Co trápí bohaté Čechy? Stále více to, jak a komu předat rodinné jmění

Polovina bohatých ve středním věku chce mít do pěti let připravený plán předání majetku

Při pohledu do budoucna je patrné, že v nadcházejících pěti letech se předávání majetku stane hlavním tématem hned pro 65 % respondentů starších 55 let. Rovných 23 % z nich deklarovalo, že za tu dobu bude mít předávání vyřešeno, dalších 25 % proklamuje, že u nich bude předávání v běhu. Jasný plán, jak bude předávání probíhat, slibuje zbývajících 18 % respondentů nad 55 let. Takový plán chce mít připravený 44 % dotazovaných ve věku 35-54 let.

Motivací jsou černé scénáře a čas na rodinu

Důsledky pandemie a dopady recese se ukázaly jsou nejčastější příčiny současných změn postoje majetných Čechů k předávání majetku. 77 % respondentů potvrdilo, že nejsilnější pohnutkou jsou černé scénáře toho, jak špatně to může dopadnout, když se v předávání neudělá pořádek nebo se zanedbá. Druhou největší motivací (74 %) je možnost neřešit podnikání a věnovat se rodině a koníčkům. Teprve pak přichází na řadu možnost dlouhodobě zajistit děti (69 %). Zejména u starších respondentů je rozhodující věk a zdraví (63 %), u mladších častěji vize, že děti na jejich podnikání navážou (57 %). To může být dáno tím, že mladší děti ještě dovolují respondentům snít o tom, že půjdou v jejich stopách.

Proč teď, když mám stále dost sil?

Přestože si většina movitých lidí uvědomuje, že zajistit předání majetku je nutné, řada z nich se tomu brání nebo to odkládá. Pro 47 % lidí je podnikání důležitou náplní života, bez níž by byl tento prázdnější. Stejné procento lidí odkládá předávání jmění proto, že to není tak urgentní jako jiné aktivity. 43 % lidí má pocit, že má stále dost sil i zápalu pro byznys. Další bariérou je obava o osud jmění v případě ztráty rozhodujícího slova (35 %). Stejné procento lidí chápe řízení firmy jako osobní odpovědnost za osudy a důvěru svých zaměstnanců. Téměř třetina (32 %) téma předání majetku odkládá, protože nechce přemýšlet nad pomíjivostí svého života. Procesní a právní otázky jako překážku řešení předání majetku vnímá jen 27 % movitých.

Jak na to?

Proces předávání není jen o rozhodnutí toho partnera, který vydělává více, jedná se o dohodu. Hlavní osobou, se kterou o předávání majetní lidé diskutují, je právě životní partner nebo partnerka (62 %). Vedle partnera jsou pak zejména u tří- a vícedětných rodin důležitým partnerem pro diskuzi i potomci samotní. Svou roli v diskuzích o předávání a budoucnosti pak mimo členy rodiny hrají nejčastěji advokát, specialista family office, společník či manažer v rodinné firmě nebo bankéř.

Nejčastěji zvažovanou formou předávání je stále závěť, kterou uvedlo 29 % respondentů. Z pohledu na způsoby předání v čase je nadále patrná snaha oddělit podnikání od rodiny, například skrze prodej firmy nebo zřízení svěřenského fondu (25 %). Menší je naopak (trochu překvapivě) zájem o předávání v postupných krocích (9 %). Tento způsob by totiž bohatým lidem mohl pomoci odbourat strach z náhlé ztráty kontroly nad svým majetkem.

_{Výzkumu J&T Family Office Report se zúčastnilo 102 respondentů z řad majetných osob působících v České republice s cílem odhalit vztahy v rámci rodiny, bariéry a motivace pro předávání majetku další generaci a proniknout do myšlenkových pochodů během trhání pout k nastřádanému majetku. Většinu vzorku tvoří podnikatelé a osoby s investičním majetkem nad 100 milionů korun. Průzkum, který probíhal v průběhu května a června 2022, provedla J&T Family Office ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd. Data byla sbírána pomocí elektronického dotazníku distribuovaného respondentům z řad zástupců cílové skupiny. Kvantitativní pohled doplnily hloubkové rozhovory s 10 respondenty.}