně peněz mnoho důležitých institucí a investorů.

U čínských akciových titulů jsme v posledních dnech sledovali korekci výše, která odráží snahy regulátorů o návrat ke klidnějšímu stavu. Situace je však nadále napjatá a investoři by měli pozorně vážit podstupované riziko.

Ján Hladký (Patria Finance)

Náš postoj k čínským firmám byl v některých případech pozitivní díky velice dobrým hospodářským výsledkům a lákavým valuacím. Po poslední vlně zpřísňování regulace v Číně si ale musíme přiznat, že nejde o dočasnou epizodu, ale o dlouhodobý systémový problém, který neumožní valuacím směřovat k západním úrovním, ale naopak bude u čínských firem udržovat určitý diskont. Jak velký, je samozřejmě otázka, situace je momentálně hodně rozbouřená.

Čína systematicky míří k větší kontrole nejen nad velkými IT firmami a poslední zprávy nebyly první a zřejmě ani poslední svého druhu. Spolu s přetrháváním vazeb zvláště ve strategických odvětvích je tu také rostoucí (a podle nás již značné) riziko, že se některé čínské firmy přestanou na amerických burzách obchodovat. Již nyní některé americké fondy musejí rušit pozice v čínských společnostech. Také si myslíme, že čínská vláda nakonec nedovolí, aby se domácí firmy podvolily americkým požadavkům (audity a podobně), aby mohly zůstat na tamních burzách. Spolu s těmito riziky hrozí další odliv peněz západních investorů.

Delisting z burz v USA by fakticky znamenal pro ADR tituly přesun na OTC trhy (kde se obchoduje například Tencent), přičemž dané akcie by byly dále obchodovány na trzích v Hongkongu nebo jinde v Číně. Hrozbou pro zahraniční akcionáře čínských firem tedy není ztráta kompletních pozic, ale skutečnost, že bez listingu v USA bude muset dané tituly vyprodat spousta fondů včetně ETF, případně budou výrazně zmenšovat své pozice. A to s sebou vezme ceny těchto akcií.

Delisting z důvodu nedostatečné kontroly a auditu je pak otázkou několika let. Nová pravidla byla v USA schválena v prosinci loňského roku, takže k prvnímu delistingu jimi podmíněnému by mohlo dojít v lednu 2024. Tak daleko trh ještě nehledí, zatím se soustředí spíše na zmiňovanou stupňující se regulaci. Nešťastné ale je, že v praxi nikdo tak docela neví, jak by případný delisting vypadal. Analogicky by se i v tomto případě ADR zastupující čínské tituly na amerických burzách nejspíše stáhly takzvaně mimo parkety (OTC trhy). A v takovém případě by jejich majitelé museli přijmout nižší ceny, než jaké jsou nyní na burzách.

Radim Dohnal (Capitalinked.com)

Myslím si, že delisting čínských akcií z amerických burz nehrozí. Znamenal by totiž zásadní prohloubení čínsko-americké obchodní války. Čekám nicméně další prorůstání komunismu a socialismu do struktur a vedení úspěšných čínských firem.

Z pohledu čínské komunistické strany je levnější, když se na destrukci hodnoty (v důsledku prorůstání komunismu a socialismu) budou podílet i zahraniční investoři, než když ji celou zaplatí domácí (čínská) ekonomika. To bude mít negativní dopad na mezinárodní vztahy Číny a atraktivitu jejích firem pro zahraniční investory, ale pokud se bude tento dopad dávkovat postupně, bude jen dočasný. Potvrzuje se, že na emerging markets je rizikem číslo jedna to politické, hned za ním je pak riziko komoditního cyklu.

Ondřej Hartman (FXstreet.cz)

Investování v Číně vždy bylo spojeno s vyšší mírou politického rizika. To se nyní částečně naplňuje. Atraktivnější ocenění (P/E) nebo růstový potenciál ještě neznamenají výraznější zisky z investic do akcií, pokud čínská komunistická strana výrazně zreguluje byznys daných firem, omezí či zdaní výplaty dividend zahraničním investorům nebo svými kroky dovede situaci k delistingu akcií z burz. Politika přitom v Číně hraje prim. Peníze investované do čínských titulů pak investoři nemusejí vidět, byť výkazy firem jako Baidu, Tencent a jim podobných hovoří o úžasně levně oceněných akciích (ve srovnání s americkým indexem Nasdaq 100 nepochybně).

Toto riziko by investoři měli brát v potaz. Je to podobné jako s výnosem z nákupu a pronájmu dovolenkového apartmánu v Albánii ve srovnání s bytem v Praze. Albánie také bude na papíře slibovat mnohem vyšší procenta, ale znalost rizik, místních poměrů a zkušenosti jsou ta pravá hodnota, protože jejich nedostatek může zhatit celou investici. Zvláště v Číně, jejíž systém drobní investoři pořádně neznají a nerozumějí mu.

To platí také o auditu finančních výkazů a západních standardech, jako je například zákaz takzvaného insider tradingu. Nedělám si iluze, že by se čínská byrokracie držela stranou. Úředníci a pohlaváři zřejmě velice rádi prodávají západním investorům během dnů před zveřejněním horších hospodářských výsledků nebo nové regulace akcie, jejichž cena následně klesne o jednotky až desítky procent, byť se do té doby zdály levné.