Dvojí tvář Warrena Buffetta

Dočíst se hezké věci o nejúspěšnějším americkém investorovi není těžké. Buffett je nejen bohatý, nýbrž také prozíravý, velkorysý a osobně skromný. Ale také je jedním z důvodů, proč ostatní zůstávají chudí, píše americký levicový list The Nation.

Americký kapitalismus a Warren Buffett potřebují jeden druhého. Buffett má zhruba pětaosmdesát miliard (hodnota kolísá společně s akciovým trhem) dobrých zelených důvodů, proč k řečenému prostředí přilnout, celý systém pak nemůže mít lepšího maskota. Rozvážný muž se těší úctě nalevo i napravo ve smyslu nejen politickém. Zobou mu z ruky nejen investoři v jeho Berkshire Hathaway, což je pochopitelné, nýbrž i manažeři, prezidenti a popové celebrity. "Katy Perry chce vědět, co si Warren Buffett myslí o bitcoinu", přinesla na podzim agentura Bloomberg obzvlášť vypečený titulek (kdo by byl řekl, že se výrazy "Katy Perry" a "myslí" vyskytnou v jedné větě, že?).

Když člověka přepadne v těžké chvíli pocit, že jeho svět ovládají ajťáci ve zlolajné alianci s Marťany a bohapustými zločinci, je tu Buffett jako maják zdravého rozumu. Muž, jemuž miliardy nesebraly smysl pro humor. Investor, který nic nedá na spekulace a s penězi má úmysly dlouhodobé. Lidská bytost, jejíž horizont je vždy o kousek dále než váš. To vše je nepopiratelně pravda.

Monopolní příkop

Tento obraz, prudce nasvětlený mediální pozorností, však také vrhá stín. V tom stínu žijeme my ostatní (jakkoli na různé lidi dopadá s různou měrou tíživosti), kteří kousek po kousku pracujeme na tom, aby Buffett dále bohatl a mohl být stále rozšafnější. Tak to vidí jmenovaná publikace The Nation, která ve svém březnovém čísle o Věštci z Omahy otiskla článek v trochu jiném duchu, než na jaké jsme zvyklí z Wall Street Journal.

Aby bylo jasno, The Nation je sice nejstarší nepřetržitě vycházející časopis v USA, ale také plátek lehce nalevo od Che Guevary. O bohatých lidech píše ošklivé věci s gustem, někdy jen kvůli tomu, že jsou bohatí. Když tento časopis hledá editora, první podmínkou je, že "vhodný kandidát bude zběhlý v progresivním politickém myšlení". Převedeno do lidské řeči to znamená, že musí být ultralevičák. Za normálních okolností se soudný člověk tak vyhraněným médiím vyhýbá. Ale okolnosti normální nejsou, a tak dnes i takový hlas občas řekne, co je říci potřeba.

Základním stavebním kamenem Buffettova úspěchu je, viděno tímto zorným úhlem, monopol. Buffett sám to nijak neskrývá. Mluví o "monopolním příkopu", jenž jeho podnikům pomáhá držet si konkurenci na distanc. "Chceme, aby si ten příkop udržoval šířku a nebylo lze jej překonat," cituje The Nation z Buffettova sdělení akcionářům Berkshire Hathaway z roku 2000. "Říkáme svým manažerům, že chceme, aby ten příkop byl rok od roku širší."

Jako Rockefeller

Již na první poslech jsou to divná slova. Zvykli jsme si, že po monopolech, zejména těch státních, se měla zem slehnout, ať už privatizací, nebo rozdělením. A najednou tady investiční guru káže monopol. Ne snad, že by to byla myšlenka nějak neslýchaně nová, již J. D. Rockefeller říkával, že konkurenční boj je hřích. U Buffetta, jehož respektují i lidé, pro které je slovo Rockefeller synonymem bezohledné hrabivosti, to však je něco jiného.

Buffettova vstřícnost k instituci monopolu však není nelogická. Když za ním v roce 2010 přišli lidé z komise zkoumající příčiny finanční krize, zdvořile se ho ptali, co ví o chodu ratingové agentury Moody's, jíž tehdy slušný kus vlastnil. Měli podezření, nikoli neopodstatněné, že agentury byly jedním ze slabých článků řetězu. Rutinně vychvalovaly firmy, o nichž vyšlo za krize najevo, že vychvalování nezasluhovaly.

Buffettova odpověď musela být odzbrojující. "O vedení Moody's jsem nevěděl nic," řekl tehdy. Vysvětlil komisařům, že jediný důvod, pro který milion akcií agentury vlastnil, byl nedostatek její tržní konkurence. A skutečně, tři velké agentury (Moody's, Fitch a S&P) mají rozděleno 95 % amerického ratingového trhu.

Synovec idiot

"Nejdůležitější rozhodnutí při oceňování podniku je jeho pozice při cenotvorbě," říká na to téma Buffett. "Pokud můžete zvednout ceny, aniž by vám kvůli tomu konkurence sebrala zákazníky, máte velice dobré podnikání. A pokud je vaše podnikání opravdu dobré, třeba když vlastníte noviny s monopolní pozicí nebo síť televizních stanic, pak ten byznys klidně může vést váš retardovaný synovec."

To je trochu jiná řeč než to, co jsme zvyklí číst v dílech klasického liberalismu. Naneštěstí to však přesně odráží status quo. Podle týdeníku The Economist byly dvě třetiny veškerého amerického byznysu v roce 2012 více koncentrovány než v roce 1997. Tento trend se na celkovém stavu tamní ekonomiky podepisuje několika efekty. Zaprvé, firemní zisky to vyhání do nebývalých výšek. Zadruhé, spotřebitelé a zaměstnanci jsou na tom biti. A zatřetí, tlumí to celkový růst ekonomiky. Většina rozumných lidí se tedy nejspíše shodne na tom, že koncentrace byznysu nadělá více škody než užitku.

Internetové domény

Jakou roli v tom hraje Buffett sám? Jeho Berkshire Hathaway, podle tržní kapitalizace největší veřejně obchodovaná netechnologická firma světa, vlastní přímo na 60 různých značek a více či méně ovládá desítky dalších firem.

Jednou z nich je Verisign, firma, která spravuje rejstříky internetových domén, jako jsou .com, .net a podobně. Když si budete chtít založit stránky s takovou doménou, učiníte tak nejspíše přes prostředníka, který za totéž zaplatí Verisignu zhruba deset dolarů ročně (například ceny za doménu .com jsou nyní zmrazeny na 7,85 USD za kus a rok). Nikdo ve Verisignu pro to přitom nemusí hnout prstem, snad kromě účetních, kteří sledují, jak se vrší nuly na firemním kontě. To není nadsázka, při zachování současných trendů by Verisign měl být nejlépe vydělávající firmou světa, měřeno poměrem provozního zisku k celkovým příjmům (tvrdí The Nation, aniž by uvedl zdroj takové extrapolace).

Vtip je v tom, že Verisign ovládá asi 40 % trhu. A pokud odečtete domény náležející jednotlivým zemím, jde o podíl bližší 80 %. Není divu, že ceny určuje on sám.

A to není vše. Když v roce 2016 vyhlásil ICANN slepou aukci, jíž prodával práva na doménu .web, všechny udivilo, když vyhrála neznámá firma Nu Dot Co a jejích 135 milionů USD. Údiv přestal ve chvíli, kdy se zjistilo, že oněch 135 milionů pochází od Verisignu. Monopolní příkop je v tomto případě nejen stále stejně široký, ale ještě v něm pobíhají dravé šelmy.

Letecké společnosti

Trochu jinak je to s aeroliniemi. Ještě před jedenácti lety žertoval Buffett v každoročním dopise investorům následovně: "Mám linku důvěry, na kterou můžu zavolat, kdyby se mi zachtělo koupit akcie nějaké letecké společnosti. Oni už mi to vymluví."

Jenže se sešel den se dnem, krize s krizí a fúze s fúzí, aby vše bylo jinak. S požehnáním úřadů se americký letecký trh proměnil v oligopol. Delta převzala Northwest Airlines, United a Continental se spojily v jednu společnost, Southwest Airlines spolkla AirTran a American koupila US Airways. Tyto čtyři společnosti nyní obhospodařují 80 % tamního trhu. A milý Warren vlastní těsně pod deset procent v každé z nich. Snad alespoň nechal vyhodit lidi na oné lince důvěry, kteří mu to měli rozmluvit.

Výsledkem je, že létání po Americe je sice podstatně nepohodlnější, zato však dražší. Ve vyhledávači to nepoznáte, protože ceny nominálně již po léta klesají, či se drží na plus minus stejné úrovni. Rozdíl je v tom, že když jste si koupili letenku před patnácti let, znamenalo to, že si koupíte lístek k oknu, chcete-li; automaticky si s sebou berete zavazadlo; a stejně samozřejmě dostanete najíst. Dnes jsou ze samozřejmostí výsady a za jednu každou si připlatíte. Vám se vede mizerně, což je ovšem z ekonomického hlediska jedno, protože o to lépe se mají akcionáři. Loni touto dobou vydělal Buffett na svých investicích do komerčního letectví 104 milionů dolarů za jediný den.

Nejoblíbenější dítě

Podobně se věci mají v bankovnictví. Z pěti amerických bank, které ovládají téměř polovinu trhu, má Buffett nainvestováno ve čtyřech – ve Wells Fargo je největším akcionářem, podíly drží i v Citigroup, Bank of America a US Bancorp. V představenstvu poslední z nich, JPMorgan Chase, pro změnu sedí jeho zástupce Todd Combs. A aby se to nepletlo, Buffett má své želízko i ve všech velkých vydavatelích kreditních karet (American Express, Visa, MasterCard a Synchrony Financial). Celkem vzato má z celkového 85miliardového jmění ve finančním sektoru uloženo zhruba 70 miliard. "Které je vaše nejoblíbenější dítě?" odpověděl Buffett ironickou otázkou na dotaz reportéra, která je jeho nejoblíbenější banka.

Co s tím? Buffett si jistě právem vysloužil pověst rozumného investora, jenž uvažuje dlouhodobě. Ale postavit jeho bustu na sokl laskavého investora (či alespoň investora s lidskou tváří, chcete-li) znamená ignorovat fakt, že ono dlouhodobé uvažování prospívá především jemu na úkor ostatních zúčastněných.

Warren Buffett
Přestat sledovat
Investiční guru
Přestat sledovat
Nejbohatší investoři a byznysmeni
Přestat sledovat
Akciový trh
Přestat sledovat
Ponaučení pro investory
Přestat sledovat
Kapitalismus
Přestat sledovat
4. 3. 2021 17:01
Roman Koděra: Velké technologie neřekly kvůli vyšším výnosům poslední slovo, pro Apple je velkou…
Akciový trh
Přestat sledovat
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat
3. 3. 2021 15:01
Investice do diamantů: Manuál (nejen) pro začátečníky
Diamanty
Přestat sledovat
Investiční alternativy
Přestat sledovat
Komodity
Přestat sledovat
Ponaučení pro investory
Přestat sledovat
2. 3. 2021 17:01
Technický pohled na trhy: Jaké hladiny sledovat u hlavních indexů, bitcoinu nebo Tesly?
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
25. 2. 2021 21:31
ABCD investora: Tipy na výběr akcií (nejen) ve středoevropském regionu
Akcie ČR
Přestat sledovat
Akciové tipy
Přestat sledovat
Americké akcie
Přestat sledovat
Evropské akcie
Přestat sledovat
Investiční strategie
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Large caps
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Small caps
Přestat sledovat
Střední a východní Evropa
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat