Investování: Mohou emoce pomoci k lepším výnosům?
Asi každý investor si občas pomyslí, co by ve svém portfoliu nastavil jinak, kdyby věděl, co se bude dít. Po bitvě je každý generál a určitě se najde nespočet situací, kdy by ten který investor řešil investici jinak. Bez chyb to na trhu nejde, i z nich se naštěstí lze ponaučit.
John Rekenthaler ze společnosti Morningstar to popsal hezky. Kdyby v roce 1975 řekl rodičům, aby mu k narozeninám dali akcie Berkshire Hathaway za 1 000 dolarů (což by tehdy bylo 25 akcií), měl by dnes 7,5 milionu dolarů. Otázkou ovšem je, zda by je všechny dodnes držel. Když chtěl v roce 1989 požádat manželku o ruku, mohl třeba za jednu akcii koupit velký zásnubní prsten, ale kdyby věděl, že v budoucnu bude mít tato akcie hodnotu 300 000 dolarů, asi by to neudělal. Lítost by zkrátka ochránila jeho investici.
Lítost a trhy
Ve skutečnosti investoři tento způsob lítosti nemají šanci poznat. Znají naopak lítost nad tím, že neudělali dobrou investici, případně že na něčem hodně prodělali. Podle Rekenthalera však může být i taková lítost dobrá.
K pochopení toho, jak lítost ovlivňuje investice, uvádí příklad takzvaných target-date fondů. Ty byly v roce 2009, kdy v průběhu finanční krize zaznamenaly výrazné ztráty, hodně kritizovány za to, že mají v portfoliích příliš mnoho akcií. Dnes je tomu naopak. Na webu Mathematical Investor v článku Mathematicians Against Fraudulent Financial and Investment Advice se píše, že konstrukce portfolia sestaveného z akcií a dluhopisů, která se s blížícím cílovým datem více přiklání k dluhopisům, je v současnosti zastaralá. "Možná by měli být investoři upozorněni na to, aby ve svých portfoliích drželi více akcií po delší dobu, v závislosti na okolnostech možná i po odchodu do důchodu," stojí v textu.
Je pravda, že tento typ fondů není vhodný pro každého. Podle Rekenthalera se vlastně nelze divit kritikům z roku 2009 ani těm současným. V obou případech je ale k jejich názoru vedou lítost nebo zklamání. V prvním případě z toho, že přílišný optimismus vedl ke ztrátám během medvědího trendu, v tom druhém z toho, že příliš konzervativní přístup připravuje investory o výnosy.
"V případě, že litujeme toho, že jsme se vzdali budoucích výnosů (jako v příkladu s akciemi Berkshire Hathaway), může to vést k lepším výsledkům. Ale litovat toho, co se stalo v minulosti, může být na škodu. Zklamání může motivovat investory, aby hledali akcie, které jsou v módě, a zbavovali se těch, které zrovna nefrčí. A slepé naslouchání těmto pocitům může vést k tomu, že budeme nakupovat draze a prodávat levně. A to není výnosný způsob investování," tvrdí Rekenthaler.
Přijetí emocí
Tyto pocity ale podle Rekenthalera lze využít i konstruktivně, a to tak, že emoce zkrátka přijmeme namísto jejich odmítání. Každé portfolio musí obsahovat investice, které v určité době nevydělávají. Popírání zklamání mohlo vést k tomu, že se investoři v roce 2009 zbavovali akcií a nakupovali dluhopisy, což nakonec nebylo dobré rozhodnutí.
Přijetí emocí může vést k tomu, že investor vymění populární investice ze svého portfolia za nepopulární. To se sice lehce říká, ale složitěji provádí, protože je mnohem jednodušší zbavovat se investic, které prodělávají. Je jen na investorech, zda se k něčemu takovému někdy odhodlají, někdy jsou ale nepopulární kroky správným řešením.
Zdroj: Morningstar
