Převzetí Credit Suisse a odepsaných 17 miliard USD

Švýcarská banka UBS koupila za zhruba tři miliardy švýcarských franků problematickou banku Credit Suisse. V průběhu této transakce přitom ztratily veškerou hodnotu rizikové dluhopisy Credit Suisse v objemu 17 miliard dolarů.

Trh s těmito dluhopisy o objemu 250 miliard USD vznikl po globální finanční krizi, aby pomohl nedostatečně kapitálově zajištěným bankám v Evropě dosáhnout kapitálové přiměřenosti Tier 1. Ve skutečnosti se tato kategorie nazývá AT1, tedy Additional Tier 1. Tier 1 je nejvýše hodnocený kapitál, který lze například využít k vykompenzování nesplácených půjček či jiných problémů ve finančním sektoru. Tvoří jej nerozdělený zisk, běžné akcie a u mnoha evropských bank také AT1.

Ačkoli nejspíše nejde o nejlepší ukazatel, existuje ETF společnosti WisdomTree, který kopíruje vývoj tohoto trhu. Na grafu je vidět vývoj do pátku 17. března. Credit Suisse tvořila o něco více než 7 % indexu, přičemž tato část má nyní nulovou hodnotu.

Rostoucí obavy trhu se o víkendu naplnily, když došlo k dohodě o převzetí Credit Suisse. Švýcarská národní banka jednostranně informovala všechny investory do AT1, že budou v případě záchrany formou bailoutu dluhopisy kategorie AT1 odepsány s nulovou hodnotou. Otázka ohledně změny ratingu a hromadného přecenění takzvaných CoCo (contingent convertibles) dluhopisů nezní "zda", ale "jak výrazně a kdy".

Sledujeme podle mě další krátkodobou a krátkozrakou politickou reakci na zásadní problém. Bankovní systém postupně ztratil veškerou zodpovědnost. Jedna krize za druhou nutily centrální banky a regulační orgány akceptovat rostoucí ztráty, takže jsou nyní kapitálové nároky slabé, nedostatečné a hlavně založené na interních modelech připravených bankami samotnými.

Bankovní model 3-6-3 (půjčovat si za 3 %, ostatním půjčovat za 6 % a ve 3 odpoledne již být na golfu) přestal fungovat již v roce 2008 a na jeho místo nastoupilo "finanční inženýrství", které se stalo největším zdrojem příjmů a zároveň nejefektivnějším nástrojem řízení bankovních rizik. Toto dvojí využití finančního inženýrství nebylo nikdy dobrý nápad, ve skutečnosti totiž zvyšuje riziko selhání bankovního modelu samotného.

Reakce trhů na převzetí Credit Suisse byly v první polovině tohoto týdne veskrze pozitivní. Nakonec ale bude potřeba se postavit čelem skutečnosti, že politické instituce ztratily důvěryhodnost. A když investoři ztrácejí důvěru v systém, putují peníze do hmotných a garantovaných aktiv, například do zlata, krátkodobých vládních dluhopisů nebo japonského jenu. To jsou aktiva, která budou s největší pravděpodobností posilovat, a pokud mám pravdu ohledně "nového napětí" v oblasti AT1, může začít výprodej eur. Velké evropské (a britské) banky totiž mají v rámci Tier 1 velké objemy nesplacených firemních dluhopisů.