Audit čerpání fondů EU: Jaké mohou být dopady na českou ekonomiku?

Prvním makroekonomickým aspektem je riziko, že kauza vrhne (přinejmenším na jistou dobu, než se věci vysvětlí či vyřeší) negativní stín na vyhlídky české ekonomiky. To by mohlo vést k odlivu části obřích investic vložených do koruny v předchozích letech. Výsledkem by bylo třeba i dost významné oslabení koruny (které by dalo ČNB nový prostor pro zvýšení úrokových sazeb).

Koruna ale v první polovině týdne vůči euru naopak posilovala. Je toto posilování dáno tím, že oslabující vliv kauzy "audit" je převážen posilujícím vlivem kauzy "Powell", tedy vlivem sílícího názoru trhu, že Fed relativně brzy )a oproti ještě nedávným očekáváním) sníží sazby?

Asi stěží, protože koruna se od pondělního rána pohybovala poměrně způsobně v koridoru vytvořeném zbylými dvěma středoevropskými měnami. Navíc není úplně jasné, proč by kauza "Powell" měla vést k posílení koruny vůči euru, když se tato kauza týká primárně dolaru. Koruna tedy na kauzu "audit" zatím reaguje přesně opačně, než bychom čekali.

Druhým makroekonomickým aspektem inkriminovaného auditu je hrozba pozastavení vyplácení peněz z fondů EU. Evropská komise může o tomto pozastavení rozhodnout na základě svého zjištění (které je součástí oné auditní zprávy), že v Česku špatně fungovaly kontrolní mechanismy.

Pokud by pozastavení bylo trvalé (což je ovšem asi nepravděpodobné), Česko by přišlo až o nízké stovky miliard korun dotací. Pokud by pozastavení bylo dočasné, podobně jako například v letech 2014 a 2018, Česko by nabralo v čerpání zpoždění a mohlo by se snažit toto zpoždění dohnat o to horečnějším čerpáním v pozdějších letech.

Tento scénář vysoce nevyrovnaného čerpání již známe, a to zejména z roku 2015. Jakékoli podobné výkyvy v agregátní poptávce jsou makroekonomicky samozřejmě nežádoucí.