4. 9. 2019 7:00

Co Twitter dal: Centrální banky a globální oteplování

Tentokrát něco o růstu úroků v USA, o tom, jak je statistika někdy zavádějící, že v Argentině teče na ulicích krev investorů, že centrální banky bojují s klimatickými změnami a zároveň vedou investory k akciím (alespoň v Japonsku).

1. Sazby vs. sazby

Tohle vypadá fakt divně. Sazby, respektive výnosy státních dluhopisů klesají, ale sazby na kreditních kartách v USA rostou na historická maxima. I tak se dělá z chudého chudší a z bohatého bohatší. Firmy dostaly dárek v podobě daňových prázdnin od Donalda Trumpa, zatímco nejchudší rodiny, které jsou nejvíce citlivé na růst úroků, dostávají "dárky" od bank v podobě vyšších úroků.

Something is really broken here.
10 year yield vs credit card interest rates.
Consumers are getting totally hosed. pic.twitter.com/webuvfFkxs
— Sven Henrich (@NorthmanTrader) September 1, 2019

2. Statistika (ne)lže

Trochu jiný pohled na to, jak lze se statistikou pracovat v grafech. Data mohou být přesná, ale když někdo chce, může si ji upravit ke svému obrazu.

In this week’s USA Today column I pull five useful nuggets from Darrell Huff’s book, “How to Lie With Statistics” to help you see past misleading statistics with a few simple tricks. https://t.co/veMqOWOzaK
— Ken Fisher (@KennethLFisher) September 2, 2019

3. Krev v ulicích

Argentina zavedla kapitálové kontroly a akcie i dluhopisy prudce ztrácejí. Typický příklad "krve v ulicích", kdy smart money houfně prodávají. Argentina v současnosti není zrovna klidný tržní přístav, ale reakce velkých investorů je zarážející.

Argentina shock election saw their stk mkt fall 36% in 1 day (largest in history), and their bond mkt down by 50% in days.

Given this managers could not see capital controls coming? Where shocked when they did a “dumped” on the news?

No wonder active underperform all the time! https://t.co/bkIHnas6on
— Jim Bianco (@biancoresearch) September 2, 2019

4. Centrální banky a globální oteplování

Zajímavý článek o tom, že by se centrální banky po deseti letech zachraňování finančního systému měly začít zajímat o klimatické změny (a dokonce se již angažují). Vzhledem k tomu, jak jejich záchrana finančního systému (ne)funguje, není jisté, zda by se měly zapojovat do záchrany planety. Ale možná se v tom najdou.

Proč centrální banky začínají vážně řešit změny podnebí jako riziko pro globální finanční stabilitu: https://t.co/hnKE4kQoCj. Od autora uznávané ekonomické historie krize a roků po ní.
— Vojtěch Kotecký (@VojtechKotecky) September 3, 2019

5. Nulové sazby a akcie

Jak to může dopadnout, když se zkombinuje nepříznivý demografický vývoj a dlouhodobě nízké úrokové sazby? Zajímavé je, že japonskému indexu Nikkei 225 ani velký růst zájmu o akcie nepomohl k tomu, aby po 30 letech dosáhl na maxima z roku 1989. Vlastně je těsně za polovinou cesty. Je to příklad hodný následování?

Japan may be what the debt and demographic future looks like for many countries.

As Japan adopted zero interest rates 20 years ago, Japanese investors opted for stocks.

My latest:
Negative Interest Rates And The Future Of Investing https://t.co/I6F65QuARI pic.twitter.com/CpMdUwfcxO
— Jeffrey Kleintop (@JeffreyKleintop) September 3, 2019

Úrokové sazby