Hedgeové fondy: Demokratizace investování jako zabiják nadvýkonnosti
Před dvěma dekádami objem peněz investovaných prostřednictvím private equity a private credit či prostřednictvím hedgeových fondů dosahoval asi jednoho bilionu dolarů. Nyní je to více než osm bilionů dolarů a do roku 2023 může jít podle odhadů o více než 14 bilionů dolarů. Růst zájmu o nestandardní investiční nástroje ale ovlivňuje i jejich výkonnost.
V případě amerických penzijních fondů podíl peněz investovaných prostřednictvím nestandardních nástrojů stoupl mezi roky 2006 a 2016 ze zhruba 11 % na 26 %, a to zejména na úkor běžných akciových pozic. Drobní investoři i portfoliomanažeři jsou přesvědčení, že tyto nástroje nabízejí zajímavější výkonnost než běžné akciové pozice nebo takzvané likvidní alternativy v podobě burzovně obchodovaných fondů a podobně.
Jak nicméně ukazují výsledky hedgeových fondů, s tím, jak do nich tečou obrovské objemy prostředků, prudce klesá jejich atraktivita.
Problémem se ukazuje být vyhledávání investičních příležitostí a využívání nestandardních investičních metod při velkých objemech investičních prostředků. Jinými slovy, s rostoucím objemem peněz klesá flexibilita investiční strategie.
Christopher Schelling, sloupkař z webu Institutional Investor, upozorňuje také na fakt, že k obhospodařování většího objemu peněz je potřeba větší množství portfoliomanažerů, přičemž platí, že zatímco u klasických podílových fondů jsou rozdíly ve výkonnosti dané rozdílnými kvalitami portfoliomanažerů jen relativně malé, v případě hedgeových fondů je tomu právě naopak. Tedy čím více lidí se o peníze v hedgeových fondech stará, tím nižší je obvykle jejich přidaná hodnota.
"U nestandardních investičních nástrojů platí jednoduché pravidlo: Čím méně lidí o nich ví, tím jsou účinnější. Totéž ale platí i na akciovém trhu jako takovém. Největší výnosy z investování do podhodnocených titulů totiž taktéž registrují ti, kdo si jich všimli mezi prvními," uzavírá Schelling.
Zdroj: Institutional Investor
