Miloš Vančura (KHYPO): Stavíme na nohy předlužené firmy, původnímu managementu musíme nejprve nalít čistého vína

Miloš Vančura
Obrázek: Premium Media Group

V krachující továrně na chipsy nedaleko Benátek našla česká skupina KHYPO unikátní produkt. Tehdejší majitel, spíše vynálezce než podnikatel, se sice o provoz firmy příliš nestaral, ale po potřebné restrukturalizaci a pod českým vedením se díky jeho produktovým nápadům dokázala prosadit již v deseti zemích. "Do takových příběhů investujeme peníze investorů. Zajímá nás nejen potravinářství, ale také strojírenství. Naším cílem je původní investici za pět let zpětinásobit," říká Miloš Vančura, zakladatel společnosti KHYPO a investičního fondu Czech Capital Fund SICAV.

V rámci skupiny KHYPO a jejího investičního fondu Czech Capital Fund SICAV se zaměřujete na private equity investice do firem, které se ocitly v problémech a potřebují pomoci. Vnímáte, že po pandemii takových subjektů, které stojí za to zachránit před krachem, přibývá?

Jak výrazně covid skutečně poznamenal ekonomiku, se ukáže teprve koncem tohoto roku a v letech následujících. Situace je aktuálně nepřehledná, protože covidovou krizi vystřídaly politický konflikt na Ukrajině a krize energetická. Mohu potvrdit, že kvůli všem těmto faktorům se do existenčních problémů dostala spousta firem, a obávám se, že nejhorší vlna krachů a insolvencí teprve přijde. Tato krize může být vleklá a hluboká, ale věřím, že do jisté míry bude očistná, takže na ni nenahlížím negativně.

Co mají příběhy firem, které potřebují krizovou intervenci, společného?

Příčinu problémů firem je téměř vždy potřeba hledat v managementu a personálním řízení, které začíná u vlastníka společnosti. Stává se, že majitelé firem mají tendenci držet veškerou moc ve svých rukou a hlídat si i méně významné rozhodovací pravomoci týkající se chodu společnosti. To je v okamžiku, kdy přijdou problémy, vražedné. Kromě toho hodně firem doběhla doba – jednoduše se nezvládly adaptovat na moderní formy komunikace s trhem a přijmout nové prodejní mechanismy. Vydržely třeba několik generačních výměn a přežily i komunistický režim, ale prostě nezvládly transformaci do principů 21. století, případně ji nepovažovaly za důležitou.

Dostáváte se k investicím do takových firem nákupem nesplácených úvěrů od bank a jejich následnou kapitalizací?

Nákup pohledávek je jednou z našich hlavních obchodních strategií, patří ale do našeho realitního podfondu Czech Capital RE Subfund. Jiné pohledávky než ty zajištěné nemovitostmi totiž zásadně nekupujeme. Takže z valné většiny vstupujeme do private equity projektů prostřednictvím nákupů bankovních pohledávek.

Narážíte při vstupu do problematické firmy na negativní postoje a nedůvěru původních majitelů?

Narážíme na ně téměř vždy. Dalšími faktory, se kterými se musíme vypořádávat, bývají ego původního majitele nebo managementu a pak samozřejmě obyčejný a přirozený lidský strach a nejistota. Přicházíme k jednacímu stolu ve chvíli, kdy už je situace opravdu vyhrocená, nervy pracují. Není výjimkou, že majitelé společnosti už přišli o všechno, a to včetně rodinného zázemí. Krachující firma je pak jejich posledním záchytným bodem, na který se ovšem nedokážou dívat realisticky. Tohle úvodní nastavení je nutné překonat především otevřenou komunikací. V úvodních fázích nových partnerství se k nám vinou nedůvěry mnohdy dostávají polovičaté nebo zkreslené informace a spousta důležitých věcí vyplyne na povrch až časem.

S jakými nejčastějšími problémy se ve firmách setkáváte?

Kromě zmíněných problémů v managementu a adaptaci na měnící se tržní podmínky často čelíme tomu, že firma žije svou vlastní historií, cyklí se ve svých chybách a nedokáže udělat krok stranou. Překvapivě často dlužník věří, že je potřeba jen vytrvat v tom, co bezvýsledně dělal dosud, a "ono se to zlomí". Obvykle k radikálnímu obratu v jeho očích stačí už jen další půjčka. Je to začarovaný kruh.

Jak lze tento pohled zlomit?

Prvním krokem k tomu, aby se v krachující firmě cokoli změnilo, je nalít si čistého vína, což po nějaké době fungování v provozní slepotě není vůbec příjemné. Teprve když si přiznáte skutečnost, máte šanci začít situaci řešit. Třeba v našem potravinářském projektu chipsů Joxty jsme do firmy přišli doslova den před insolvencí. Jeli jsme se tehdy na základě odkupu pohledávky české dceřiné společnosti italské továrny na chipsy podívat na výrobní areál nedaleko Benátek, abychom viděli, kdo je náš partner a v čem je problém. Z výsledků hospodaření vyplývalo, že ještě před pár lety továrna fakturovala 40 milionů eur ročně, ale najednou stojí nad propastí. Zjistili jsme, že příčinou zvratu byla série nečekaných událostí, mezi něž patřil i odchod největšího odběratele. Zásadní systémová chyba ale spočívala v osobě majitele, byl to totiž spíše vynálezce než podnikatel, a zatímco vymýšlel nové produkty s relevantním potenciálem, za zády mu krachovala fabrika, která je měla vyrábět.

Proč jste do takové firmy aktivně vstupovali?

Rozhodli jsme se, že továrnu převezmeme a zachováme provoz, který bude stát právě na novém produktu, který původní majitel v době, kdy jsme se seznámili, ještě ani neměl patentovaný. Během měsíce jsme na rozvoj projektu získali od investorů čtyři miliony eur, vytvořili jsme kompletně novou strukturu provozu a pronajali si od insolvenčního správce krachující továrnu s tím, že ji za dva roky vykoupíme. Tak se i stalo. Mezitím jsme začali stavět nový tým, rozvíjet produktové portfolio, stavět brand a obchodní strategii. Produkt sám o sobě nám přišel geniální, ale chyběl mu nadhled. Dnes jsme s Joxty po necelých třech letech na deseti trzích a vyrábíme na dvě desítky různých druhů chipsů vycházejících z technologie, kterou jsme tehdy náhodou objevili v prakticky odepsané továrně. Skutečný boom ale má Joxty teprve před sebou, do tří let by měla firma zněkolikanásobit velikost a opustit naše ruce.

Máte standardní investiční horizont, po němž z investice exitujete, nebo dobu pro exit stanovujete individuálně pro každý projekt?

S jiným přístupem než individuálním by se v našem oboru nedalo existovat, nicméně nejzazší doba exitu fondu z projektu je pět let. Aktuálně máme v Czech Capital Restart Subfund (dále jen Restart – pozn. red.) dva private equity projekty – tradičního výrobce kotlů a dřevoobráběcích strojů Rojek a rodinnou bio mlékárnu Bio Vavřinec, kterou bychom chtěli transformovat ve skutečně velkého hráče s významným podílem na trhu mléčných produktů. Minimálně v případě společnosti Rojek může k exitu z fondu dojít mnohem dříve než po pěti letech, protože se firmě opravdu daří a situace na trhu nahrává jejímu rychlému růstu.

Proč se zaměřujete primárně na firmy z potravinářství a strojírenství?

Tyto dva směry se v našem případě zformovaly v podstatě náhodou. První firmy, které jsme koupili, byly právě z těchto oborů, a abychom je mohli rozvíjet, museli jsme se na tomto poli významně profesionalizovat. Se získanými zkušenostmi teď dále pracujeme. Naučili jsme se v těchto oborech chodit.

Chcete tento záběr ještě rozšířit o další odvětví?

S postupem času se nám odhalují nové logické synergické příležitosti, takže jsme vstoupili třeba na pole potravinářské logistiky a distribuce a založili jsme vlastní distribuční společnost New Delespine. Vyvinuli jsme interní službu, kterou většina našich firem potřebovala a do té doby outsourcovala. Do budoucna by stálo za to udělat krok také do oblasti velkoobchodu s materiálem a skladování.

Zajímají vás také rodinné firmy, které jsou zdravé, ale jejichž zakladatelé nemohou v rodině najít následovníka?

Zajímají, naše struktura je na podobné zakázky připravená, a aktuálně dokonce jednáme s několika vážnými zájemci právě o tento servis. Vidíme u nich dvě cesty, kterými se v řešení této situace vydávají – buď se smíří s koncem rodinné tradice a chtějí pomoci najít vhodného kupce, nebo se rozhodnou na čas řízení firmy outsourcovat a počkat, až se v rodině najde adekvátní nástupce. S obojím umíme pracovat. Vlastníkům nabídneme ocenění firmy a její vložení do Restartu s tím, že veškeré akcie, tedy 100 %, vlastní stále rodina a my jen zajišťujeme management, a to s jasně stanoveným cílem. Buď je jím čekání na dědice pod vedením našeho interim managera, nebo nalezení kupce. Profit fondu vychází z podílu na vyčíslitelném rozvoji firmy během naší správy.

Jaký výnos nabízíte investorům ve svém private equity fondu?

Pasivní investoři u nás získávají 70 % nadvýnosu z realizovaných prodejů. Pětiletou kalkulaci běžně stavíme na optimální plán zhodnocení 500 %. Projekt pokládáme za úspěšný v momentě, kdy by reálné zhodnocení skončilo na 30 % ročně. V realitách se výnos pohybuje okolo 8 až 10 % ročně, ale v private equity je naším minimálním cílem zpětinásobení hodnoty investice v celém investičním horizontu.

Kromě private equity investujete také do realitních projektů, které generují pravidelný výnos, a do developmentu. Na co konkrétně se zaměřujete?

Náš realitní podfond stojí na třech pilířích. Prvním jsou nemovitosti nakoupené za účelem dalšího developmentu. Jde výhradně o pražské činžovní domy. Druhým jsou už hotové domy s výnosem nad 8 % ročně, protože tolik slibujeme prémiovým akcionářům. Posledním pilířem jsou prémiové pohledávky zajištěné nemovitostmi. Realitní fond drží i areály našich private equity provozů. Obecně platí, že jakoukoliv investici do realitního fondu kalkulujeme na minimálně 15% roční zhodnocení, u pohledávek pak ještě více. Czech Capital RE Subfund je aktuálně na dvouciferném průměrném pětiletém výnosu.

Situace na nemovitostním trhu je poměrně turbulentní – ceny bytů rychle rostou, ale výše nájmů tento růst teprve dobíhá. Ve kterých segmentech nabízejí realitní investice nejzajímavější výnosy?

Na nemovitostech nejvíce vydělali ti, kdo je před půl rokem dobře prodali. My jsme se rozhodli většiny svých nemovitostních projektů letos zbavit a nakoupit místo nich pohledávky, kterých bude v důsledku zhoršení dostupnosti bankovního financování v druhé polovině roku nepochybně dramaticky přibývat.

Jak do struktury vašich fondů zapadá Czech Capital PE Mezanin?

Mezanin vznikl s ideou vytvoření vlastní nebankovní instituce, která by interně financovala potřeby private equity projektů v Restartu po dobu prvních dvou let, než dosáhnou finanční stability. Mezanin sám o sobě nikam neinvestuje, jen půjčuje peníze tam, kde jsou potřeba pro další rozvoj. V okamžiku stabilizace firmy, která je příjemcem takové finanční pomoci od Mezaninu, se peníze vrací do cashpoolu, aby byly připraveny pro financování dalšího příběhu.

Podílí se fond Mezanin na zhodnocení firem při jejich prodeji?

Při exitu firem z Restartu má Mezanin nárok na 5% bonus ze zhodnocení firmy, které půjčil, což znamená, že nad rámec běžných úroků se jeho profit v daném roce ještě zvyšuje. V dlouhodobém horizontu by se Mezanin měl výnosově pohybovat na dvouciferné hladině, ale zároveň nabízí možnost udržet si likviditu – výstup z fondu je velice jednoduchý a investoři mají peníze po třech letech zpět do měsíce od požádání o výplatu. Máme ambice z Mezaninu vybudovat výnosově výjimečnou alternativu pro termínovaný vklad s vysokou likviditou.

Za posledních několik let vaše skupina rychle vyrostla a spravuje aktiva v objemu přes půl miliardy korun. Jaký růst plánujete do budoucna?

Momentálně spravujeme pouze ve fondech zhruba 600 milionů korun. Pokud do výčtu zahrneme i KHYPO, tedy společnost, která projekty připravuje pro vstup do fondu a jejíž dceřiné firmy je servisují, hodnota našeho majetku dosahuje zhruba k 1,4 miliardy korun. Czech Capital Fund SICAV se všemi svými podfondy by měl do roka dosáhnout objemu spravovaného majetku kolem jedné miliardy korun a v podfondu Restart cílíme v pětiletém horizontu na částku minimálně deset miliard.

Chcete se do budoucna soustředit pouze na oblast nemovitostí, pohledávek a private equity, nebo se díváte i po dalších investičních příležitostech?

Na akciové trhy, do kryptosvěta nebo na pole startupů či komodit se přímo nechystáme. Prozatím je naše portfolio dost široké, nicméně v blízké budoucnosti chceme rozšiřovat poskytované služby v oblasti zakládání a spravování fondů pro třetí strany. Proto jsme také do skupiny loni roce pořídili investiční společnost Proton, která se tomuto servisu věnuje.

Rozhovor vedl Jan Stuchlík.

Fondy kvalifikovaných investorů
Přestat sledovat
Investiční fondy
Přestat sledovat
Podílové fondy
Přestat sledovat
Private equity
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Obrázek: Thinkstock
3. 12. 2022 20:30
Michal Semotan (J&T Banka): Investoři počítají s mírnějším růstem sazeb Fedu, další razantní utažení…
Akcie ČR
Přestat sledovat
Akciové tipy
Přestat sledovat
Americké akcie
Přestat sledovat
Evropské akcie
Přestat sledovat
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat
Obrázek: Flickr
4. 12. 2022 18:00
ABCD investora: Jak na vítězné portfolio v roce 2023?
Akcie ČR
Přestat sledovat
Akciové tipy
Přestat sledovat
Bezpečné investice
Přestat sledovat
Forex (FX)
Přestat sledovat
Investiční alternativy
Přestat sledovat
Investiční strategie
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Komodity
Přestat sledovat
Kryptoměny
Přestat sledovat
Platina
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Výhled na rok 2023
Přestat sledovat
Přestat sledovat
Obrázek: Green-point.cz
1. 12. 2022 12:42
Marek Herold (WOOD & Company): Nemovitosti jsou jako investice odolnější vůči současným nepříznivým…
Investiční alternativy
Přestat sledovat
Komerční reality
Přestat sledovat
Nemovitosti
Přestat sledovat
Realitní trh
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
WOOD & Company
Přestat sledovat
Obrázek: Investiční web
30. 11. 2022 9:30
Petr Novotný (Investičníweb.cz): Býčí a medvědí argumenty pro přelom roku
Akcie ČR
Přestat sledovat
Akciové tipy
Přestat sledovat
Americké akcie
Přestat sledovat
Evropské akcie
Přestat sledovat
Investiční strategie
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat
Vyspělé trhy
Přestat sledovat