Investování: Když i profesionálové dělají chyby
|

Investování: Když i profesionálové dělají chyby

Každý manažer fondu na otázku, proč jeho investiční strategie generuje nadvýnosy, odpoví, že těží z chyb v chování investorů vedoucích k neefektivitám na trhu. Nikdo ale neví, jak odpovědět na otázku, jak bojuje s vlastními kognitivními chybami. Pro investory by to přitom mohla být ta nejdůležitější informace při výběru fondu.

Chyby v investování Psychologie Podílové fondy Investování Ponaučení pro investory

Každý zkušenější investor zná kognitivní chyby, které lidé při investování běžně dělají. A bohužel je dělají i profesionální investoři, manažery fondů nevyjímaje. Znát něco a chovat se podle toho jsou totiž dvě různé věci. Je zde proto zásadní rozpor mezi uvědomováním si vlivu kognitivních chyb a jejich ignorováním, čemuž se říká výstižně chyba slepého úhlu (blind spot bias), kdy investor vidí chyby u ostatních, ale ne u sebe.

Podle studie s názvem The Bias Blind Spot: Perceptions of Bias in Self Versus Others, jejímiž autory jsou Emily Proninová, Daniel Lin a Lee Ross, si investoři uvědomují tyto chyby a často znají i jejich dopady, ale nejsou schopni si uvědomit, že tyto chyby mají vliv i na jejich vlastní rozhodování. Lidé si zkrátka myslí, že jsou lepší než ostatní. Zajímavé je, že se chyba slepého úhlu podle studie projevuje pouze při hodnocení vlastní citlivosti na kognitivní chyby, zatímco v ostatních případech si lidé dokáží přiznat, že jsou horší než ostatní.

Proč se lidé cítí být právě v této věci chytřejší než "ten plebs" kolem nich, případně jak na své vlastní chyby reagují?

  • Přílišné sebevědomí. Pokud to vztáhneme na manažery fondů, je to celkem jasné. Někdo, kdo rozhoduje o cizích miliardách, zkrátka musí být přesvědčen o tom, že je lepší než ostatní. Jinak by svého zaměstnavatele nepřesvědčil o tom, že je na tento post vhodný a že nikoho lepšího nenajde.
  • Kognitivní disonance. V podstatě totéž, akorát v tomto případě jde o posuzování sebe sama. Manažer fondu je zkrátka na slovo vzatý odborník, skvělý investor a ideální lídr. Že jej ovlivňují nějaké kognitivní chyby? Detail.
  • Příliš mnoho chyb. V tomto je i dokonalý manažer nahraný, protože chyb je dnes tolik (a definují se stále nové), že je ani nestíhá ignorovat. A často si navíc odporují, například takový efekt vlastnictví (endowment effect) může vést k tomu, že manažer drží některé oblíbené tituly v portfoliu příliš dlouho. Jenže v ostrém kontrastu k tomu stojí dispoziční efekt (disposition effect), který vede investory k tomu, aby se ziskových titulů zbavovali příliš rychle. Ani samozvaná "továrna na peníze" si s tím občas neví rady.
  • Osobní příběhy. Chyby v rozhodování ostatních jsou jasné na první pohled, ale když jde o hodnocení vlastních rozhodnutí, stávají se z lidí pohádkáři. Každé hloupé rozhodnutí lze omluvit sofistikovaným příběhem.
  • Prodej sebe sama. Manažeři si neradi přiznávají chyby. Kdyby to uměli, jejich výroční zprávy by nebyly plné vět o skvělých nákupech s velkým potenciálem a krásných grafů rostoucích až do nebes.

Nemusíte být manažeři fondu, abyste se ve výše popsaném poznali (to je dokonce ta lepší varianta, horší je se alespoň v některých bodech nepoznat). Nemusí na vás pasovat vše, ale jistě se minimálně v některých bodech "proviňujete". Přiznáním může začít náprava, v opačném případě máte celkem problém.

Zdroj: behaviouralinvestment.com