Co musíte ráno vědět (24. března)

1. Americké akcie ve čtvrtek zpevnily. Ministryně financí ujistila o bezpečnosti bankovních vkladů

Americké akcie mírně posílily. Investory uklidnilo ujištění americké ministryně financí Janet Yellenové, že budou přijata opatření k zajištění bezpečnosti bankovních vkladů Američanů. Index Dow, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, stoupl o 0,23 % a zakončil obchodování na 32 105,25 bodu. Širší index S&P 500 si připsal 0,30 % na 3 948,72 bodu a index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, stoupl o 1,01 % na 11 787,40 bodu. Index volatility VIX stoupl o 1,57 % na 22,61 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA klesl o devět bazických bodů na 3,414 %. Ceny ropy klesly o zhruba dvě procenta, zlato zpevnilo o procento a stříbro zdražilo o 0,2 %. Bitcoin zpevnil o bezmála čtyři procenta na zhruba 28 170 USD.

2. Evropské akcie se ve čtvrtek na směru neshodly. Kleslo bankovní odvětví, dařilo se technologiím

Obchodování na západoevropských akciových trzích ve čtvrtek skončilo nejednotně. Investoři vstřebávali výsledek středečního rozhodnutí americké centrální banky o dalším růstu úrokových sazeb a pozornost věnovali také čtvrtečnímu utažení měnové politiky ve Spojeném království a ve Švýcarsku. Nejvýrazněji klesl bankovní sektor, dařilo se naopak technologiím, které přidaly přes dvě procenta. Panevropský index STOXX Europe 600 klesl o 0,21 % na 446,22 bodu, britský FTSE 100 uzavřel se ztrátou 0,89 % na 7 499,60 bodu a německý DAX ztratil 0,04 % a uzavřel na 15 210,39 bodu, zatímco francouzský CAC 40 zpevnil o 0,11 % na 7 139,25 bodu.

3. Pražská burza také ve čtvrtek klesla, nedařilo se akciím bank

Pražská burza ve čtvrtek druhým dnem v řadě klesla při podprůměrném objemu obchodů, index PX oslabil o 0,25 % na 1 325,32 bodu. Za oslabením byl především pokles cen akcií bank. Akcie Erste ztratily 1,5 % na 724,20 Kč, akcie Komerční banky zlevnily 0,50 % na 694,50 Kč a akcie Monety oslabily o 0,12 % na 83 korun.

4. Očekávané události

Pátek bude ve znamení předběžných indexů nákupních manažerů. Dále bude oznámena japonská inflace, česká spotřebitelská a podnikatelská důvěra, spotřebitelská důvěra a maloobchodní tržby v Británii a španělský HDP. V Americe vedle předběžných PMI zaujmou zejména zakázky na zboží dlouhodobé spotřeby. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. Bank of England na březnovém zasedání rozhodla o zvýšení základní sazby na 4,25 %

Britská centrální banka na březnovém měnověpolitickém zasedání v souladu s očekáváním zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,25 %, nejvyšší úroveň od roku 2008. Bank of England sazbu zvýšila navzdory problémům ve finančním sektoru ve snaze zkrotit vysokou inflaci. Měnový výbor zvýšil základní sazbu už pojedenácté v řadě. Centrální banka se pomocí zpřísňování měnové politiky snaží dostat pod kontrolu inflaci, v únoru a loni v prosinci zvýšila základní úrokovou sazbu vždy o půl procentního bodu, v listopadu dokonce o 0,75 procentního bodu. Na březnovém měnověpolitickém jednání pro růst sazby hlasovalo sedm z devíti členů měnového výboru, dva zvedli ruku pro ponechání sazby na úrovni 4,00 %.

6. Kryptoměnová burza Coinbase dostala varování od regulátora

Největší americká kryptoměnová burza Coinbase dostala varování od americké Komise pro cenné papíry a burzy (SEC). Té se nelíbí některé produkty, které burza nabízí. Burza uvedla, že jí komise doručila oznámení nazývané Wells notice. To burzovní regulátor vydává po ukončení předběžného vyšetřování, které zjistí tak závažné nesrovnalosti, že se komise může rozhodnout kontrolovanou firmu zažalovat.

7. Švýcarská centrální banka zvýšila úroky navzdory krizi kolem Credit Suisse

Švýcarská centrální banka ve čtvrtek ve snaze bojovat s inflací zvýšila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 1,50 % a uvedla, že další zvyšování sazeb nevylučuje. Ke zpřísnění měnové politiky sáhla navzdory krizi kolem druhé největší banky v zemi Credit Suisse. Centrální banka uvedla, že je také připravena v případě nutnosti intervenovat na devizovém trhu. Už několik čtvrtletí prodává devizy.

8. Skupina Colt CZ za loňský rok vykázala rekordní výnosy 14,59 miliardy Kč, navrhne dividendu 30 Kč na akcii

Holding Colt CZ Group vykázal za loňský rok rekordní výnosy 14,59 miliardy korun. Meziročně vzrostly o 36,5 %, zejména díky vyššímu prodeji zbraní a konsolidaci výnosů akvírovaného Coltu. Letos holding počítá s růstem výnosů na 15,1 až 16,9 miliardy korun. Čistý zisk zbrojařské skupiny za loňský rok po zdanění přesáhl dvě miliardy korun, nárůst ve srovnání s rokem 2021 činil 167,5 %. Představenstvo navrhne zvýšit dividendu na 30 korun na akcii.

9. Čínská realitní firma Evergrande plánuje restrukturalizaci dluhu v zahraničí

Krizí zasažená čínská realitní firma Evergrande plánuje restrukturalizaci dluhu v objemu 20 miliard dolarů, který má mimo pevninskou Čínu. Chce se tak pokusit o obnovení provozu. Podle serveru BBC by tento postup mohl posloužit jako vzor pro další developery, kteří se v Číně potýkají s problémy.

10. Divize elektromobilů Ford loni prohloubila provozní ztrátu na 2,1 miliardy USD

Divize elektromobilů americké automobilky Ford Motor prohloubila v loňském roce provozní ztrátu na 2,1 miliardy USD. Další ztrátu v divizi elektromobilů očekává automobilka také letos, a to kolem tří miliard dolarů. K zisku by se výroba elektromobilů mohla dostat před koncem roku 2026. Ford výsledky divize zveřejnil spolu s podrobnostmi o novém formátu svého finančního výkaznictví.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

Ve světě kvůli oslabení technologického sektoru ubylo dolarových miliardářů, nejvíce zasažená byla Čína

Na světě (a převážně v Číně) loni ubylo více než 400 dolarových miliardářů. Vyplývá to ze seznamu Hurun Global Rich List 2023, který sestavuje čínský časopis o bohatství a luxusu Hurun Report. Na vině je oslabení velkých technologických firem, na které se zaměřila čínská vláda, zpřísňování měnové politiky a dopady pandemie covidu-19. V samotné Číně ztratilo status dolarového miliardáře 229 lidí, což je více než polovina z celkových 445. Nově se z Číny do žebříčku dostalo 69 lidí, kteří mají majetek v hodnotě alespoň miliardy dolarů.