31. 5. 2023 6:10
Komodity v portfoliu drobného investora: Přehled (převážně) býčích argumentů
Zlato jako uchovatel hodnoty hrálo důležitou roli v mnoha civilizacích a svůj status si uchovalo dodnes. V čem ale vlastně spočívá jeho hodnota, když jako klasická komodita nenese žádné úroky? Nebýt společenské shody, která trvá, pravda, již tisíce let, bylo by vzhledem ke své malé využitelnosti prakticky bezcenné.
Důvod, proč si zlato udržuje svou "hodnotu" i po tisíciletích a proč je za tu dobu například nenahradil jiný kov, spočívá v jeho vzácnosti, trvanlivosti a také poddajnosti.
Zlato je dostatečně vzácné na to, aby nebylo příliš obyčejné (jako například hliník), ale je zároveň dostatečně dostupné, aby jej nebylo příliš málo (jako například rhodia). Celkové zásoby zlata by se vešly do krychle o hraně jen málo přes dvacet metrů a kovu přibývá jen pozvolna. Tato vzácnost a zároveň relativní dostupnost z něj dělají skvělý prostředek uchování hodnoty a předmět obchodu.
Samotná vzácnost by nemusela stačit, kdyby zlato nebylo jedním z nejodolnějších kovů na světě. Nerezaví, neztrácí lesk a je velice složité je rozpustit. To z něj opět dělá ideální nástroj k uchování hodnoty.
Třetí důležitou vlastností je jeho poddajnost a tvárnost. Z trojské unce zlata (31,1 gramu) lze vytáhnout drát dlouhý 80 kilometrů, případně plát o ploše 10 metrů čtverečních. Lze je tedy poměrně jednoduše dělit, ukládat a přenášet. Není divu, že je lidé tak dlouho využívali jako platidlo.
Vedle těchto základních vlastností je pro zlato a jeho hodnotu důležité i to, že jeho těžba je poměrně složitá a finančně náročná. "Zlato je velice specifické. Pokud je dokážete těžit, dokázali jste, že máte schopnost řídit stát nebo podobnou entitu," říká k tomu Joe Weisenthal z Bloombergu. Zlato je tedy vyjádřením určitého postavení. Například průmyslová výroba hliníku byla ještě relativně nedávno poměrně složitá a jeho cena tomu odpovídala. Dnes jde o běžný kov, jehož cenu s hodnotou zlata nelze srovnávat.
Zlato bylo ještě donedávna využíváno jako platební nástroj, to se ale změnilo, když byl zrušen takzvaný zlatý standard. Dnes je považováno spíše za dobrý nástroj k ochraně proti inflaci, i když i s tím lze polemizovat, pokud je srovnáme s výkonností akciového indexu S&P 500 (včetně dividend).
Největší slabinou zlata jsou jeho dlouhodobé cenové výkyvy. Kombinace volatility a malého celkového zhodnocení z něj dělá poměrně nevýhodné "aktivum" v porovnání s akciemi nebo nemovitostmi. I nyní, kdy je cena kovu devítiletých dolarových maximech, je stále ještě pod rekordem (v jiných měnách se cena pohybuje na historických rekordech, například v korunách nebo eurech).
Mnoho investorů podle toho také zlato hodnotí. Jeho síla ale ve skutečnosti nespočívá v samotné výkonnosti, ale v tom, jak "funguje" v portfoliu společně s jinými aktivy. Na dalším grafu je porovnána výkonnost dvou portfolií - žlutá linka zobrazuje portfolio, v němž jsou peníze rovnoměrně rozložené do amerických akcií (S&P 500), dlouhodobých amerických dluhopisů a akcií z rozvíjejících se trhů, tmavá linka pak zobrazuje vývoj hodnoty portfolia, v němž jsou rovnoměrně zastoupena čtyři aktiva (včetně zlata).
(Mírně) lepší celková výkonnost je jedna věc, ale co je podstatnější, portfolio se zlatem vykazovalo i nižší "riziko". Zlato samotné má horší poměr rizika a výkonnosti, v portfoliu ale funguje opačně, tedy snižuje riziko a zvyšuje výnos.
Logickým důvodem, proč zlato může snižovat riziko a zároveň zvýšit výnos, je nízká korelace kovu s akciemi. Z grafu níže je patrné, že i když v čase poměrně výrazně kolísá, dlouhodobý průměr se blíží k nule. Když tedy akcie klesají, cena zlata má tendenci růst (a naopak).
Na první pohled se tedy zlato jeví výborný nástroj diverzifikace. Ačkoli skutečnost nemusí být vždy tak růžová, svoji roli v portfoliu může v dlouhodobém horizontu plnit velice dobře.