2. 7. 2022 16:51
Válka na Ukrajině vs. region CEE: Česká ekonomika je nejzranitelnější, varuje expertka
23. 6. 2022 0:00
Co musíte ráno vědět (23. června)
Jak si v polovině týdne vedly akcie na obou stranách Atlantského oceánu, jaký krok na podporu amerických spotřebitelů navrhuje prezident Spojených států Joe Biden a jakým prvenstvím se mohou pyšnit švédské aerolinky Braathens? To vše musíte ráno vědět.
1. Americké akcie ve středu neudržely zisky z první poloviny seance a mírně oslabily. Trh naslouchal šéfovi Fedu
Akcie ve Spojených státech se uprostřed týdne po projevu šéfa americké centrální banky Jeromea Powella v Senátu pohybovaly oběma směry, v závěru dne však oslabily. Zisky si připsaly hlavně defenzivní tituly jako nemovitostní a zdravotnické firmy nebo dodavatelé vody, elektřiny a plynu, kvůli nižším cenám ropy však ztrácely energetické společnosti. Na devizovém trhu oslabil dolar. Index Dow klesl o 0,15 % na 30 483,13 bodu, širší index S&P 500 ztratil 0,13 % na 3 759,89 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composite se snížil o 0,15 % na 11 053,08 bodu. Index volatility VIX ovšem dále klesl, a to o 4,11 % na 28,95 bodu, a výnos 10letých vládních dluhopisů USA spadl o čtrnáct a půl bazického bodu na 3,160 %. Ceny ropy klesly o více než čtyři procenta, zlato mírně posílilo a stříbro odevzdalo přes procento. Bitcoin na konci dne odepisoval bezmála 5 % a obchodoval se pod 20 000 USD.
2. Evropské akcie ve středu oslabily, hlavní indexy odepsaly kolem procenta
Obchodování na západoevropských akciových burzách ve středu skončilo v červených číslech. Na trhy se vrací pesimismus spojený s vysokou inflací a růstem úrokových sazeb centrálních bank v rámci boje s rychlým zdražováním. Na poli makrodat investoři v polovině týdne vyhodnocovali mimo jiné britskou inflaci. Panevropský index STOXX Europe 600 klesl o 0,70 % na 405,74 bodu, britský FTSE 100 se snížil o 0,88 % na 7 089,22 bodu, německý DAX uzavřel se ztrátou 1,11 % na 13 144,28 bodu a francouzský CAC 40 přišel o 0,81 % a seanci zakončil na 5 916,63 bodu.
3. Pražská burza ve středu po třech dnech růstu oslabila, přišla skoro o procento
Pražská burza ve středu po třech dnech růstu oslabila, index PX klesl o 0,85 % na 1 307,59 bodu. Dolů ho táhly především rakouské tituly, ztratila ale i Komerční banka či ČEZ. S mírným ziskem naopak skončila MONETA Money Bank.
4. Očekávané události
Čtvrtek bude ve světě dnem předběžných červnových indexů nákupních manažerů. Ve Spojených státech vyjdou ještě pravidelná týdenní zpráva o počtu žádostí o podporu v nezaměstnanosti a index aktivity kansaského Fedu a americká centrální banka zveřejní výsledky letošních zátěžových testů bank. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.
Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.
5. ČNB na červnovém zasedání zvýšila základní úrokovou sazbu na 7 %
Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve středu zvýšila základní úrokovou sazbu o 125 bazických bodů na 7 %. Takto vysoko byla sazba naposledy v roce 1999. Důvodem jejího růstu je zvyšující se inflace a s tím spojená snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy vyhlídky, že inflace nadále rychle poroste.
6. Biden vyzval Kongres, aby přechodně zrušil daň z pohonných hmot
Americký prezident Joe Biden vyzval Kongres, aby na tři měsíce do konce září zrušil federální daň z pohonných hmot. Chce tak bojovat proti jejich rekordním cenám u čerpacích stanic a poskytnout v létě dočasnou úlevu americkým rodinám. Biden to podle tiskových agentur řekl ve středečním projevu v Bílém domě.
7. Šéf Fedu potvrdil odhodlání zajistit pokles inflace
Americká centrální banka je odhodlána podniknout potřebné kroky ke snížení inflace. Uvedl to ve středu šéf Fedu Jerome Powell v projevu k členům bankovního výboru Senátu. Tempo budoucího zvyšování úrokových sazeb podle něj bude záviset na vývoji ekonomické situace.
8. Ruský prezident podepsal dekret o obsluze zahraničního dluhu
Ruský prezident Vladimir Putin ve středu podle agentury Interfax podepsal dekret, kterým se stanoví dočasné postupy ohledně obsluhy zahraničního dluhu. Učinil tak v čase, kdy zemi vystavené západním sankcím za její vojenskou invazi na Ukrajinu hrozí, že své dluhy nebude schopna splácet. Stalo by se tak poprvé od bolševické revoluce před více než 100 lety.
9. Studie: Británie se kvůli brexitu stává uzavřenější ekonomikou
Británie se kvůli odchodu z Evropské unie stává uzavřenější ekonomikou, což bude mít škodlivé dlouhodobé dopady na produktivitu, ale i na mzdy. Průměrný britský zaměstnanec kvůli tomu do konce desetiletí zchudne o 470 liber ročně. Vyplývá to ze studie Resolution Foundation a docentky Londýnské ekonomické školy Swati Dhingrové, která se v srpnu stane členkou měnového výboru britské centrální banky.
10. Europoslanci napodruhé schválili reformu emisního trhu
Evropský parlament ve středu na druhý pokus schválil reformu systému emisních povolenek, na níž se nezvykle rozdělení zákonodárci neshodli na předchozí červnové schůzi. Podle odsouhlaseného návrhu má bezplatné přidělování povolenek postupně skončit v letech 2027 až 2032. Poslanci se shodli také na parametrech dvou dalších úzce souvisejících norem, zavedení takzvaného uhlíkového cla a vytvoření sociálně klimatického fondu. O konečném znění reformy budou europoslanci od podzimu vyjednávat s členskými státy, jejichž pozici bude koordinovat české předsednictví.
Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.
BONUS
Švédské Braathens Regional Airlines vykonaly jako první let s udržitelným palivem
Švédské aerolinky Braathens Regional Airlines uskutečnily jako první na světě let komerčního letadla poháněného výhradně udržitelným leteckým palivem (SAF). S odvoláním na leteckou společnost o tom informovala agentura Bloomberg.
Na zkušební let z města Malmö na jihu země na letiště Bromma u Stockholmu nasadily turbovrtulový letoun ATR. Palivo dodala firma Neste, uvedla trojice zúčastněných společností v prohlášení.
Udržitelné letecké palivo se považuje za nejrealističtější cestu k dekarbonizaci letectví, připomíná agentura Bloomberg, podle níž si technologie letadel poháněných elektřinou nebo vodíkem ještě vyžádají roky práce. Společnosti ATR a Braathens chtějí získat certifikaci pro letoun poháněný ryze udržitelným palivem do roku 2025. Výrobce turbovrtulových strojů patří společnostem Airbus a Leonardo.
Při projektu firmy nasadily prototyp letounu ATR 72-600. Bylo to poprvé, co udržitelné palivo pohánělo oba motory, v tomto případě z dílny Pratt & Whitney Canada.