Jaký (ne)bude dopad ruské politiky na světové trhy a českou ekonomiku?

Vladimír Putin 2
Obrázek: Wikimedia Commons

Rostoucí diplomatické napětí mezi Českem a Ruskem by nemělo výrazněji zasáhnout českou ekonomiku. V poslední dekádě dále klesal podíl českých vývozů do Ruska, a to ze zhruba 4 % v roce 2012 na necelá 2 %. Pokud by z jakéhokoli důvodu došlo k výraznému poklesu poptávky Ruska po českém a evropském zboží (stejnému jako v roce 2009), byly by dopady rozpoznatelné pouze v nejexponovanějších odvětvích, na prvním místě u strojařů, výrobců kovů a v automobilovém sektoru. Rusko ale nemá rozehranou jen českou kartu.

V reakci na minulé prohřešky Spojené státy na Rusko uvalily sérii sankcí s cílem potrestat Moskvu za údajné vměšování se do amerických prezidentských voleb, kybernetické útoky a rovněž za eskalaci napětí u hranic s Ukrajinou. Soubor opatření zahrnuje vyhoštění desítek diplomatů, uvalení sankcí na jednotlivé osoby a firmy. Dále zavádí zákaz nakupování ruských státních dluhopisů na primárním trhu. USA mají "ve hře" i další opatření, tentokrát ale spojené s otravou Alexeje Navalného, které by měly být oznámeny do konce května.

Již před zavedením samotných sankcí se Rusko potýkalo s ne úplně uspokojivými makroekonomickými ukazateli. V nejlepší kondici se nejeví být například ani běžný účet, zjednodušeně řečeno zahraniční obchod. Jeho přebytek údajně za první čtvrtletí dosáhl slabých 16,8 miliardy dolarů, což je meziroční pokles o téměř třetinu.

Rusko - běžný účet

To mělo nesporný vliv i na ruský rubl, který oslabil v páru s dolarem v prvním kvartálu o více než 2 %. Na vině byl především slabý export ropy a silný import kopírující meziroční obnovu ruské poptávky. Dále byl na straně finančních toků platební bilance znatelný čistý odliv zahraničního soukromého kapitálu v objemu bezmála 12 miliard dolarů, na čemž se významně podílely odprodeje státních dluhopisů denominovaných v rublech.

Reakce ruských aktiv na sankce

Ruský rubl na sankce reagoval oslabením a dluhopisy výprodejem (nárůstem výnosů). V průběhu času se však výprodejní panika uklidnila, přičemž jak rubl, tak dluhopisy se na konci minulého týdne vrátily zhruba k hodnotám před ohlášením sankcí. Ruský finanční systém se zdá být vůči podobně zaměřeným sankcím poměrně odolný. Zvlášť diskutovaným tématem je konkrétní americké opatření v podobě omezení nákupů ruských státních dluhopisů na primárním trhu. Efekt tohoto opatření ale snižuje to, že zahraniční investoři dlouhodobě snižují podíl na trhu s ruským dluhem.

Rusko - výnos 10letých vládních dluhopisů

V rámci dluhu denominovaného v rublech, známého pod ruskou zkratkou OFZ, drží zahraniční penzijní fondy a další mezinárodní správci aktiv něco přes 3 biliony rublů, tedy zhruba 23 %. Tento podíl je nejnižší za posledních pět let, před rokem to bylo téměř 35 %. Nerezidenti však vedle toho drží ještě ruské státní dluhopisy denominované v jiné než domácí měně, tam je již jejich podíl 55 %. Stále ale v součtu celkového dluhu drženého nerezidenty bez ohledu na měnu se jedná o velice nízkých 4,5 % HDP.

Celkový dluh Ruska vůči HDP je navíc jen 20 %, což je méně než pětina oproti úrovni v USA. Východiskem pro vládní řešení potřeb financování deficitu se stal domácí trh. VTB a Sberbank, dvě největší ruské banky, uvedly, že jsou připraveny zvýšit svůj podíl v OFZ. Například samotná Sberbank drží v OFZ více než 3 biliony rublů a VTB drží dluh v objemu přes 900 miliard rublů. Jen v březnu ruské banky nakoupily 40 % dluhu nově vydaného vládou.

Vliv na dluhopisové indexy

Vývoj cen ruských státních dluhopisů má dopad i na globální dluhopisové indexy, do nichž jsou tyto zařazeny. Skrze konkrétní investiční produkty by se prudká změna cen dluhopisů mohla projevit na trhu s ETF. Například podíl ruských dluhopisů na indexu JPMorgan Emerging Markets Government Bond Index, který je hlavním globálním měřítkem pro dluhopisy rozvíjejících se trhů v místních měnách, nyní dosahuje stále podstatných 7 %. Na druhou stranu, před ukrajinskou krizí v roce 2014 byla váha Ruska v daném indexu 10 %. Váha Ruska v obdobném indexu dolarových dluhopisů (JPMorgan Emerging Market Bond Global Diversified Index) je již pouhých 2,8 %.

Napětí ve vztazích s Ruskem českou ekonomiku neohrožuje

Rostoucí diplomatické napětí mezi Českem a Ruskem by nemělo výrazněji zasáhnout českou ekonomiku. V poslední dekádě dále klesal podíl českých vývozů do Ruska, a to ze zhruba 4 % v roce 2012 na necelá 2 %. Pokud by z jakéhokoli důvodu došlo k výraznému poklesu poptávky Ruska po českém a evropském zboží (stejnému jako v roce 2009), byly by dopady rozpoznatelné pouze v nejexponovanějších odvětvích, na prvním místě u strojařů, výrobců kovů a v automobilovém sektoru.

Zdroj:
Fincentrum & Swiss Life Select
Česká ekonomika
Přestat sledovat
Emerging markets
Přestat sledovat
Geopolitická rizika
Přestat sledovat
Přestat sledovat
19. 10. 2021 21:00
Petr Novotný (Investiční web): Zůstávám věrný akciím, půdě a private equity. Věřím, že mé portfolio…
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Hospodářský růst
Přestat sledovat
Inflace
Přestat sledovat
Investiční strategie
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
19. 10. 2021 17:00
Povolební Česko aneb Co čekat v ekonomice, politice a energetice
Česká ekonomika
Přestat sledovat
Česká republika
Přestat sledovat
Energetika
Přestat sledovat
Politika
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
19. 10. 2021 6:40
Carl Icahn: Akciový trh jednou musí narazit do zdi postavené z nově vytvořených peněz
Americké akcie
Přestat sledovat
Carl Icahn
Přestat sledovat
Investiční guru
Přestat sledovat
Přestat sledovat
Kvantitativní uvolňování
Přestat sledovat
Nejbohatší investoři a byznysmeni
Přestat sledovat
18. 10. 2021 12:00
Investorský magazín: Na pražské burze se schyluje k IPO společnosti FIXED.zone
Akcie ČR
Přestat sledovat
Americké akcie
Přestat sledovat
FIXED.zone
Přestat sledovat
Investorský magazín
Přestat sledovat
Korekce na trzích
Přestat sledovat
Pražská burza
Přestat sledovat
Primární úpis akcií (IPO)
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat