ČNB jako popelnice finančního sektoru? Toto jsou 4 důvody, proč nemít obavy (nejen) z případných odkupů dluhopisů

Vraťme se k novele zákona o ČNB, která zmocnila domácí centrální banku k širšímu okruhu obchodů na finančních trzích. Ekonom Michal Skořepa z České spořitelny se tématu obšírně věnoval v textu, který vyšel krátce předtím, než byla novela schválena českými poslanci. Má smysl si jej přečíst, snaží se totiž osvětlit, proč bylo toto rozšíření potřebné, a při té příležitosti zrekapituloval některé základní mechanismy, kterými ČNB ovlivňuje českou ekonomiku.

Česká národní banka tvrdí, že by měla mít možnost podle potřeby vykupovat různá aktiva - státní dluhopisy, ale třeba i spotřebitelské úvěry. A má pravdu. Takové nákupy totiž mohou pomoci v blížící se recesi. A také v případě paniky na finančních trzích.

V minulých dnech do médií pronikl nezvyklý spor. Poslanecká sněmovna ústy svého předsedy odmítla návrh vlády na projednání novely zákona o České národní bance ve zkráceném řízení. Novela měla za úkol jasně stanovit, že ČNB může kterékoli finanční instituci předávat – ať už na určitou dobu, nebo bez časového omezení – peníze výměnou za jakákoli finanční aktiva nebo investice. V praxi může jít mimo jiné o státní dluhopisy, firemní dluhopisy, úvěry poskytnuté firmám nebo domácnostem, ba dokonce i cizí měny, akcie nebo drahé kovy.

ČNB usiluje o toto rozšíření pravomocí již několik let. Někteří poslanci však po celou dobu nesouhlasně vrtí hlavou. Jakkoli to zní jako složitá a nezajímavá otázka z temných hlubin českého finančního práva, jde o krok, který může mít zásadní vliv na budoucí zdraví a stabilitu české ekonomiky, a tedy i každého z nás. Komu bychom v tomto sporu měli fandit?

Co se týče státních dluhopisů, zejména dříve zaznívaly námitky, že jakmile dovolíme ČNB nakupování státních dluhů, vláda si z centrální banky udělá bezedný bankomat a česká ekonomika bude brzy zatopena množstvím nově vytištěných peněz. Výsledkem bude nárůst inflace se všemi důsledky, jako je třeba znehodnocování úspor.

V posledních týdnech se ovšem ukazuje, že bez přechodné účasti ČNB na vládním zadlužení se letošní záchrana ekonomiky nejspíše neobejde. A tak se odpor přesunul k obchodům ČNB s jiným typem aktiv. Prý hrozí, že ČNB bude – ve své naivitě nebo proradnosti – kupovat různá pochybná aktiva od vychytralých privátních finančních institucí, které si tak zachovají zisky a na ČNB (a tedy tak trochu na nás všechny) přenesou své ztráty.

Jakkoli přinejmenším některé z těchto obav mohou na první poslech znít rozumně, jsou podle mého názoru liché. Parlament by jednoznačně měl dát za pravdu ČNB a vládě a novelu přijmout (připomínáme, že celý text vyšel před schválením novely - pozn. red.). Toto doporučení lze opřít o následující úvahy.

1. Přínos pro makroekonomickou stabilitu

Klíčovým úkolem ČNB je pomocí nástrojů měnové politiky udržovat cenovou stabilitu, tedy například uvolňovat měnovou politiku, pokud se blíží období extrémně nízké inflace. Za normálních okolností měnová politika do ekonomiky vnáší uvolnění tak, že centrální banka sníží své krátkodobé úrokové sazby, načež obvykle alespoň trochu klesnou i dlouhodobější úrokové sazby uplatňované u úvěrů mezi bankami, u dluhopisů a u dalších typů aktiv. Teprve podle těchto "delších" sazeb (a dalších faktorů), tedy nikoli přímo podle "krátkých" sazeb ČNB, pak banky nastavují klientské sazby, tedy sazby nabízené firmám a domácnostem.

I přes veškerou snahu vlády může celková domácí poptávka vyjít z nynějšího řízeného pozastavení ekonomiky natolik oslabená, že to povede k výraznému poklesu inflace, a tedy že ČNB bude nucena stlačit své sazby hodně nízko, možná až na nulu. A možná ani to nebude stačit - dlouhodobé sazby a klientské sazby mohou i poté zůstat ještě poměrně vysoko, a bránit tak potřebnému oživení poptávky.

A právě v takovém okamžiku se bude hodit, když ČNB bude mít možnost vstoupit na dluhopisový trh a na něm pokračovat ve zmírňování úvěrových podmínek skrze "kvantitativní uvolňování". Konkrétně nakupováním dluhopisů (státních i jiných) se splatností třeba pět let by ČNB měla být schopna zvýšit cenu těchto dluhopisů, a tedy snížit jejich následnou úrokovou výnosnost. Tento signál směrem ke snížení pětiletých úrokových sazeb se pak rozšíří i na další typy finančních investic a závazků, až se dotkne i klientských úrokových sazeb, v našem příkladu zejména těch s pětiletou fixací (ale i dalších). A nižší klientské sazby by měly ponouknout firmy a domácnosti, aby více utrácely a investovaly.

V důsledku snahy vlády udržet ekonomiku při životě se letos na trh jistě dostane velký balík nových státních dluhopisů, což bude tlačit ceny všech dluhopisů dolů, a tudíž šponovat dlouhé úrokové sazby nahoru. Tím více bude – v zájmu stability celé ekonomiky – záhodno, aby ČNB mohla dluhopisy ve vhodném objemu vykupovat, a udržovat tak dlouhé sazby dostatečně nízko. Dáme-li do rukou ČNB právo operovat na trhu dluhopisů (státních i jiných), rozšíříme její schopnost podpořit domácí agregátní poptávku a skrze ni českou ekonomiku, aby se po pandemické ráně postavila na nohy. Až se ekonomika a s ní inflace vzpamatují, může ČNB zařadit ve svých nákupech zpátečku.

2. Přínos pro finanční stabilitu

Přeostřeme nyní z makroekonomiky na finanční systém. V současných českých podmínkách nelze vyloučit například následující scénář: V důsledku protipandemických firemních odstávek se domácnosti dostanou do potíží s penězi. Začnou tedy "stahovat" další peníze tím, že budou likvidovat svá finanční aktiva - vybírat peníze z účtů v bankách, odprodávat své podílové listy zpět podílovým fondům, vypovídat smlouvy se svými životními pojišťovnami a tak dále. Stejně tak může nedostatek hotovosti přinutit k podobné likvidaci finančních aktiv i leckterou firmu.

V takovém scénáři se mnohý fond nebo pojišťovna nebo i banka může dříve či později dostat do problémů se schopností své klienty vyplatit. A i tyto instituce mohou ze zoufalství začít nabízet svým kolegyním za peníze svá nepeněžní aktiva, třeba dříve nakoupené dluhopisy nebo poskytnuté úvěry. Ale peníze, v tu chvíli všeobecně vzácné, dostanou tito zoufalci při takovém nuceném výprodeji jen v případě, že svá aktiva nabídnou ostatním s pořádnou slevou. A pokud bude tržní hlad po penězích dost silný, mohou ceny dluhopisů, úvěrů a dalších finančních aktiv v extrémním případě spadnout k nule, a celý finanční systém pak víceméně zkolabuje. S nedozírnými následky pro celou ekonomiku. Bohužel zde navíc platí nepříjemná "výhoda prvního" - pokud se klienti nebo samotné finanční instituce začnou tohoto scénáře peněžní paniky obávat (byť k němu v tu chvíli není důvod), mohou se rozhodnout k sobě stahovat peníze od ostatních jaksi pro jistotu více a dříve, než potřebují, a tím peněžní paniku probudit k životu.

Jak pomůže novela? Dá ČNB prostor, aby při poklesu ceny finančních aktiv na nějakou nepřiměřeně nízkou úroveň začala proti jejich dalšímu zlevňování intervenovat, to jest tato aktiva vykupovat. Institucím v problémech tím ČNB dodá peníze tolik potřebné pro vyplácení klientů. A přítomnost hráče, který je schopen "hodit na stůl" jakékoli potřebné množství likvidity, dává trhu záruku, že peněžní panika a přehnaný pád cen aktiv nehrozí. ČNB tak splní svou roli strážce stability finančního systému.

3. Srovnáme krok se zahraničím

Centrální banky v řadě nejrozvinutějších ekonomik světa mají možnost kupovat různé typy finančních aktiv od různých finančních institucí již dlouhá léta. Platí to mimo jiné pro centrální banky v Japonsku, Kanadě, Švédsku, USA, Británii i eurozóně. A mnohé z nich tuto možnost v dobách tržního napětí již využily.

Vzaly tyto centrální banky při takových nákupech na sebe ztráty spojené s pochybnými aktivy? Nikoli. Vtip je v tom, že centrální banky aktiva vždy nakupovaly a budou nakupovat v dobách zoufalých výprodejů, a tedy za extrémně nízké ceny. Jeden příklad za všechny: Kanadská centrální banka na svých internetových stránkách bez obalu upozorňuje, že konkrétně spotřebitelské úvěry odkupuje se slevou až 85 %! Riziko, že centrální banka dané aktivum později v klidnější době prodá za ještě nižší cenu, a tak utrpí ztrátu, je proto minimální.

4. ČNB má již dávno dva podobné nástroje

Případný nákup (nebo prodej), který by ČNB provedla na trhu s určitým finančním aktivem, lze chápat jako její "intervenci" na daném trhu. Již nyní, a to od 90. let 20. století, má ČNB právo intervenovat na dvou finančních trzích - na trhu s mezibankovní likviditou, na nějž vstupuje skrze změny svých úrokových sazeb, a na trhu s cizími měnami, na nějž vstupuje skrze devizové intervence.

Všechny své intervence na trzích má ČNB podle zákona dělat proto, aby v Česku udržovala cenovou a finanční stabilitu. V úvahu tak připadají v zásadě jen dvě možnosti - buď máme pocit, že se ČNB o své úkoly dosud starala vcelku slušně s využitím dvou typů intervencí do českého finančního systému, a pak je asi namístě věřit, že tak bude činit i poté, co dostane mandát k dalším typům intervencí. Nebo se bojíme selhání ČNB při těchto dalších typech intervencí, pak bychom ale asi měli navrhnout, aby banka přišla o právo provádět měnovou politiku vůbec. Kdo ji v takovém případě ale bude v této zemi dělat?

Zdroj:
Hospodářské noviny
Přestat sledovat
Centrální banky
Přestat sledovat
Česká republika
Přestat sledovat
Česká ekonomika
Přestat sledovat
Kvantitativní uvolňování
Přestat sledovat
Úrokové sazby
Přestat sledovat
Podpora ekonomiky
Přestat sledovat
Michal Skořepa
Přestat sledovat
17. 5. 2021 12:01
Investorský magazín: Nová popularita etherea a vztah trhu s výnosovou křivkou
Bitcoin
Přestat sledovat
Dluhopisový trh
Přestat sledovat
Ethereum
Přestat sledovat
Investiční alternativy
Přestat sledovat
Investiční strategie
Přestat sledovat
Investorský magazín
Přestat sledovat
Kryptoměny
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Výnosová křivka
Přestat sledovat
Výnosy
Přestat sledovat
15. 5. 2021 20:31
Jaroslav Brychta (XTB): Ochránit se před 20-30% propadem cen akcií by v současnosti nebyla žádná…
Akcie ČR
Přestat sledovat
Americké akcie
Přestat sledovat
Evropské akcie
Přestat sledovat
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat
14. 5. 2021 10:01
Michal Šnobr: Vyloučení Rosatomu z přípravy na dukovanský tendr může být příležitostí pro ČEZ i…
Akcie ČR
Přestat sledovat
Přestat sledovat
Energetika
Přestat sledovat
Geopolitická rizika
Přestat sledovat
Jaderná energetika
Přestat sledovat
Politika
Přestat sledovat
12. 5. 2021 17:01
Ronald Schubert (WOOD & Company): Peníze ztrácejí na hodnotě a vklady v bankách dávno nejsou řešení.…
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
WOOD & Company
Přestat sledovat