Fanoušci, emoce a dluhy aneb Proč musel Messi skončit v Barceloně

Messi se loučí s Barcelonou
Obrázek: YouTube, Global News

Konec Lionela Messiho ve fotbalové Barceloně ukázal, že sportovní současnosti vládnou peníze. Ani klub s tržbami přes miliardu dolarů za rok tak nemá šanci uspět ve snaze udržet mimořádného (a mimořádně placeného) hráče, zatímco tým Paris Saint-Germain vlastněný státní katarskou společností Qatar Sports Investments nemá problém takovému hráči nabídnout milion liber týdně. Konec příběhu Messiho a Barcelony je ale zajímavý i z hlediska ekonomie a psychologie.

FC Barcelona je v určitém smyslu nejbohatší klub nejen fotbalový, ale obecně sportovní. V roce 2018 se jako první sportovní klub v dějinách přehoupla svými tržbami přes miliardu dolarů. Jak je tedy možné, že neměla na to, aby udržela v týmu svoji největší hvězdu? Důvod je, jak jinak, převážně ekonomický. Či spíše důvody.

Na rozdíl od řady jiných velkoklubů, a to nejen fotbalových, je Barcelona navzdory obrovským tržbám jen poměrně málo zisková, aktuálně dokonce ztrátová. Provozní ztráta za období od loňského do letošního června dosáhla 100 milionů eur. Samozřejmě, pandemie dopadla na sport těžce všeobecně, ale i bez ní by Barcelona podle odhadů vykázala jen relativně titěrný zisk 29 milionů eur.

Klíčovým důvodem nízké ziskovosti je to, že Barcelonu ze 100 % vlastní fanoušci, takzvaní socis, tedy doslova partneři, kterých je skoro 150 tisíc. Podobně fanoušci vlastní třeba i Real Madrid. Prezidenti Barcelony nebo Realu tedy nejsou žádní majitele, ale pouze jedni z desetitisíců spolumajitelů, tedy lidé, jež ze svého středu do čela zvolili fanouškovské základny.

Ročně fanouška status partnera Barcelony vyjde na bezmála 200 eur. Za ně získává snazší přístup ke vstupenkám na zápasy, hlasovací práva pro volbu prezidenta klubu nebo možnost využívat Barça TV, oficiální klubový mediální kanál.

Tento typ vlastnictví fanoušky se španělským klubům zvláště vyplácel v 90. letech a v první dekádě nového tisíciletí. Nemusely jako akciové firmy a mnohé jiné kluby rozdělovat zisky mezi standardní akcionáře, takže si mohli i na velký dluh dovolit mimořádně nákladné nákupy hráčů typu Zinedina Zidana, Luise Figa, Davida Beckhama nebo Ronaldinha.

Jenže s příchodem miliardářů typu Romana Abramoviče do evropského fotbalu, v jeho případě do Chelsea, stejně jako s přílivem petrodolarů a arabských vlastníků do klubů jako Paris Saint-Germain nebo Manchester City nastala změna v poměru uplatnitelné finanční síly. Tyto kluby totiž financoval nejen dluh, ale také vlastní kapitál v podobě vlastního jmění toho či onoho oligarchy, šejka nebo jiného boháče či bohaté firmy nebo skupiny.

Ovšem v případě fanoušky vlastněných velkoklubů je prakticky nemyslitelné, aby byť jen menšinový podíl přešel do rukou jednotlivce nebo skupiny s rozsáhlým vlastním kapitálem. To by fanoušci nepřekousli, to nikdy nedopustí, aby se dělili s někým, jehož srdce netluče bezvýhradně a celoživotně pro Barcelonu nebo Real. A bez jejich souhlasu nedojde ke změně v majetkové struktuře. Ve výsledku tak finanční síla Barcelony nebo Realu relativně klesla. Lépe řečeno, musely jít do ještě hlubšího dluhu, aby mohly držet ve finanční síle krok s velkokluby financovanými v zásadní míře vlastním kapitálem.

Prohlubující se dluh si nejbohatší klub světa může dovolit utáhnout, ale i pro něj je to stále rizikovější. Riziko se zhmotňuje zejména tehdy, udeří-li krajně nepříznivá a nečekaná událost. Černá labuť. Takovou byla pro Barcelonu pandemie covidu-19. Dolehla na celý sport, zvláště těžce však dopadla na vysoce zadlužené fanouškovské kluby v čele s Barcelonou. Neboť vyšší dluh činí zranitelnějšími nejen vlády, firmy a domácnosti, ale i sportovní kluby.

Protože Barcelona nikdy nemusela generovat jako firma standardním akcionářům zisk, její ziskovost byla vždy velice útlá. Rekordní tržby klubu tak šly v podstatě jen na splátky kypícího dluhu a na nákupy hráčských posil. To si totiž fanoušci, spoluvlastníci klubu, pochopitelně přáli nejvíce. Pro to tloukla jejich srdce! A do čela klubu se volily takové figury, které jim nové hvězdy na trávníku naslibovaly, bez ohledu na dluhy a finanční polštář.

Nechme stranou, že Barcelona poslední dobou poměrně často pořizovala předražené hráče, jejichž výkon na hřišti nezajišťoval návratnost takové investice. To problém jen zhoršilo. Barcelona si především neodkládala peníze stranou, nevytvářela si rezervu na horší časy. A ty udeřily s příchodem pandemie.

Fanoušci jsou fajn na stadionu. Jejich emoce tým mohutně povzbudí. Ve finančním řízení klubu však přílišné emoce mohou být na škodu. Vedení Barcelony, Lionel Messi, a tedy i fanoušci samotní to nyní poznali na vlastní kůži. Messiho srdce tlouklo pro Barcelonu a jistě ho zabolelo, milion liber týdně od pařížského klubu je ale hřejivou náplastí. S nápravou financí fanoušky vlastněného klubu to bude složitější.

Celebrity
Přestat sledovat
Psychologie
Přestat sledovat
Přestat sledovat
Zadlužení
Přestat sledovat
Zajímavost dne
Přestat sledovat
Obrázek: Erste Group Bank
4. 7. 2022 12:50
Nemovitostní trh v době vyšších sazeb a inflace: Záleží na segmentu. Poptávka je silná, větší…
Bydlení
Přestat sledovat
Investiční alternativy
Přestat sledovat
Komerční reality
Přestat sledovat
Nemovitosti
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
WOOD & Company
Přestat sledovat
Obrázek: Investiční web
4. 7. 2022 6:00
Ronald Schubert (WOOD & Company): Se zpomalováním inflace se investoři budou postupně vracet na…
Alokace investic
Přestat sledovat
Defenzivní investování
Přestat sledovat
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
WOOD & Company
Přestat sledovat
Obrázek: Flickr
2. 7. 2022 16:51
Válka na Ukrajině vs. region CEE: Česká ekonomika je nejzranitelnější, varuje expertka
Česká ekonomika
Přestat sledovat
Česká republika
Přestat sledovat
Geopolitika
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Střední a východní Evropa
Přestat sledovat
Ukrajina
Přestat sledovat
Obrázek: Pexels.com
30. 6. 2022 17:09
O válce na Ukrajině, (ne)jednotě Evropské unie i potratech v Americe aneb Když (téměř) všechno…
Ekonomické a politické hrozby
Přestat sledovat
Evropská unie
Přestat sledovat
Geopolitika
Přestat sledovat
Politika
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Přestat sledovat
Spojené státy americké (USA)
Přestat sledovat
Světová ekonomika
Přestat sledovat
Ukrajina
Přestat sledovat