25. 3. 2023 20:30
V PONDĚLÍ V 10 HODIN ŽIVĚ: Expertní tržní výhled (Pavel Hadroušek, Fio banka)
Snažit se vysvětlit stoupencům pasivně řízených fondů to, jak uvažují příznivci aktivně spravovaných fondů, je asi totéž jako snažit se vystudovaného přírodovědce naučit postavit raketoplán. Ale za pokus to stojí.
Data říkají, že tři čtvrtiny aktivně řízených fondů dlouhodobě zaostávají za svými benchmarky. V očích stoupenců tohoto způsobu investování to však znamená, že celá čtvrtina aktivně řízených fondů dokáže v uspokojivě dlouhém horizontu srovnávací index porážet. Ale popravdě, co je lákavější? Malá pravděpodobnost, že srovnávací index překonáte, nebo nulová pravděpodobnost, že za ním s pasivním fondem zaostanete?
Kopírování indexů je skvělou strategií, pokud trhy rostou. Samozřejmě, jakmile se trend otočí, pocítí to také investoři. Proto si někteří myslí, že je lepší volit aktivně řízené fondy. Domnívají se, že vzhledem k tomu, že se trhy propadají delší dobu, mají manažeři aktivně řízených fondů možnost na změnu situace zareagovat a portfolia přeskupit tak, aby peníze klientů ochránili. Opak je ovšem pravdou a historická zkušenost říká, že aktivně řízené fondy si během propadů paradoxně vedou hůře než ty pasivní.
Populární investor Michael Burry, který mimo jiné předpověděl tržní události z roku 2008, tvrdí, že indexové fondy představují riziko, protože všechny kupují víceméně ty samé tituly. To je podle něj nebezpečné podobně jako třeba přeplněné kino. Počet diváků v sále může růst, kapacita únikových východů se ale nemění. Má Burry pravdu? To s jistotou nelze říci. Objem aktiv ve správě pasivních fondů teprve před dvěma lety překonal objem aktiv ve správě aktivně řízených fondů, takže až čas ukáže, jak to je.
Když se stoupenců aktivně řízených fondů zeptáte na konkrétní příklady, začnou vyjmenovávat ty nejzkušenější portfoliomanažery, kteří dokážou překonávat srovnávací indexy. Asi nikdo nezmíní fondy, které za trhem zaostávají, nedejbože ty, které padly a připravily investory o všechno. Upínání se ke konkrétním úspěšným fondům, respektive jejich správcům souvisí mimo jiné s tím, že v čele aktivně řízených fondů stojí lidé z masa a kostí, k nimž si lze vytvořit určitý vztah, pasivní fondy jsou naproti tomu řízeny algoritmy, jejichž autoři zůstávají světu většinou "utajeni".
Svěřili byste svůj život raději do rukou člověka, nebo počítače? Zvláštní otázka, že? Na podobnou musí nicméně podvědomě odpovědět i všichni ti, kdo se rozhodují mezi aktivně a pasivně řízenými fondy. Na jednu stranu se zdá být odpověď jasná, jedničky a nuly nejsou empatické, nedokážou pochopit emoce, ovšem otočíme-li to, jsou právě tyto zdánlivé nevýhody největší předností algoritmů. Pasivní fondy se drží jasně dané strategie, nezmatkují ani nepodléhají trendům.