Saxo Bank: 10 šokujících předpovědí na rok 2023

Experti ze Saxo Bank tak jako každý rok poskládali seznam deseti možných šoků pro následující kalendářní rok. Nejde o predikce v pravém slova smyslu, banka nepovažuje uvedené události za svůj základní scénář. Jde jako tradičně spíše o jakési zamyšlení nad tím, jak by nečekaný vývoj v té které oblasti mohl zaskočit celé regiony, případně celý svět. Všechny výrazné zvraty na finančních trzích jsou ostatně vyvolány podobně šokujícími událostmi, jež ovšem zpravidla (téměř) nikdo nepředpovídá.

1. Koalice miliardářů založí bilionový energetický "Projekt Manhattan"

Poptávka po elektřině roste a nástup elektromobility a postupující digitalizace a exponenciální růst množství dat ji jen dále přiživují. V příštích dekádách mohou jen datová centra spotřebovávat až pětinu elektřiny vyrobené na celém světě. Výroba a distribuce energie přitom naráží na různé ekologické (uhlí, ropa, plyn) a technologické (slunce, vítr, voda) překážky.

Majitelé největších technologických firem a další z nejbohatších lidí proto založí projekt (nazvou jej Third Stone), jehož cílem bude urychlení hledání řešení pro globální energetiku. Za cíl si vytknou získat na projekt bilion dolarů a za jejich pomoci najít cestu k přechodu od staré energetiky k té nové, tedy zejména způsoby, jak na stávající infrastrukturu navázat nové technologie a postupy tak, aby se svět vyhnul rozsáhlým problémům v dodávkách energie. Významná část peněz bude věnována také na rozvoj umělé inteligence.

Dopady na trhy: V prostředí jinak relativně skromných výnosů se bude dařit společnostem zahrnutým či navázaným na Third Stone.

2. Francouzský prezident Emmanuel Macron rezignuje

Francouzský prezident Emmanuel Macron letos obhájil svůj mandát a věřil, že povede Francii cestou reforem. Pak ale jeho strana přišla o jasnou parlamentní většinu, a tak prezident musí hledat kompromisy, na což není zvyklý. Jeho snaha prosadit rozpočet navzdory odporu parlamentu a naopak nemožnost prosadit další důležité zákony vyústí v rozhodnutí rezignovat na prezidentskou funkci. Rozjede vlastní startup, doufá ale, že jej veřejnost bude chtít zpět v Elysejském paláci, jehož bránu přitom svým odchodem z funkce otevřel krajně pravicové Marine Le Penové.

Dopady na trhy: Situace povede k velké nestabilitě, promítne se do fungování celé Evropské unie a spustí silnou volatilitu eura. Nakonec ale dá vzniknout silné protipopulistické koalici s novým vedením a francouzské vládní dluhopisy se svými výnosy přiblíží těm německým.

3. Cena zlata vystřelí na 3 000 USD za trojskou unci

V roce 2022 inflace vystoupala na maxima za několik desítek let, zlato ale v prostředí rostoucích sazeb nedostálo své (někdejší) pověsti štítu proti inflaci. Finanční trhy chtěly věřit tomu, že centrální banky dostanou růst cen pod kontrolu, v roce 2023 si ale uvědomí, že inflace zůstane podstatně zvýšená dlouhou dobu.

Přísnější měnová politika Fedu vyvolá otřesy na trhu s americkými vládními bondy, a tak budou muset Powell a spol. zařadit zpátečku. To povede ke korekci amerického dolaru. Čína se navíc na jaře rozhodne dále uvolnit svou politiku nulové tolerance covidu-19, což podpoří poptávku po komoditách. S růstem jejich cen začnou opět sílit také inflační tlaky.

Cenu zlata bude podporovat hned několik faktorů. Geopolitická nejistota povede k další přeměně devizových rezerv centrálních bank na zlato, státy budou masivně investovat do posílení národní bezpečnosti a poroste likvidita s tím, jak se jednotlivé země budou snažit vyhnout kolapsu svých dluhopisových trhů v prostředí nastupující (mírné) recese.

Dopady na trhy: Cena zlata hravě prorazí nad dosavadní maximum 2 075 USD za trojskou unci a zastaví se až na kulatých 3 000 USD. VanEck Junior Gold Miners ETF vystoupá na čtyřnásobek své dosavadní hodnoty.

4. Založení společných ozbrojených sil Evropské unie

Každá opravdová ekonomická a politická unie musí mít národní bezpečnost za jednu ze svých hlavních priorit. V době, kdy se válčí prakticky na hranicích EU, to pro Evropu platí dvojnásob. Ochranná křídla USA v rámci NATO jsou sice silná, Evropa ale po letech malých investic do armád a soustředění se na boj s terorismem (často daleko za hranicemi starého kontinentu) bude muset zapracovat na vlastní obranné politice.

Politici proto schválí závazek vytvořit do roku 2028 společné ozbrojené síly EU, které budou zahrnovat pozemní vojsko, námořnictvo, letectvo i vesmírný program. Projekt má celkově v příštích dvaceti letech stát 10 bilionů eur. K financování společných ozbrojených sil Evropská unie použije peníze získané z prodeje dluhopisů EU, na kterých budou mít jednotlivé státy podíl na základě velikosti HDP. Trh s eurovými bondy naroste a samotné euro bude těžit z přílivu investic.

Dopady na trhy: Přední evropské zbrojařské a průmyslové společnosti na burze výrazně překonají průměr trhu (až o 25 procentních bodů), investoři si oblíbí nově vznikající ETF zaměřené na evropský obranný sektor.

5. Alespoň jedna země zakáže veškerou produkci masa do roku 2030

Více než třetina veškerých zrnin ročně globálně poslouží jako krmivo pro zvířata a 80 % zemědělské půdy tvoří pastviny. Kvůli rostoucí poptávce po mase se kácejí pralesy, zvyšují se emise skleníkových plynů, samotná půda eroduje a znečišťují se vodní zdroje. Ve vyspělém světě tak rostou snahy o snižování konzumace masa, v tom rozvojovém ale rychle rostoucí (a bohatnoucí) populace preferuje pravý opak.

Snaha o zbrzdění klimatické změny je vedle energetiky právě o produkci potravin a jejich konzumaci. V roce 2023 se tak najde první země, která přímo zakáže produkci masa ze živočišné výroby do roku 2030. Již od roku 2025 pak dojde k výraznému zdanění masa. Svět začne ve velkém investovat do rozvoje masových náhražek z rostlin a laboratorně pěstovaného masa.

Dopady na trhy: Akcie v oblasti ESG tradičně "pomalých" firem typu Tyson Foods budou pod tlakem tak dlouho, dokud tyto společnosti nezačnou ve velkém investovat do udržitelné produkce, případně laboratorní výroby masa.

6. V Británii proběhne referendum o návratu do EU

Britská konzervativní vláda naordinovala zemi úsporná opatření a vyšší daně, protože vývoj rozpočtu (a názor finančních trhů) prakticky neumožňoval nic jiného. Popularita ministerského předsedy Rishiho Sunaka a ministra financí Jeremyho Hunta klesne na extrémně nízkou úroveň společně s tím, jak se ekonomika Spojeného království sveze do hluboké recese. Ve společnosti budou sílit hlasy pro předčasné volby a začnou se objevovat i zmínky o možném novém referendu o vztahu Británie a Evropské unie.

Ve třetím kvartálu 2023 se nakonec k moci dostanou labouristé a hned na listopad vyhlásí nové referendum. V něm se občané (zejména díky hlasům mladé generace) vyjádří pro návrat ostrovního království do EU.

Dopady na trhy: Libra se částečně zotaví ze ztrát v párech s eurem i švýcarským frankem. Finančnímu sektoru bude na burze pomáhat opětovný růst významu Londýna jako finančního centra Evropy.

7. V rámci boje s inflací budou zavedeny rozsáhlé cenové kontroly

Odklon od globalizace a nevyřešené otázky spojené s energetickou bezpečností budou přispívat k nadále výrazně zvýšené inflaci. V Evropě je navíc válka. V historii přitom právě válečná období vedle ztrát na životech a majetku prakticky vždy vedly k zavádění různých typů kontrol cen, přídělových systémů a podobně. V roce 2022 jsme se dočkali mimořádných daní, vlády ale zatím nepřistoupily ke klasickému přidělování zdrojů v rámci ekonomiky. Namísto toho dotují spotřebu (například stropy na ceny energií).

Politici dělají stále ty samé chyby. Věří, že kontrolou cen (jejichž růst považují za selhání tržních mechanismů) a mezd obnoví stabilitu trhu a hospodářství. Neřeší přitom příčinu, ale následek. Nechtěné důsledky toho jsou obrovské – více intervencí pouze přispěje k dalšímu růstu inflačních tlaků, destabilizaci ekonomiky a někdy i celé společnosti. Dlouhodobé zlepšení může přinést jedině cenotvorba pod taktovkou volného trhu, produktivity a efektivních investic (na jejichž praktickou neexistenci v éře všemožných dotací, intervencí a dalších opatření Saxo Bank dlouhodobě upozorňuje).

Dopady na trhy: Jen si připomeňte důvody pro růst ceny zlata na 3 000 USD za trojskou unci.

8. Země OPEC+, Čína a Indie vystoupí z MMF a dohodnou se na vzájemném obchodu s novým rezervním aktivem

Americká vláda používá dolar jako zbraň, a tak se některé země dohodnou na vystoupení z Mezinárodního měnového fondu a založí Mezinárodní clearingovou unii (ICU) a nové rezervní aktivum nazvané bancor (kód KEY), inspirované někdejším Keynesovým nápadem z doby před Brettonwoodskými dohodami. To bude navázané na koš komodit, budou na ně zafixovány kurzy jednotlivých národních měn a jejich pohyby se budou odvíjet od vývoje běžných účtů členských zemí ICU.

Ačkoli na USA připadá jen necelá pětina globálního obchodu, je více než třetina všech světových transakcí vedena v amerických dolarech a na měnu USA připadá stále bezmála 60 % světových devizových rezerv. Omezení obchodu s Ruskem v souvislosti s válkou na Ukrajině zasáhlo kromě jiných i mnoho zemí, jež nejsou obchodně napojeny na USA. Rozsah zákazů dalece převyšuje význam sankcí uvalených na země jako Írán, Venezuela a další. A tyto země mají logicky obavu, zda jejich rezervy v dolarech (ale i eurech, librách nebo jenech) nemohou být příště zmrazeny tak, jako se to stalo v případě těch ruských.

Dopady na trhy: Centrální banky zemí ICU výrazně omezí své dolarové rezervy. Americká měna klesne vůči koši měn zemí ICU o 25 % a výnosy amerických vládních dluhopisů výrazně vzrostou.

9. Japonsko ukotví kurz jenu na 200 USD/JPY, aby dalo do pořádku svůj finanční systém

Japonsko od roku 2020 vynaložilo stovky miliard dolarů svých devizových rezerv na to, aby Bank of Japan mohla držet základní úrok na -0,1 % a strop výnosu 10letých vládních bondů na 0,25 %. Na prahu roku 2023 ale tlak na japonský jen a celý finanční systém opět sílí kvůli globálnímu úbytku likvidity vyvolanému přísnější měnovou politikou Fedu.

Bank of Japan po oslabení jenu k 180 USD/JPY vyhlásí dno na 200 USD/JPY s tím, že oslabení měny pomůže restartovat finanční systém země. Banka natvrdo zmonetizuje vládní dluh a de facto jej "spolkne". Na celý plán si vyčlení až 18 měsíců. Poměr vládního dluhu k HDP země klesne ke 100 %, načež Bank of Japan zvýší základní úrok na 1 % a přestane kontrolovat výnosovou křivku. Výnos 10letých vládních bondů Japonska tak stoupne na 2 %. Banky jsou rekapitalizovány a daňové pobídky nalákají zpět do země biliony jenů dosud držených na účtech v zahraničí. Slabá domácí měna podporuje vývoz, i tak ale HDP reálně klesne o 8 % (nominálně o 5 % vzroste). Zemi ale odvážný plán vrátí na cestu stabilních státních financí, která může být inspirací pro obdobné situace, jež časem nevyhnutelně nastanou v USA i Evropě.

Dopady na trhy: USD/JPY vystoupá k 200, ke konci roku 2023 ale začne podstatně klesat.

10. Zákaz daňových rájů zabije private equity

V roce 2016 sestavila Evropská unie v reakci na Panama Papers černou listinu daňových rájů, které nespolupracují s orgány evropských zemí a umožňují vyhýbání se daním. Některé významné daňové ráje ale na listině chybí, lobbování je zkrátka silná zbraň. Systém daňových rájů se tak může dále rozvíjet, čehož hojně využívají i některé struktury lákající privátní kapitál právě do těchto zemí, z nichž je pak dále čerpán a využíván na konkrétní projekty.

Geopolitická nejistota a snaha chránit domácí průmysl vedou vlády v západních zemích k masivním výdajům, z čehož zároveň plyne tlak na efektivnější výběr daní. Peníze těch, kdo se placení daní vyhýbají, se proto v roce 2023 stanou politicky snadno obhajitelným cílem. Ročně je na globální úrovni řeč o 500-600 miliardách USD na nezaplacených daních z příjmů firem, jež by je jinak odvedly, kdyby nespadaly pod jurisdikci daňových rájů. OECD proto zavede úplný zákaz daňových rájů (plateb za akvizice firem z peněz alokovaných v těchto zemích), jako jsou Kajmanské ostrovy, Bermudy, Bahamy, Mauricius nebo ostrov Man.

Dopady na trhy: Změna pravidel otřese celým odvětvím private equity a venture kapitálu. Veřejně obchodované společnosti z této oblasti prodělají poklesy valuací o 50 %, iShares Listed Private Equity UCITS ETF bude "krvácet".