Zájem o zlaté ETF loni klesl, objem kovu v držení fondů je ale stále výrazně vyšší než v době před pandemií

Severoamerické burzovně obchodované zlaté fondy v roce 2021 zaznamenaly odliv prostředků v ekvivalentu 200 tun kovu. V Evropě objem zlata drženého ETF stoupl o 0,7 tuny a v Asii se zvýšil o 25,4 tuny. Více než 60 % z celkového navýšení objemu drženého kovu v Asii zajistila Čína. Zvýšený zájem investorů podle Světové rady pro zlato pramenil z obav stran zpomalování hospodářského růstu druhé největší ekonomiky světa a ohledně méně atraktivních výnosů na akciovém trhu.

Největší odliv prostředků zaznamenaly zlaté ETF v prvním čtvrtletí (celkem -170 tun), v druhém kvartálu se objem kovu drženého burzovně obchodovanými fondy celosvětově zvýšil o 40,8 tuny, v třetím a čtvrtém čtvrtletí ale opět klesl (-26,5 tuny, respektive -17,6 tuny).

Cena zlata se loni od začátku ledna do konce prosince snížila o zhruba čtyři procenta na 1 806 dolarů za trojskou unci. V závěru roku ale cena kovu rostla v reakci na rychlé šíření varianty koronaviru omikron a s tím spojené obavy investorů z možných dalších lockdownů a pomalejšího růstu ekonomik.

Letošní rok by podle Světové rady pro zlato měl být pro burzovně obchodované fondy kryté zlatem pozitivní. Zájem investorů by měl být podporován několika faktory, mimo jiné přetrvávající vysokou inflací a pokračujícím šířením variant koronaviru. Na druhou stranu by růst zájmu investorů o zlaté ETF mohlo zbrzdit zvyšování úrokových sazeb, které by podle očekávání mělo podpořit atraktivitu pevně úročených aktiv.