25. 2. 2021 21:31
ABCD investora: Tipy na výběr akcií (nejen) ve středoevropském regionu
Začínají letní prázdniny, pro mnohé dost možná úplně jiné než všechny předchozí. Zaměřme se proto na to, jak po nejhorším koronavirovém propadu utrácíme a co (ne)čekat od dalších týdnů, pokud jde o turismus, pro léto charakteristický.
Na konci června karetní transakce (včetně výběrů z bankomatů) vzrostly v Česku meziročně o 1 %. V létě přitom tradičně roste podíl plateb (i výběrů z bankomatů) v zahraničí. Pokud se podíváme jen na tuzemské transakce, vidíme růst o 3 % (o týden dříve +6 %). To jsou nepochybně dobré zprávy ohledně oživení spotřeby českých domácností po zrušení plošné karantény.
Co letos bude s transakcemi v zahraničí? Jednoduše řečeno, letos Češi utrácejí méně v zahraničí, ale část těchto peněz je utracena v Česku. To je pozitivní pro místní podnikatele, kterým budou chybět zahraniční hosté. Dobře je to vidět například na platbách kartou za ubytování (hotely, penziony, kempy). Za ubytování Češi zaplatili kartou o 28 % méně než loni. Nicméně pokud vyčleníme jen tuzemské platby, jsme meziročně na +25 %.
K tomu lze doplnit platby v restauracích v ČR. Ty vzrostly meziročně o 35 %.
V obou případech se ještě před dvěma měsíci čekala výrazně nižší poptávka kvůli obavám z nákazy. Podobně se čekalo, že si již nebudeme podávat ruku při pozdravu. V obou případech jsme se obav rychle zbavili.
Jak dolehne výpadek zahraničních turistů na českou ekonomiku? Podívejme se na statistiky. Začněme počtem přenocování. V roce 2018 počet přenocování zahraničních turistů v Česku dosáhl 46 milionů. Pro srovnání, Češi (jako turisté) měli počet přenocování v Česku okolo 119 milionů. Když to vztáhneme na jednoho obyvatele, znamená to v průměru asi 11 dnů, které strávíme přenocováním jako turisté ve vlastní zemi.
Zajímavé je, že Češi v zahraničí měli 60 milionů přenocování, tedy více, než kolik toho u nás naspali zahraniční turisté.
Jedna věc jsou počty turistů, druhá věc pak utracené peníze. Turisté mohou bydlet v kempu, nebo ve drahém hotelu. Mohou jen pít pivo, nebo "spotřebovávat" historii, kulturu, léčebné procedury, služby, nakupovat nejen suvenýry a tak dále. Z dat ČSÚ vyčteme, že spotřeba příjezdového cestovního ruchu dosáhla v roce 2018 168 miliard Kč (3,2 % HDP). Nejde ale o čistý dopad do ekonomiky. Tato spotřeba má určitou dovozní náročnost, čistý efekt tak bude zhruba 2-2,5 % HDP.
Podobné (ne stejné) údaje vyčteme z platební bilance, která sleduje toky mezi ČR a zahraničím. Ta nám řekne i to, kolik Češi zhruba utratí v zahraničí. Příjmy ČR z cestovního ruchu od cizinců byly v loňském roce 167 miliard Kč (necelá 3 % HDP). Naše výdaje v zahraničí pak dosáhly 135 miliard Kč, tedy asi 2,3 % HDP.
Takže kdyby do ČR nepřijel žádný turista a neutratil ani korunu, přišli bychom teoreticky o 167 miliard. To by byla velká rána. Ale pokud by zároveň Češi nejeli utrácet do zahraničí a stejné peníze by utratili v ČR, ve finále by celková "škoda" byla jen 0,6 % HDP. Teoreticky.
Správně namítnete, že najednou nezahrnuji do počtů dovozní náročnost, která by toto číslo snížila. Na druhou stranu ale platí, že by Češi v tomto modelu v domácím prostředí utratili nejspíše méně než v zahraničí. Každopádně se ale nebavíme o procentech HDP, spíše o desetinách procenta dopadu výpadku cestování v letošním roce. A to je něco, co české hospodářství dokáže vydýchat. Pravdou ale zůstává, že konkrétní firmy navázané na poptávku od zahraničních turistů zažívají a ještě zažijí krušné časy.