Koronavirový burzovní paradox a další letošní postřehy z ekonomiky a finančních trhů

Dvojitý ekonomický šok

Po letním ekonomickém nadechnutí udeřila na podzim druhá vlna pandemie covidu-19, která zasáhla s výjimkou Číny prakticky celý svět. Tvrdou ránu dostalo Spojené království. Na začátku příštího roku bude podle analytiků koronavirus ještě ekonomiku negativně ovlivňovat, postupně by se ovšem měla situace i díky vakcínám zlepšovat a hospodářství by se mělo vrátit k růstu. Návrat na předkrizové úrovně ale podle nich přijde nejdříve na konci roku 2022.

Bleskurychlá reakce centrálních bank

Reakce na koronavirovou pandemii přišla rychle, a to jak prostřednictvím fiskální, tak monetární politiky. Centrální banky roztočily rotačky nevídaným tempem s odhodláním ekonomiku z krize "vytisknout". Americká centrální banka dosud od března v rámci kvantitativního uvolňování utratila více než 3,3 bilionu dolarů.

Propast mezi Wall Street a reálnou ekonomikou

Investoři, kteří po jarním propadu cen akcií spekulovali na jejich další pokles, se spálili. Experti se shodují, že peníze, které na trh přitečou z Fedu, nakonec vždy skončí na burzách, což žene ceny akcií výše navzdory špatné situaci v ekonomice. Hodnota akcií na světových trzích letos dokonce poprvé v historii překonala sto bilionů dolarů.

Dluhopisy se záporným výnosem

Nové rekordy stanovuje i dluhopisový trh, ve srovnání s tím akciovým ovšem podstatně méně lichotivé. Tedy minimálně z pohledu konzervativních investorů. Objem dluhopisů s negativním výnosem se dostal nad 18 bilionů dolarů. Investoři jsou tak stále častěji ochotní přistoupit na to, že od dlužníků zpět dostanou méně, než kolik jim půjčí.

Evropské vs. americké banky

Politiku záporných úrokových sazeb uplatňuje mimo jiné Evropská centrální banka, naopak britská centrální banka nebo Fed se záporným úrokům zatím brání. Rozdíl mezi situací na poli sazeb v eurozóně a ve Spojených státech se samozřejmě promítá také do akcií bank. Cenné papíry evropských finančních domů za akciemi těch amerických i kvůli záporným sazbám ECB výkonnostně výrazně zaostávají.

Ani záporné sazby nejsou zárukou vyšší inflace

Jedním z předpokládaných efektů nízkých či záporných úrokových sazeb je dlouhodobě růst inflace. Tato očekávání ovšem zůstávají roky nenaplněná. A nepříznivé jsou také inflační vyhlídky, ECB například v oficiální ekonomické predikci uvádí, že do roku 2023 se meziroční inflace dostane jen na 1,4 %. Její cíl přitom leží v blízkosti 2 %.

Dluhopisy "na dobrou věc"

Rok 2020 přinesl pokračování trendu vydávání takzvaných zelených a sociálních dluhopisů, tedy bondů, které mají podpořit udržitelná nebo ekologicky šetrná řešení. Podle Bloomberg Intelligence by do roku 2025 mohl objem tohoto typu dluhopisů dosáhnout 53 bilionů dolarů. K trendu se přidává také Evropská unie, a to jednak v rámci sociálního programu SURE, a jednak s takzvanými zelenými dluhopisy v rámci fondu obnovy.

ETF stále na vzestupu

Boom burzovně obchodovaných fondů (ETF) je z velké míry záležitostí uplynulého desetiletí. Letos objem prostředků ve správě ETF překonal 6,5 bilionu dolarů a podle odborníků bude růst zájmu o tyto produkty pokračovat i v dalších letech. Investory lákají hlavně nízké poplatky. Eric Balchunas z Bloomberg Intelligence očekává, že v roce 2021 by jen ve Spojených státech mohlo do ETF přitéct až 600 miliard dolarů.

Bez rizika není výnos

Výnosy dluhopisů jsou extrémně nízké. Pokud si investoři chtějí sáhnout na alespoň trochu zajímavý výnos, musejí přijmout vyšší riziko. Aktuálně se jejich zájmu těší dluhopisy v neinvestičním pásmu, tedy takzvané junk bondy, a to mimo jiné proto, že investoři na pozadí kvantitativního uvolňování věří, že i dluhopisy v neinvestičním pásmu jsou de facto bezrizikové.

Zářící digitální zlato

Bitcoin se na konci minulého týdne dostal na nový rekord nad 28 000 USD. Od začátku roku roste o téměř 300 %, a nechává tak daleko za sebou i zlato. Trh přitom věří v pokračování rally. Například podle investičního šéfa hedgeového fondu Off the Chain Capital Briana Estese by se během roku 2021 mohl kurz bitcoinu dostat do pásma 100 000 až 288 000 USD. Analytik Tom Fitzpatrick ze Citibank věří, že by bitcoin mohl do konce příštího roku vystoupat na 318 000 USD. Konzervativnější je pohled analytiků z BTIG, i oni ale věří v další posilování bitcoinu, jejich cíl pro rok 2021 je 50 000 USD.