Elonu Muskovi je padesát. Kontroverzní vizionář chce zachránit lidstvo a jde na to těmito třemi cestami

Hlavní příčinou raketového růstu Muskova majetku v loňském roce bylo prudké zvýšení ceny akcií Tesly, které loni zpevnily o úctyhodných 743 %. V poslední době pak podnikatel budí rozruch svými komentáři k bitcoinu i jiným digitálním měnám, které letos již několikrát rozkolísaly celý trh. V únoru oznámil, že Tesla investovala do bitcoinů 1,5 miliardy dolarů a že začne bitcoiny přijímat jako platidlo. Kurz měny pak prudce vzrostl na nový rekord, hned v květnu ale Musk překvapil oznámením, že Tesla přestane bitcoiny přijímat, a to s ohledem na životní prostředí v souvislosti s vysokým objemem energie, která se při těžbě bitcoinů spotřebovává (zejména v Číně, která navzdory velkým investicím do obnovitelných zdrojů stále výrazně znečišťuje ovzduší výrobou elektřiny z fosilních zdrojů). A v polovině června šéf Tesly zase posílil kurz tvrzením, že firma obnoví transakce s bitcoiny, když takzvaní těžaři, kteří ověřují transakce, budou více využívat obnovitelné zdroje energie.

Těžce schopný lehký autista

Osobnost dnes velice úspěšného podnikatele přiblížilo jeho nedávné vystoupení v americké komediální show Saturday Night Live. Tam mimo jiné uvedl, že trpí Aspergerovým syndromem, tedy lehkou formou autismu. V pořadu vysílaném živě také nešetřil vtipy na svůj účet. "Všem, které jsem kdy urazil, chci říct, že jsem přišel s novou verzí elektroaut a vysílám lidi na Mars ve vesmírné raketě. To jste si mysleli, že budu normální, pohodový chlápek?" uvedl třeba. A do pořadu pozval i svoji matku. "Co jsi mi koupil ke Dni matek, snad ne dogecoin?" zeptala se ho. "Jasně že jo," odpověděl Elon. Spekulanti doufali, že Musk v pořadu řekne více o smyslu kryptoměny, o které předtím nadějně tweetoval. Nedočkali se, a tak dogecoin ještě v noci na neděli zlevnil o čtvrtinu. Investoři a kryptonadšenci v něm přitom mají celkově desítky miliard dolarů. A takhle Musk hýbe trhem běžně.

Teslu řeší investoři, protože je na burze, možná ještě více pozornosti si ale zaslouží Muskův impozantní vesmírný program. Jeho společnost Space Explorations Technologies (SpaceX) dokázala loni 30. května v programu financovaném Národním úřadem pro letectví a vesmír (NASA) vyslat do vesmíru pilotovanou loď Crew Dragon, který se úspěšně připojila k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Na palubě měla dvojici astronautů, Douglase Hurleyho a Roberta Behnkena, kteří se tak stali prvními Američany vynesenými do vesmíru americkou technikou od ukončení programu raketoplánů. Od roku 2011 byly jediným dopravním prostředkem pro cestu na ISS ruské lodi Sojuz.

SpaceX také dokázala v roce 2015 jako první vrátit první stupeň rakety na pevnou zem. Nejdražší část rakety se tak mohla začít používat opakovaně. A letos v březnu letěl jeden konkrétní první stupeň rakety Falcon 9 již podeváté a na oběžnou dráhu vynesl dalších 60 satelitů, které jsou pozorovatelné ze země jako řetěz světelných bodů. Projekt Starlink si klade za cíl zlepšit vysokorychlostní přístup k internetu z jakéhokoli místa na Zemi, zejména z odlehlých oblastí. Na oběžnou dráhu bylo dosud vysláno 1 800 satelitů, celkem jich chce Starlink rozmístit 12 000.

Muskovy aktivity jsou široké. V roce 2016 například založil firmu Neuralink, která chce vyvíjet technologie pro propojení lidských mozků s počítači. K tomu prohlásil, že "soupeření států o převahu v oblasti umělé inteligence bude nejpravděpodobnější příčinou třetí světové války". Je jedním ze sponzorů neziskové firmy OpenAI, která se zabývá výzkumem umělé inteligence, řídí nadace specializující se na vzdělání, obnovitelné energie či dětské lékařství.

Před časem Musk šokoval konceptem vysokorychlostního transportního systému hyperloop, který je založený na pohybu přetlakových kapslí podtlakovými trubkovými tunely. Mimo USA se o něm poté diskutovalo i v ČR a na Slovensku (stavba hyperloopu mezi Prahou, Brnem a Bratislavou). K tomu Musk založil firmu Boring Company, zaměřenou na stavbu dlouhých tunelů. Je také spoluzakladatelem a šéfem firmy SolarCity, která vyrábí a pronajímá solární panely.

Kde se vzal

Elon Reeve Musk se narodil 28. června 1971 v jihoafrické Pretorii modelce a odbornici diety Maye Muskové a elektroinženýrovi Errolu Muskovi. Ten později zvládl třeba i zplodit dítě s nevlastní dcerou, s Maye měl nicméně tři děti, vedle Elona ještě mladšího bratra Kimbala a sestru Toscu. Pro svého otce Musk nemá dobré slovo, byl a je to podle něj člověk, který "udělal každou špatnou věc, která vás jen napadne".

Jako dítě byl Elon Musk natolik ponořený ve svém světě, že mu raději nechali zkontrolovat sluch - asi zkrátka nepovažoval za důležité reagovat hned tak na něco (Werichův Franta Nebojsa by řekl "nebyl žádný důvod ke ztížnostem"). Dětství trávil s nosem v knihách a neměl moc kamarádů. Ve škole byl spíše pro smích, šikanu vyřešil až později, když vyrostl a naučil se karate.

V 17 letech utekl z domova, aby si v USA, zemi "neomezených možností", splnil své sny. Nechtěl totiž v Jihoafrické republice nastoupit na vojnu v armádě, která utlačovala černochy (a po zkušenostech se šikanou byl možná motivován i osobně). Začínal pak jako počítačový programátor. Již jako dvanáctiletý prodal za 500 dolarů svůj první program, hru Blastar. V roce 1992, po dvou letech na Queen's University, kde potkal svou první manželku Justine, odjel do USA studovat podnikání na Pensylvánskou univerzitu. Vzdělání tam ale čerpal přesně dva dny. V roce 1995 totiž světem začínal hýbat internet a Elon chtěl být u toho.

Vlastně Elon i s bratrem Kimbalem. První firmu založili spolu, šlo o jednoduchý on-line katalog firem. Pro svůj startup Zip2 našli investory, vybudovali úspěšnou firmu a o čtyři roky později ji prodali Compaqu za více než 300 milionů dolarů. O čtyři roky později založil Musk firmu X.com, která vyvinula elektronický internetový platební systém. V roce 2000 fúzovala s konkurenční Confinity, která se specializovala na podobný produkt PayPal. A právě z něj se Muskovi podařilo udělat nejrozšířenější platební systém na internetu, který v roce 2002 koupila eBay za 1,5 miliardy dolarů.

Ve zkratce se většinou píše, že Musk v roce 2003 spoluzaložil firmu Tesla Motors, v níž vedl zkonstruování prvního elektromobilu Tesla Roadster (prodávat se začal v roce 2008). Ve skutečnosti to bylo tak, že v červenci 2003 firmu přivedli na svět jistí Martin Eberhard a Marc Tarpenning. Třetím do party se stal pár měsíců nato Ian Wright. V únoru 2004 od investorů získali 7,5 milionu dolarů, z toho 6,5 milionu od Elona Muska. Tím vstoupil do firmy a jejího vedení. Jako pátý se pak přidal Jeffrey Brian Straubel. A těchto pět se až v září 2009 domluvilo, že si mohou říkat spoluzakladatelé Tesly. Ono to v životopisu vypadá dobře.

První vůz Tesly pro masový trh, Model 3, je v současnosti nejprodávanějším elektromobilem na světě. I v Česku je stopa Tesly stále silnější. Celkem již těchto vozů v ČR jezdí přes tisíc. A v polovině června otevřela firma v Průhonicích u Prahy první centrum značky pro Českou republiku.

Musk byl nejprve ženatý s již zmíněnou kanadskou spisovatelkou Justine Wilsonovou, která byla jeho láskou na univerzitě a s níž má pět synů (první dítě jim po deseti týdnech zemřelo). Později se dvakrát oženil a rozvedl s anglickou herečkou Talulah Rileyovou. Loni v květnu pak oznámil na Twitteru, že jeho partnerka, zpěvačka Grimes, porodila syna. "X AE A-12 Musk," odpověděl na dotaz, jak se chlapec jmenuje. A nedávno prozradil, jak se toto jméno čte - prý jako "kočka, která přeběhla přes klávesnici". Elonovi možná začala docházet chlapecká jména, a proto ono krásné a smysluplné označení. Nezaujatého čtenáře může napadnout, že by za nějakých dvacet let mohl zase jeden mladý Musk nesnášet toho starého. Historie se sice neopakuje, ale "rýmuje", jak víme z burzy.

Tři motory Muskovy motivace

Jméno nejmladšího syna budilo hodně pozornosti a spekulací ohledně možných významů. Nebylo to ale nic proti vlnám nadšení a odporu, kterou vyvolává Musk svými tweety o kryptoměnách, ale třeba také o akciích Tesly (před pár lety na sociální síti nadhodil, že má zajištěno financování pro výkup akcií Tesly a jejich stažení z trhu; manipulace trhu jako vyšitá znamenala pokutu celkem 40 milionů USD pro Muska i Teslu, což je vzhledem k velikosti Tesly, a tedy i majetku Muska asi takové, jako když český premiér dostane lísteček za špatné parkování).

Elon Musk neřeší takové drobnosti, má v hlavě větší věci. Pro své podnikání si vytyčil tři oblasti, které nejvíce ovlivní budoucnost lidstva - internet, zelenou energii a vesmír.

Přežití lidstva je podle něj v ohrožení, protože dříve nebo později přijde katastrofa, se kterou si neporadíme (náraz mimozemského tělesa, válka, výbuch sopky a podobně). V květnu 2002 proto Musk založil SpaceX, aby z lidí postupně udělal meziplanetární druh. Firma vyvíjí opakovaně využitelné rakety. Kolonizace vesmíru podle Elona není rozmar, ale nutnost. O Marsu Musk uvažuje jako běžný člověk o přestavbě chylupy - chce na rudé planetě postupně vystavět energeticky i potravinově soběstačné město, kde se bude mimo jiné vyrábět i palivo na cesty dále do Vesmíru (či zpět na Zemi).

Tesla a její vozy jsou pak součástí reakce na problematickou budoucnost samotné Země. Výroba elektrických aut sice zatím zrovna ekologická není, Muskovou vizí je ale svět bez zplodin. K ekologickému provozu se snaží přispět nejen v dopravě, ale i v bydlení a dalších oblastech (proto jeho aktivity ve vývoji a výrobě velkokapacitních bateriových systémů).

Třetí oblastí, na kterou se Musk soustředí, je zaostávání lidstva ve vztahu k technologiím. Je přesvědčen, že strojová umělá inteligence chytřejší než člověk (artificial general superintelligences, AGSI) bude jednou znamenat existenční riziko. Před šesti lety proto vstoupil do společnosti OpenAI, která pracuje na vývoji umělé inteligence "přátelské k lidem". V době prudkého rozvoje internetu a na něj navázaných technologií Elon Musk zkrátka nezapomíná na člověka a jeho budoucnost.

Musk ctí vědu a tvrdí, že mu leží na srdci osud Země i lidstva. Také ale nedá dopustit na volný trh a nepodporuje přerozdělování ani se nechystá rozdávat svůj majetek jako Warren Buffett nebo Bill Gates. Třeba na to zatím jen nemá ten správný věk, kdo ví. Nedávno se proti Muskovi vymezilo třeba i hnutí Anonymous, které mu vyčetlo mimo jiné manipulaci s cenou bitcoinu, který má přitom podle svých zastánců být nadějí na decentralizovaný a státem neovlivnitelný prostředek směny, ve výsledku prospěšný pro chudé.

Jako šéf je prý Musk velice náročný. Sám prý stále pracuje 80 hodin týdně a čas si dělí na pětiminutové sloty na schůzky, jednání a rozhovory. Svého času si přiděloval časy i na vlastní děti. Nepřekvapí proto, že se ani Tesle nevyhnuly skandály související se špatnými pracovními podmínkami. Rozruch vzbudila také Elonova účast v poradním týmu bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, z něj ale Musk odešel, jakmile USA odstoupily od Pařížské klimatické dohody.

Elon Musk zkrátka umí držet názor, jen jeho projevy a důsledky se mohou rychle měnit. A v době, kdy se udržování (řekněme) konzistentního názoru třeba na ekologii dokáže propisovat do protichůdných postojů například k bitcoinu, přičemž tyto postoje se dozvídá celý internetem obsloužený svět za pár vteřin, budeme se muset (nejen) na trzích se šéfem Tesly a SpaceX dále potýkat. Tedy společně s ním bohatnout i chudnout, jen s řádově jiným kapitálem.