Otočka ECB a její dopady na Česko

Evropská centrální banka v březnu změnila výhled své měnové politiky. To bude mít dopady nejen na země eurozóny, již proto, že samotné důvody změny působí i mimo země měnové unie.

Pamatujete, jak před Vánocemi 2018 ECB v přesvědčení, že pokračující hospodářský růst a zlepšující se situace na trhu práce zajistí růst inflace, ukončila kvantitativní uvolňování a plánovala na letošek růst sazeb? Již v té době bylo mnohým zřejmé, že inflace na cíli je spíše zbožné přání než popis reality a že ukončení nákupů aktiv bylo politické rozhodnutí, ústupek netrpělivým Němcům, nikoli rozhodnutí diktované inflačním výhledem.

Po necelých třech měsících to ECB přiznala. Na svém březnovém zasedání banka v lehké panice vyslala ne jednu, ale rovnou dvě holubičí zprávy:

  • Výrazně níže revidovala výhled růstu HDP a inflace, v případě inflace dokonce nejen pro rok letošní, ale i pro roky 2020 a 2021. Momentálně to tedy již skutečně vypadá tak, že Mario Draghi završí svůj mandát se sazbami ECB v záporu. Logickým důsledkem této revize je, že banka odsunula výhled prvního zvýšení sazeb nejdříve na rok 2020.
  • Ohlásila, a to přesně dva roky po ohlášení druhého kola, již třetí pokračování operací na dodávání likvidity (TLTRO) bankovnímu sektoru. Tyto levné půjčky mají bankám za příznivých podmínek dodat likviditu, kterou tyto dále poskytnou jako úvěry nefinančnímu sektoru.

Proč se ECB opět uchyluje k nástrojům, které používala v letech 2014-2017, kdy se z její komunikace jen pomalu vytrácely pojmy jako "riziko deflace" a kdy o utahování měnové politiky ze strany ECB nebyla řeč? Zřejmě proto, že v posledních měsících banky vlivem slábnutí ekonomiky opět začaly hromadit státní dluhopisy místo toho, aby půjčovaly soukromému sektoru. A ECB se obává, že omezení úvěrů zadrhávající se hospodářství dále zpomalí.

Základní úroková sazba ECB

Co z toho plyne pro Českou národní banku? V modelech ČNB toto de facto uvolnění měnové politiky ECB znamená posílení koruny, tedy nižší potřebu růstu sazeb. Koruna ovšem modely banky (jak ukazuje srovnání reality a predikcí ČNB) v posledních letech naprosto ignoruje.

Na tom ale vlastně nezáleží. Měnověpolitická otočka ve Frankfurtu je totiž podmíněna slabšími výhledy růstu a inflace v eurozóně, jež se se Česka nemohou nedotknout. Letošní růst u nás bude tedy ve stínu slabší eurozóny výrazně skromnější než loni (a to mu ještě ze všech sil bude pomáhat vláda), což znamená, že ČNB letos již sazby nezvedne. A nepřekvapilo by mě, kdyby koncem roku zvažovala jejich snížení.

Základní úroková sazba ČNB

Přestat sledovat
Evropská ekonomika
Přestat sledovat
Úrokové sazby
Přestat sledovat
Přestat sledovat
Česká ekonomika
Přestat sledovat
Centrální banky
Přestat sledovat
Martin Lobotka
Přestat sledovat
13. 4. 2021 17:01
VE STŘEDU V 10 HODIN ŽIVĚ: Aktuálně z trhů (Ronald Schubert, WOOD & Company)
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
10. 4. 2021 20:31
Jaroslav Brychta (XTB): V rámci výsledkové sezóny budou nejdůležitější výhledy samotných firem
Akcie ČR
Přestat sledovat
Americké akcie
Přestat sledovat
Evropské akcie
Přestat sledovat
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat
8. 4. 2021 17:01
Michal Semotan (J&T Banka): Brzdou růstu akcií ČEZ je i jeho management, zajímavými tituly jsou na…
Akcie ČR
Přestat sledovat
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
9. 4. 2021 6:41
Česká energetika má prostor se připravit na budoucnost, čas ale utíká. Panika je vyvolaná lobbisty…
Akcie ČR
Přestat sledovat
Přestat sledovat
Dividendy
Přestat sledovat
Energetika
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat