O úspěšné výsledkové sezóně. Možná až příliš úspěšné
Akciové trhy v polovině října nabraly jasný růstový trend, srovnaly zářijové poklesy a vyhouply se na nová historická maxima. Důvodem byla a stále je výsledková sezóna za třetí kvartál, jež ukazuje menší než očekávané dopady vyšších cen vstupů a problémů v dodavatelských řetězcích na hospodaření firem. Po zveřejnění výsledků 85 % firem z amerického indexu S&P 500 vzrostl zisk na akcii meziročně o 39 %, zhruba o 10 procentních bodů nad odhady analytiků před startem výsledkové sezóny. Tržby rostly meziročně o 16 % (asi +2 procentní body). Celkem 82 % firem reportovalo zisk nad odhady (pětiletý průměr je 76 %) a čistá marže na úrovni 12,8 % je jen mírně pod rekordními 13,1 % z letošního druhého kvartálu a stále výrazně nad pětiletým průměrem 11 %.
Americké firmy jsou zatím stále schopné přenášet rostoucí náklady na zákazníky a poptávka zatím není významněji tlumena vyššími cenami. Nejvíce pozitivně na úrovni zisků překvapily sektor financí, energetiky a zdravotnictví. U financí bylo jedním z hlavních důvodů pokračující rozpouštění opravných položek na úvěry, u energetiky vyšší dopad silně rostoucích cen komodit, u zdravotnictví pak rychlejší rozjezd tradiční lékařské péče a zákroků při ústupu pandemie. "Akcie firem v těchto sektorech ale na překvapení reagovaly relativně nižším růstem a podle našeho názoru zůstávají zajímavě oceněny," napsali v měsíční zprávě o akciovém trhu analytici z České spořitelny.
Míra překvapení směrem do plusu na úrovni zisků je v rámci indexu S&P 500 historicky mimořádně vysoká i za celý uplynulý rok. Skoro se vkrádá myšlenka, že je vývoj hospodaření amerických firem až příliš dobrý na to, jaké jsou podmínky. Z podobných úrovní vede zkrátka celkem snadná cesta dolů a graf ukazuje, že křivka má tendenci vracet se k průměru.
Zisky firem v USA jsou po nejkratší ziskové recesi v historii opět na trendu, který je definován postupným růstem. Znamená to, že "snadná" část oživení po pandemickém propadu je již minulostí. Dokážou zisky růst nad trendem, nebo se spíše chystá další kolo ziskové recese, byť z vyšší úrovně?
Jak již bylo zmíněno, americké firmy zatím nemají problém své vyšší náklady promítat do cen, a tak jsou jejich ziskové marže na novém rekordu. Zatím.
Slovíčko "zatím" je důležité. Velkým tématem (nejen) v USA je inflace. Ta spotřebitelská je na nejvyšší úrovni za mnoho let, a to je navíc podle mnoha skeptiků její hladina srážena skladbou spotřebitelského koše a občas snad i drobnými "kouzly" statistiků. Před výrazně vyšší (aktuální i budoucí) inflací varuje například Graham Summers, stratég z Phoenix Capital Research. Podle něj je potřeba spíše než inflaci spotřebitelskou sledovat tu výrobní, protože ta vychází striktně z reálných nákladů výrobců. A ta v říjnu v USA stoupla již na 8,6 % meziročně. V době, kdy postupně vyprchávají účinky masivních dodávek hotovosti americkým domácnostem, a tedy tyto mohou mít napříště přece jen větší problém s udržením si kupní síly, jde podle Summerse o velké riziko pro ekonomiku i akciový trh.
Inflaci jako podstatné riziko (společně s problémy v dodavatelských řetězcích, jež s ní souvisejí) vnímají také analytici z České spořitelny. To, nakolik se možné zhoršování makroekonomického výhledu pro další kvartály projeví v hospodaření amerických firem, se dozvíme až zhruba za tři měsíce.
Do jisté míry upozaděným, ale trvajícím rizikem je situace v realitním sektoru v Číně, vyřešena není ani otázka vyšších firemních daní v USA, jež je spojeno se schvalováním infrastrukturního a sociálního fiskálního balíčku na podporu ekonomiky. Vyšší daně by ale podle aktuálních návrhů platily nejdříve od roku 2023, takže by to zisky v roce 2022 ještě neovlivnilo. "Infrastrukturní část stimulu v objemu 1,2 bilionu USD (rozložených do 5 let) byla schválena první listopadový víkend, schvalování sociální části v objemu 1,7 bilionu USD může trvat ještě nejméně celý listopad. Schválení infrastrukturního balíku bylo trhem očekáváno," dodali analytici z České spořitelny s tím, že i přes zmíněná rizika očekávají do konce roku spíše další růst cen akcií.