Burzovní kalendář (20. 3. - 24. 3. 2023)

Ohlédnutí

Dění v uplynulém týdnu bylo zcela opanováno situací kolem zkrachovalé americké banky Silicon Valley Bank a potížemi okolo švýcarské Credit Suisse. Zasedání ECB protentokrát jen dokreslovalo celkový obrázek.

Oznámené uzavření americké SVB (10. března) přineslo ještě minulý víkend reakci amerického ministerstva financí a regulátora. Obě instituce se vyjádřily podpůrně vůči vkladům klientů včetně těch nepojištěných ve zmiňované bance. Byl představen program na dodání likvidity (BTFP), který umožní bankám půjčit si prostředky oproti zástavě v podobě státních dluhopisů a některých dalších cenných papírů na úrovni nominální hodnoty.

Do tohoto prostředí došlo k unáhlenému prohlášení hlavního akcionáře švýcarské Credit Suisse, jíž je Saudi National Bank, o potenciální nemožnosti poskytnout dodatečné prostředky Credit Suisse v případě potřeby. Zjitřené události kolem švýcarské banky, která prochází již delší dobu restrukturalizací a patří mezi 30 globálně důležitých systémových bank, vyústily v uvolnění 50 miliard CHF z programů švýcarské centrální banky na podporu likvidity. Opětovně odpovídající autority (včetně švýcarské centrální banky) ujistily trh, že v případě potřeby bude dodána nutná likvidita, během víkendu pak probíhala (a v době vydání tohoto článku probíhají) jednání o možném převzetí Credit Suisse ze strany UBS.

"Na Credit Suisse (nebo snad lépe Debit Suisse?) se tak trochu vykašlal její hlavní akcionář Saudi National Bank. Na pomoc však přispěchala švýcarská centrální banka s půjčkou 50 miliard franků, a tak poté, co akcie ve středu propadly o čtvrtinu, hned ve čtvrtek 20 % přidaly. Americkou First Republic Bank pak zachránila skupina 11 velkých amerických bank s 30 miliardami USD. Tyto kroky různých aktérů vysílají investorům jasný signál: Nenecháme padnout banky, které jsou 'příliš velké na to, aby padly'. Může to podpořit morální hazard, opakování finanční krize nicméně neočekáváme," shrnul dosavadní vývoj Martin Luňáček z investiční robo-advisory platformy Portu.

Na pozadí zjitřené nálady v bankovnictví ve čtvrtek Evropská centrální banka zvýšila sazby o očekávaných 50 bazických bodů. Christine Lagardeová ujišťovala trh, že situace kolem SVB či dalších amerických bank a také okolo Credit Suisse nemá výraznější vliv na zbytek evropského bankovnictví. Neuvedla však výhled na další zasedání ECB a odkázala se na další makroekonomická data a celkový vývoj. Míra inflace v celé Evropské unii v únoru poprvé od července klesla pod deset procent na 9,9 %.

Podstatně se posunul výhled vývoje sazeb v USA. Trh s futures i prudce klesající spotové výnosy vládních dluhopisů ukazují na to, že investoři od Fedu čekají výrazně mírnější zvyšování základní sazby a také podstatně dřívější zahájení cyklu snižování úroků. To výrazně ovlivňuje i ocenění dalších aktiv, nižší sazby obecně přejí akciovému trhu v čele s technologickým odvětvím.

Bitcoin (zřejmě) těží z problémů bank a využívá nejistoty v sektoru. Za sedm dnů přidal kolem 30 % a v neděli v poledne se obchodoval za 27 000 USD. Příčinou růstu jsou nejspíše problémy amerických bank, nárůst nedůvěry některých investorů v bankovní sektor a také zmíněná změna výhledu úrokových sazeb (ne nadarmo se v uplynulých letech začalo říkat, že bitcoin je "další velká akcie na Nasdaqu").

Celkově zvýšené riziko vycházející z bankovního sektoru vyvolalo na trzích nervozitu. Volatilita pak byla v pátek ještě umocněna převážením několika indexů (CECE - nově byly zařazeny akcie Photon Energy -, PX, FTSE, DAX a další) a takzvaným triple witching, kdy došlo k expiraci opcí na akcie, akciové indexy a na futures na akciové indexy.

"Na finančních trzích panovala v týdnu až extrémní volatilita. Pokud jde o akciové trhy, nejširší globální akciový index MSCI All Country World sice ztratil nepatrných 0,1 %, nicméně mezi sledovanými akciovými indexy byly obrovské diskrepance. Největší ztráty zaznamenaly akcie ve střední Evropě (CECEEUR -8,1 %), zatímco vysoce nadprůměrné zisky si připsaly největší, primárně americké, technologické tituly (NYSE FANG+ +9,1 %). Nadprůměrné zisky si připsaly dluhopisy, jejichž nejširší globální dluhopisový index Bloomberg Barclays Global Aggregate Bond vzrostl o 1,6 %. Přitom se dařilo především vládním dluhopisům, jejichž globální index posílil o 2,1 %. Index českých vládních dluhopisů posílil o 2,0 %. Na druhou stranu se příliš nedařilo rizikovějším korporátním dluhopisům spekulativního stupně (high yield), jejichž indexy poklesly přibližně o 1 %. Celkově dluhopisové výnosy do doby splatnosti výrazně poklesly, když průměrný globální dluhopisový výnos do doby splatnosti podle agentury Bloomberg poklesl o 25 bazických bodů na 3,48 %. Pokles dluhopisových výnosů do doby splatnosti byl přitom především koncentrován do kratších splatností. Například výnos do doby splatnosti amerického vládního dluhopisu s dvouletou splatností poklesl o masivních 75 bazických bodů na 3,84 %. Komoditám se v prostředí silně zvýšené rizikové averze nedařilo. Globální komoditní index Bloomberg Commodity poklesl o 1,9 %. Cena severomořské ropy Brent dokonce poklesla o 11,9 % na 73 USD za barel," shrnul dění na trzích stratég Michal Stupavský ze společnosti Conseq Investment Management.

Americké akciové indexy v týdnu silně kolísaly a uzavřely smíšeně, když Dow mírně klesl, ale benchmarky s větším zastoupením technologických firem vzrostly. Pod tlakem byly nadále banky a kvůli poklesu cen ropy také energetický sektor. USA část reakce na problémy bank stihly o týden dříve, na evropské trhy ale dolehly starosti ve finančním sektoru až v uplynulém týdnu. Index STOXX Europe 600 klesl o 3,84 %, nejvíce za pět měsíců.

Týden do 17. března na amerických trzích

Týden do 17. března na evropských trzích

Týden do 17. března na pražské burze

Index pražské burzy PX spadl o 4,26 %. Nejvíce zpevnily akcie ČEZ (+2,6 %), a to bez konkrétních zpráv. "Investoři spekulují na silné hospodářské výsledky za loňský rok, které budou oznámeny v úterý 21. března. Nelze vyloučit představení návrhu hrubé dividendy, která by měla být velice zajímavá. Čekáme 111 Kč na akcii," uvedl analytik Milan Vaníček z J&T Banky. "Nejvíce ztrácely akcie Erste Group Bank (-11,9 %), když titul byl pod tlakem informací o problémech v bankovním sektoru. Všeobecný prodejní tlak v odvětví se na BCPP tradičně nejvíce projevil u Erste, která má expozici na celý region, nikoli jen na ČR."

Pojišťovna VIG reportovala za čtvrté čtvrtletí 2022 16% růst hrubého předepsaného pojistného na 3,0 miliardy eur a zisk před zdaněním 149 milionů eur (+10 %). Za celý loňský rok zisk před zdaněním dosáhl 562 milionů eur a čistý zisk 466 milionů eur, což bylo v souladu se zveřejněnými předběžnými čísly. Management nezveřejnil žádný konkrétnější výhled hospodaření pro letošní rok. Ze zisku za rok 2022 navrhne vyplatit dividendu 1,3 eura na akcii. Titul za týden odepsal 7,5 %.

Český výrobce a distributor příslušenství pro mobilní zařízení FIXED.zone loni zvýšil obrat téměř o pětinu na 375 milionů Kč a výrazně překonal původní prognózy z roku 2021, kdy firma vstupovala na pražskou burzu. V loňském roce prodala 2 miliony kusů příslušenství, což znamená meziroční nárůst o 14 %. Podařil se zvýšit i podíl obratu ze zahraničních trhů na 13,2 %.

Colt CZ Group oznámila, že pověřila Českou spořitelnu a Komerční banku potenciální emisí dluhopisů. Šlo by o domácí seniorní nezajištěné dluhopisy vydané podle českého práva. Colt CZ Group čeká vydání dluhopisů v dohledné době podle toho, jaké budou tržní podmínky. Společnost má nyní dvě emise dluhopisů – emisi 2027 v objemu 5 miliard Kč a emisi 2029 v objemu 2 miliard Kč. "Vzhledem k tomu, že společnost nyní nemusí ani jednu emisi nutně refinancovat, domníváme se, že nové dluhopisy mohou být spojeny s případnou akviziční aktivitou společnosti. Titul zakončil týden slabší o 0,2 %," napsal Vaníček v týdenním shrnutí dění na trzích.

Výhled

V příštím týdnu bude nadále nejvíce sledované dění v bankovním sektoru. V centru pozornosti budou nadále vybrané americké bankovní domy, ale zejména švýcarská Credit Suisse, o jejímž osudu by chtěli regulátoři a další aktéři mít jasno ještě před startem pondělního obchodování na burzách.

AKTUALIZACE: UBS PŘEVEZME PROBLÉMOVOU CREDIT SUISSE

19. 3. 2023 19:53

Přidat do záložek

Největší švýcarská banka UBS převezme svého rivala Credit Suisse, zaplatí za něj zhruba tři miliardy franků

Největší švýcarská banka UBS převezme v záchranné operaci zhruba za tři miliardy franků svého dlouholetého rivala Credit...

V souvislosti s nervozitou ve finančním sektoru a s nadále zvýšenou inflací bude ostře sledované takové zasedání americké centrální banky. Ta by měla podle trhu zvednout základní sazbu o čtvrt procentního bodu do pásma 4,75-5,00 %. Sledovaná bude rétorika banky ohledně dalšího vývoje sazeb a reakce na pravděpodobné dotazy na stabilitu bankovního sektoru.

"Hlavní událostí týdne je zasedání americké centrální banky. Finanční trh po problémech v bankovním sektoru výrazně revidoval svá očekávání. Zatímco zhruba polovina investorů čeká, že Fed ve středu zvýší úrokové sazby o 25 bazických bodů, zbytek si myslí, že z důvodu opatrnosti je raději ponechá beze změny. Podle nás si však vývoj americké ekonomiky a inflace o další zvýšení sazeb říká, konkrétně čekáme +25 bodů. Rizikem je samozřejmě případné opětovné zhoršení situace v bankovním sektoru, ke kterému by do středečního rozhodnutí mohlo dojít. Z hlediska nově zveřejněných dat toho pak týden tolik nenabídne. Půjde hlavně o indikátory podnikatelského a spotřebitelského sentimentu, které by nadále jako celek měly oproti předchozím měsícům indikovat vyšší míru optimismu. I zde jsou však jistým rizikem problémy bankovního sektoru," shrnul ekonom Martin Gürtler z Komerční banky.

"Ačkoli to může vzhledem k divokému vývoji na trzích znít až neuvěřitelně, index S&P 500 má za sebou celkově růstový týden. Za pět obchodních seancí celkově přidal 1,43 %. V pondělí index intradenně testoval support na 3 800, ale dva silně růstové dny (úterý a čtvrtek) určily vyznění celého týdne. Růstu index dosáhl navzdory problémům některých bank. Index je tak již čtyři měsíce v pásmu 3 800 až 4 200, aktuálně ovšem stále pod klouzavými průměry i psychologicky zajímavou hladinou 4 000. Další support je v pásmu 3 600 až 3 700, kde byl index na přelomu října a listopadu," napsal v pravidelném technickém komentáři k dění na americkém akciovém trhu opční obchodník Josef Košťál.

"Týden byl ve znamení výrazných otoček oběma směry. Index S&P 500 v současnosti nemá jasný trend a čtyři měsíce se drží v 400bodovém rozpětí. Při denních pohybech výnosů dvouletých amerických vládních bondů o 30 a více bazických bodů ostatně ani není překvapením, že akcioví tradeři jen složitě odhadují, kolik 'by měly stát' akcie," dodal Košťál.

Ve stínu dění v bankovním sektoru oznámí hospodářské výsledky několik významných společností. Ve Spojených státech to budou firmy NIKE, GameStop nebo General Mills, V Evropě budou sledovaná čísla společností RWE nebo Porsche Automobil Holding a v Asii zaujmou údaje od firem jako Tencent, China Mobile nebo Xiaomi. Na pražské burze zveřejní výsledky společnosti ČEZ a Colt CZ Group.

V úterý představí čísla za 4Q2022 společnost ČEZ. "Očekáváme 139% meziroční růst zisku EBITDA na 37,5 miliard Kč, čímž by mohl být překonán výhled samotné společnosti. Hlavním důvodem je růst cen elektřiny. Management by mohl představit návrh hrubé dividendy, kde počítáme se 111 Kč na akcii. Naplnění naší projekce by mohlo být vzpruhou pro akcie ČEZ," uvedl Milan Vaníček z J&T Banky.

"Pokud jde o čísla za celý rok 2022, poslední projekce vedení ČEZ na úrovni EBITDA hovoří o 115-125 miliardách Kč a čistém zisku 65-75 miliardy Kč. Již reportované výsledky za prvních devět měsíců loňského roku plus naše odhady za samotný čtvrtý kvartál naznačují celoroční zisk EBITDA na úrovni 124,2 miliardy Kč a upravený čistý zisk 71,2 miliardy Kč. Své cíle by měl ČEZ splnit. Výhled na rok 2023 byl již zveřejněn spolu s odhadem dopadu speciálních daní. Bude se čekat, zda bude zveřejněn i návrh na výplatu loňské dividendy," doplnil analytik Bohumil Trampota z Komerční banky.

Ve čtvrtek oznámí výsledky hospodaření Colt CZ Group. "Za celý rok 2022 očekáváme 46,1% růst upraveného zisku EBITDA na 3,168 miliardy Kč, což by odpovídalo plánu managementu dosáhnout EBITDA 3,0-3,3 miliardy Kč. Očekáváme návrh hrubé dividendy 31,5 Kč na akcii. Management by měl představit také výhled na letošní rok, kdy očekáváme 17,9% růst EBITDA na 3,74 miliardy Kč. Pokud se naplní naše projekce (především ohledně výhledu na rok 2023), očekávali bychom pozitivní reakci trhu," zmínil Vaníček.

"Výsledky za čtvrté čtvrtletí 2022 by měly potvrdit solidní meziroční růst. Zisk EBITDA by podle našich odhadů měl být lepší v meziročním srovnání o téměř 30 % a dosáhnout 721 milionů Kč při růstu tržeb o 24,8 % na 3,9 miliardy Kč. Pozitivně by se měly projevit realizace odložených zakázek i dodávky pro Armádu ČR. Vedení firmy by mohlo zveřejnit také výhled na letošní rok. My v projekci počítáme s tržbami 14,8 miliardy Kč a ziskem EBITDA 3,0 miliardy Kč," napsal Bohumil Trampota z Komerční banky.

Obrázek: Isifa

17. 3. 2023 15:00

Přidat do záložek

Očekávané výsledky světových firem v týdnu od 20. března

Které světové firmy představí výsledky hospodaření za uplynulý kvartál v týdnu od 20. března a jaké zisky v rámci indexů...

Makroekonomický kalendář

V pondělí čínská centrální banka rozhodne o sazbách, v Německu vyjde index výrobních cen, dozvíme se statistiku obchodní bilance eurozóny a hned dvakrát veřejně vystoupí Christine Lagardeová.

V úterý vyjde zápis z posledního zasedání australské centrální banky, Christine Lagardeová má naplánováno další veřejné vystoupení, bude zveřejněn index ekonomické nálady ZEW pro Německo a celou eurozónu a v USA vyjdou údaje o zásobách ropy (API) a statistika prodejů starších domů.

Ve středu budou zveřejněny údaje o britské inflaci, veřejná vystoupení mají naplánována Christine Lagardeová a Philip lane z ECB a v Americe vyjdou statistiky z hypotéčního trhu a zásoby ropy. Největší pozornost se zaměří na Fed, který rozhodne o měnové politice a zveřejní novou prognózu vývoje ekonomiky.

Ve čtvrtek rozhodne o sazbách Bank of England, v eurozóně vyjde předběžný index spotřebitelské důvěry, v Česku vyjdou údaje o zahraničním dluhu a v USA budou zveřejněny statistiky stavebních povolení a prodejů nových domů, týdenní počty žádostí o podporu v nezaměstnanosti, běžný účet a index aktivity chicagského Fedu.

Pátek bude ve znamení předběžných indexů nákupních manažerů. Dále bude oznámena japonská inflace, česká spotřebitelská a podnikatelská důvěra, spotřebitelská důvěra a maloobchodní tržby v Británii a španělský HDP. V Americe vedle předběžných PMI zaujmou zejména zakázky na zboží dlouhodobé spotřeby.

Z makroekonomického výhledu Komerční banky:

• Americká centrální banka bude podle nás i přes problémy v bankovním sektoru nadále akcentovat silná data z trhu práce a vysokou inflaci a ve středu zvýší úrokové sazby o 25 bazických bodů. Pásmo měnověpolitických sazeb by se tak mělo posunout na 4,75-5,00 %. Toto očekávání je však podmíněno tím, že do středečního rozhodnutí Fedu po předchozím zklidnění nedojde k opětovnému zhoršení situace v bankovním sektoru. V tom případě by totiž Fed, aby ještě více nerozvířil nervozitu mezi klienty bank a investory, mohl raději držet sazby beze změny. K jejich dalšímu zvýšení ale nabádá vývoj americké ekonomiky a inflace. Představitelé Fedu navíc vyjádřili přesvědčení, že americký bankovní sektor je dostatečně odolný a že v případě problémů v oblasti finanční stability má centrální banka jiné nástroje, kterými může zasáhnout.
• Tlaky na růst cen zůstávají v USA silné. V důsledku toto trhy na začátku měsíce spekulovaly, zda Fed na březnovém zasedání nemůže opět urychlit tempo utahování měnové politiky. Obdobně vyznívala i slova šéfa Fedu Jeromea Powella. Problémy některých amerických bank však obavy o větším zvýšení sazeb než o 25 bodů úplně rozptýlily. Finanční trh nyní dokonce ani plně nezaceňuje zvýšení o standardních 25 bodů, když mu aktuálně přisuzuje šanci zhruba 60 %. Investoři jsou tak rozděleni na dvě skupiny - zatímco jedni čekají, že utahování měnové politiky bude pokračovat, druzí si myslí, že sazby zůstanou beze změny. Pro druhou polovinu letošního roku pak již investoři předpovídají snižování úrokových sazeb. My čekáme, že prognóza Fedu bude po březnovém zasedání indikovat potřebu alespoň ještě jednoho dalšího zvýšení. Komunikace centrální banky by měla nadále obsahovat odhodlání bojovat s inflací, i když její přístup může být kvůli problémům v bankovním sektoru více opatrný.