KONTEXT (speciál, 2. díl): Latinskou Amerikou na půl plynu za vítězným portfoliem

(Nejen) čeští investoři narazí na Jižní Ameriku zpravidla pouze tehdy, když hledají zábavný fotbal nebo dovolenou. Brazílii a spol. by přitom neměli opomíjet ani při sestavování kvalitního globálního portfolia. Kontinent totiž disponuje zásobami klíčových komodit, demografickou dividendou a strategickou polohou, kvůli které se o něj ve stále větší míře přetahují mocnosti. Výzvy a příležitosti s tím spojené podrobuji od poloviny ledna do poloviny února detailní inspekci, s jejímiž výsledky vás průběžně seznamuji.

"Jezdí tu hlavně japonská a korejská auta. Čínských je tak procento, netáhnou," říká během cesty z letiště v peruánském Cuscu taxikář Werner. S nadmořskou výškou 3 400 metrů (a více) si prostě výrobci ze země draka ještě neporadili, jinak ale specifika latinskoamerických trhů zvládají bravurně. I s podporou Pekingu, který (podobně jako další mocnosti) umně míchá obchodní a politické zájmy, se Čína stala v posledních letech největším obchodním partnerem Brazílie, Chile nebo Uruguaye a v případě většiny dalších trhů v Jižní Americe svoji pozici také výrazně vylepšila.

Konkrétně v případě Peru se Čína během patnácti let proměnila z obchodního partnera na úrovni statistické odchylky v jasného vládce na poli vývozu a dovozu. V Cuscu a dalších globalizací dotčených městech to potvrzují (i) typické kočičky pro štěstí, které mávají na kolemjdoucí takřka z každého obchodu.

O tom, že je čínská stopa na území považovaném od počátku 19. století za výhradní hájemství USA stále hlubší, nesvědčí jen zahraniční obchod. Made in China tu jsou či budou dálnice v Ekvádoru, přístavy v Panamě a nebo optický kabel spojující Čínu a Chile. Mezi vazby s delší trvanlivostí patří i čínský projekt nové Hedvábné stezky, ke kterému se jen v loňském roce připojily Bolívie, Chile, Uruguay a Venezuela.

Pomyslnou třešničkou na dortu je pro mnohé znalce latinskoamerických poměrů základna pro satelity a kontrolu vesmírných letů, kterou za 50 milionů dolarů v argentinské Patagonii postavila čínská armáda. Tato základna hrála významnou roli při nedávné úspěšné expedici Číny na odvrácenou stranu Měsíce. I kvůli tomu, kdo ji postavil, v jakém režimu funguje a v neposlední řadě proto, že se na její stavbě Peking a Buenos Aires dohodly v tajnosti a v době, kdy Argentina nutně potřebovala finanční injekci (té se jí od Pekingu dostalo), se ale v souvislosti s ní mluví také o významném posílení schopnosti čínských zpravodajců sledovat západní polokouli.

Washington, který svou výsadní pozici na jihu Ameriky donedávna považoval za samozřejmost, je z aktivit čínských (a ruských, které se soustředí převážně na vojenské vazby) sil ve svém předpokojí stále nervóznější. Zatímco Barack Obama se žádnou komplexní strategií pro realitu 21. století nepřišel, administrativa Donalda Trumpa politiku dosahující za horizont problematiky ilegálních drog a migrace již přislíbila zformovat.

Dosud však zůstalo jen u silných slov. Šéf amerických vzdušných sil David Goldfein například magazínu Foreign Policy řekl, že Američané čínské a ruské aktivity na kontinentu ostře sledují a jsou připraveni zasáhnout, pokud by měly narušit tradiční spojenectví (a spojence) Washingtonu. Sázejí přitom mimo jiné i na narůstající obavy z imperiálních choutek Číny, o nichž ostatně během loňské kampaně kriticky mluvil i stávající brazilský prezident Jair Bolsonaro. Po svém zvolení nicméně "brazilský Trump" předvedl rétorickou otočku, čínské investice v zemi označil za vítané a ve vzájemném obchodu je podle něj prostor pro další růst. To potvrzuje, že to Washington nebude mít jednoduché.

To, jak bude napříště vypadat proxy válka mocností na jihoamerickém kontinentu (míněno jakými zbraněmi bude vedena), zůstává otázkou. Jedno je ale jisté – podobně jako zbytek světa nebude ani Latinská Amerika 21. století jednobarevná. Vliv a zájmy nejsilnějších globálních hráčů, státních i nestátních, se budou (i) zde střetávat a mísit. A země vedené chytrými politiky z toho dokáží těžit, jak v knize The Second World předpovídá jeden z nejuznávanějších globálních stratégů Parag Khanna.

Z pohledu investorů to znamená horší čitelnost a předvídatelnost (přinejmenším v nejbližší době), ale zároveň mnoho příležitostí. Ty nabídnou například sektory infrastruktury (detailně se jí bude věnovat příští díl tohoto speciálu) nebo spotřebního zboží (ve čtvrtém díle), do kterých již nyní proudí obrovské domácí i zahraniční zdroje. Vsadit si na ně je přitom možné buď přímo nákupem jihoamerických společností, nebo globálních, na kontinentu úspěšných značek, jako je kupříkladu všudypřítomná Coca-Cola.


Cestu po Jižní Americe partnersky podpořily poradenská společnost Save & Capital a poskytovatel služeb v oblasti cestovní medicíny Avenier.

Latinská Amerika
Přestat sledovat
Emerging markets
Přestat sledovat
Frontier markets
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
13. 4. 2021 17:01
Ronald Schubert (WOOD & Company): Největším rizikem je růst výnosů dluhopisů, současné úrovně ale…
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
10. 4. 2021 20:31
Jaroslav Brychta (XTB): V rámci výsledkové sezóny budou nejdůležitější výhledy samotných firem
Akcie ČR
Přestat sledovat
Americké akcie
Přestat sledovat
Evropské akcie
Přestat sledovat
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat
8. 4. 2021 17:01
Michal Semotan (J&T Banka): Brzdou růstu akcií ČEZ je i jeho management, zajímavými tituly jsou na…
Akcie ČR
Přestat sledovat
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
9. 4. 2021 6:41
Česká energetika má prostor se připravit na budoucnost, čas ale utíká. Panika je vyvolaná lobbisty…
Akcie ČR
Přestat sledovat
Přestat sledovat
Dividendy
Přestat sledovat
Energetika
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat