Bill Gross opět varuje: Kupte si léky proti úzkosti, (nejen) špatná demografie zabije výnosy z investic

Lidé jsou dnes rozptylováni a zaměstnáváni nesmysly a sliby politiků o lepších zítřcích, přičemž si neuvědomují, že například v USA je polovina lidí bez práce a mzdy jsou po odečtení inflace na stejné úrovni jako v 80. letech. Bohatí se mají stále lépe, ale 99 % populace podle Grosse žije v depresi. A nic na tom nezmění ani volby, protože kontrolu nad systémem mají centrální bankéři a lobbisté.

Mimochodem, jak píše bývalý "dluhopisový král", alespoň ti bohatí by si měli aktuálně obstarat léky proti úzkosti, protože finanční svět čekají horší časy.

To, čeho by se ale měli obávat jak bohatí, tak plebs, je demografický vývoj, který se na bohatství všech může projevit už za pár desítek let. Konkrétním problémem současné stárnoucí populace jsou náklady na zdravotní péči, důchody a sociální zabezpečení.

Mnoho dluhů a závazků, málo pracujících

Světová populace zkrátka stárne. V některých zemích, jako jsou Japonsko nebo Tchaj-wan, je tento jev více patrný, především je však vidět rozdíl mezi rozvinutými a rozvíjejícími se zeměmi. Starší osoby vyžadují více péče a nákladů na zdravotní péči než novorozeňata a budoucí demografický vývoj v USA (a nejen tam) je z hlediska nákladů velice nepříznivý. A nejde pouze o to, kolik bude v roce 2030 starých lidí, na něž budou muset mladí vydělávat, ale také o současný stav, který je na první pohled tristní.

Americká vláda má podle Grosse v současnosti nesplacený dluh 16 bilionů USD, což je prakticky velikost HDP země. V rámci programů Medicaid, Medicare a sociálního zabezpečení má však další závazky ve výši 66 bilionů USD, což je dalších 400 % HDP. Jak říká Gross, lidé už snědli většinu svého koláče, ale stále mají pocit, že nějaká nová mobilní aplikace dokáže tento koláč opět obnovit. Smůla, nedokáže, USA jsou na mizině.

Někteří politici samozřejmě přicházejí s populárními úspornými opatřeními, která by zastavila růst dluhu, ale podle Grosse jde o populistické mlácení prázdné slámy, protože "snížení tempa růstu vládního dluhu bude mít zanedbatelný pozitivní vliv, jelikož jde zejména o demografický, ne finanční problém. Jednoduše řečeno, příliš málo "mileniánů" bude muset uživit příliš mnoho baby boomers".

Sociální zabezpečení a programy jako Medicare a Medicaid představují závazek do budoucna. Budoucí důchodce budou muset živit dnes již narozené děti. Těch nebude dost, přičemž zároveň nyní nelze ušetřit jejich energii, stravu, dopravu a podobně na příští horší časy. Jak je patrné z grafu, poměr počtu důchodců k počtu ekonomicky produktivních lidí vzroste v příštích deseti letech z 25 % na 35 %.

Problém je v tom, že privatizace ani vládní dluhopisy to nevyřeší. "I když tato papírová aktiva mohou zaplatit za zboží a služby, jejich hodnota bude v průběhu příštích let určována trhem, aby přesně odpovídala množství věcí, které nakupujeme. Toto množství bude v podstatě funkcí dostupných pracovních sil a ceny, kterou za své služby vyžadují," myslí si Gross. "Hodnota těchto státních dluhopisů a akcií držených penzijními fondy půjde dolů při prodeji nutném k zaplacení budoucích výrobků a služeb, zatímco cena za tyto služby a výrobky vzroste díky omezené demografické nabídce." Nepomůže ani zvyšující se produktivita práce, často zmiňovaný zázračný lék (který v posledních letech nefunguje), ani větší porodnost (dnes nepříliš populární).

Jak na investice?

Jelikož je na tom rozvíjející se část světa lépe než ta rozvinutá, investoři by podle Grosse mohli přemýšlet nad navyšováním expozice v aktivech z rozvíjejících se trhů. Vzhledem k růstu mezd "mileniánů" kvůli nedostatku pracovníků z důvodu stárnutí baby boomers by mělo být logické investovat spíše do nástrojů zohledňujících inflaci a vyhnout se nástrojům s pevným výnosem. Stejně tak mohou být dobrou investicí akcie v oboru zdravotní péče, na rozdíl od pojišťoven, které mohou mít v budoucnu velké problémy. U dluhopisů je dobré se vyhnout municipálním bondům zadlužených a podfinancovaných regionů a měst (v USA například Chicago a stát Illinois).

Ale ani v jiných zemích to podle Grosse není zrovna růžové. Podle Financial Times musejí britské penzijní fondy čekat 20 let na to, aby měly dostatek prostředků k zaplacení svých závazků v roce 2036. Baby boomers jsou podle Grosse částečně odpovědní za ocenění aktiv v dobách prosperity, ale teď se jich budou muset zbavovat, aby měli z čeho žít. Vzhledem k tomu, že úrokové sazby jsou v rozvinutých zemích dlouhodobě na nule, mohou být výnosy nižší, než by vyplývalo z historických dat.

I když podle Grosse nelze říci, že by byla demografie jediným a rozhodujícím faktorem, v nejbližších letech, dokud éra baby boomers neskončí, bude hrát v investicích a výnosech důležitou roli. A lidé si na to budou muset zvyknout.