Obrázek:
Thinkstock
1. 2. 2023 17:02
Co nového v kryptosvětě: Problémy Binance, (stále) malý trh s bitcoinem a chybné chápání digitálních…
9. 12. 2022 0:00
Co musíte ráno vědět (9. prosince)
Jak se ve čtvrtek obchodovalo na burzách v Evropě a za oceánem, může cenový strop na ruskou ropu způsobit Kremlu dodatečné problémy a jak daleko je vývoj mozkových čipů společnosti Neuralink? To vše musíte ráno vědět.
1. Americké akcie ve čtvrtek posílily po zprávě o nárůstu počtu žádostí o podporu v nezaměstnanosti
Americké akcie ve čtvrtek zpevnily. Investoři si vyložili údaje o nárůstu počtu žádostí o podporu v nezaměstnanosti v USA jako známku toho, že tempo zvyšování úrokových sazeb americkou centrální bankou by se mohlo brzy snížit. Index Dow si připsal 0,55 % a uzavřel na 33 781,48 bodu, širší S&P 500 se zvýšil o 0,75 % na 3 963,51 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composite stoupl o 1,13 % na 11 082 bodů. Index volatility VIX klesl o 1,72 % na 22,29 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA skončil na 3,489 %.
2. Evropské akcie ve čtvrtek převážně klesaly, ztráty hlavních indexů ale nebyly výrazné
Obchodování na západoevropských akciových trzích ve čtvrtek skončilo převážně v červených číslech. Nedařilo se akciím ze sektoru maloobchodu, který jako celek odevzdal přes procento, naopak více než procento přidalo odvětví těžby. Panevropský index STOXX Europe 600 klesl o 0,17 % na 435,47 bodu, britský FTSE 100 se snížil o 0,23 % na 7 472,17 bodu a francouzský CAC 40 uzavřel se ztrátou 0,20 % na 6 647,31 bodu, zatímco německý DAX se zvýšil o 0,02 % na 14 264,56 bodu.
3. Pražská burza ve čtvrtek pokračovala v oslabování, akcie ČEZ klesly poosmé v řadě
Index PX pražské burzy ve čtvrtek odepsal 0,60 % na 1 170,60 bodu. Zaznamenal tak už třetí oslabení v řadě a skončil na nejnižší hodnotě od 25. října. Dolů index táhly hlavně akcie skupiny ČEZ, nedařilo se ale ani pojišťovně VIG nebo Komerční bance. V plusu naopak zakončily seanci akcie Erste.
4. Očekávané události
Pátek nabídne čínskou výrobní a spotřebitelskou inflaci a ve Spojených státech odpoledne výrobní inflaci, velkoobchodní zásoby nebo finální listopadový index spotřebitelské důvěry Michiganské univerzity. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.
Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.
5. Bloomberg: Cenový strop na ruskou ropu nebude mít na rozpočet země velký dopad
Cenový strop na ruskou ropu, na kterém se minulý týden dohodla skupina ekonomicky vyspělých zemí G7, není dostatečně nízký na to, aby v příštím roce výrazně snížil příjmy Kremlu. I kdyby tento strop způsobil pokles produkce ruské ropy, prezident Vladimir Putin má stále dost peněz na válečné úsilí, alespoň prozatím, míní analytici podle agentury Bloomberg.
6. CNBC: Technologické společnosti v jihovýchodní Asii letos více propouštějí
Technologické společnosti v jihovýchodní Asii letos více propouštějí, píše server CNBC. Reagují tím na ztráty a na zhoršující se makroekonomickou situaci, které přicházejí po velmi úspěšném období v době koronavirové pandemie.
7. Soud EU: Google musí odstraňovat odkazy na prokazatelně nepravdivé informace
Internetový vyhledavač Google musí z výsledků vyhledávání odstranit odkazy na informace, které jsou prokazatelně nepravdivé. Rozhodl o tom ve čtvrtek Soudní dvůr Evropské unie, podle něhož ovšem společnost sama nemusí aktivně pravdivost informací ověřovat. Přesvědčivé důkazy musí poskytnout člověk, který o vymazání konkrétního odkazu žádá.
8. Soud: Německo může použít 60 miliard eur převedených do klimatického fondu
Německá vláda může prozatím nadále používat 60 miliard eur v klimatickém fondu. Ve čtvrtek o tom ve zrychleném řízení rozhodl ústavní soud, který ale ještě případ podrobně prověří v hlavním řízení. Zmíněných 60 miliard eur bylo původně součástí schváleného zadlužení pro rozpočet roku 2021, peníze ale Německo nevyužilo, proto se vláda kancléře Olafa Scholze rozhodla sumu převést do klimatického fondu. Opoziční konzervativní unie CDU/CSU to ale považovala za obcházení dluhové brzdy.
9. ČR: Nezaměstnanost v listopadu stagnovala, volných míst mírně ubylo
Nezaměstnanost v Česku v listopadu stagnovala. Bez práce bylo 3,5 % lidí, stejně jako v říjnu a v září. Místo si prostřednictvím úřadů práce hledalo 257 187 lidí. Počet nabízených volných míst proti říjnu klesl na necelých 292 000. Údaje ve čtvrtek zveřejnil Úřad práce ČR, podle kterého nezaměstnanost v následujících měsících pravděpodobně vzroste. Loni v listopadu byla nezaměstnanost v Česku 3,3 %.
10. Inflace v Maďarsku v listopadu vzrostla na 22,5 %, překonala odhady
Míra inflace v Maďarsku v listopadu vzrostla na 22,5 %, o měsíc dříve činila 21,1 %. Oznámil to ve čtvrtek maďarský statistický úřad. Výsledek překonal očekávání analytiků. Nadále nejvíce zdražují energie a potraviny. Maďarsko má nejvyšší inflaci ze zemí Visegrádské skupiny, do které patří i Česká republika. V meziměsíčním srovnání se ceny zvýšily o 1,8 %.
Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.
BONUS
Neuralink vyvíjející mozkové čipy chce do půl roku klinicky testovat na lidech
Společnost Neuralink, která vyvíjí mozkové čipy, chce do půl roku zahájit klinické testy svého bezdrátového zařízení na lidech. S odvoláním na šéfa podniku Elona Muska o tom informovala agentura Reuters. Jednou z prvních funkcí, kterých Neuralink hodlá dosáhnout, je obnova zraku - podle Muska i u těch lidí, kteří se narodili slepí.
Společnost vyvíjí rozhraní s mozkovým čipem, který by podle ní mohl umožnit postiženým pacientům znovu se pohybovat a komunikovat. Neuralink v posledních letech produkty testuje na zvířatech a usiluje o to, aby mu klinické testy na lidech schválily americké regulační úřady.
"Než zařízení umístíme do člověka, chceme být nesmírně opatrní a mít jistotu, že bude dobře fungovat. Myslím ale, že jsme FDA předložili většinu dokumentů," řekl Musk. Odkazoval tím na americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA).
"Máme za to, že pravděpodobně do šesti měsíců bychom měli mít první Neuralink u člověka," dodal Musk. Nejprve se firma u lidí zaměří na dvě funkce: na obnovení zraku a umožnění pohybu svalů u lidí, kteří tak nemohou učinit, uvedl Musk. Zařízení podle něj patrně dokáže zrak dát i těm lidem, kteří se narodili slepí.
Poslední veřejná prezentace Neuralinku se konala před více než rokem. Společnost na ní předvedla opici s mozkovým čipem, která ovládala videohru myslí.
Cílem Neuralinku je vyvinout čip, který by umožnil mozku ovládat složitá elektronická zařízení, ochrnutým lidem obnovit motorické funkce a léčit mozkové choroby, jako jsou Parkinsonova choroba, demence či Alzheimerova choroba. Hovoří také o spojení mozku s umělou inteligencí.
Podnik má však zpoždění ve lhůtách, které si stanovil. V prezentaci z roku 2019 Musk uvedl, že chce dosáhnout schválení od regulačních orgánů do konce roku 2020. Na konferenci koncem loňského roku pak řekl, že doufá, že testy na lidech zahájí v roce 2022.
Neuralink opakovaně nedodržel interní termíny pro získání souhlasu FDA se zahájením testů na lidech, tvrdí současní i bývalí zaměstnanci firmy. Začátkem letošního roku Musk oslovil konkurenční společnost Synchron ohledně potenciální investice.
Synchron v červenci překročil významný milník: poprvé implantoval své zařízení pacientovi s paralýzou ve Spojených státech. Loni firma získala od amerických regulačních orgánů povolení k testům na lidech a dokončila studie na čtyřech lidech v Austrálii.