Jednání o záchraně Credit Suisse se protahují, ve hře je i zestátnění banky

Jednání o záchraně se už dopoledne začala komplikovat, svaz zaměstnanců bank totiž vyzval k okamžitému zřízení pracovní skupiny na pomoc kolegům, kteří pravděpodobně přijdou o práci, uvedla agentura Reuters. Vláda preferuje, aby banku převzal její hlavní domácí rival, největší švýcarská banka UBS. Ta je podle zdrojů listu Financial Times ochotna zaplatit maximálně jednu miliardu dolarů v akciích, na což Credit Suisse podle zdrojů agentury Bloomberg nechce přistoupit. Banky informace zdrojů odmítly komentovat.

Zdroje FT rovněž uvedly, že švýcarské úřady se chystají změnit zákony tak, aby požadované změny prosadily co nejrychleji a nemusely čekat na souhlas akcionářů. Ti by totiž podle současné právní úpravy museli o návrhu jednat a pak o něm hlasovat. Managementu UBS se podle zdrojů do převzetí Credit Suisse příliš nechce, vláda ale podle nich na tento způsob řešení tlačí. Pokud se UBS nakonec na převzetí druhé největší švýcarské banky Credit Suisse dohodne, v ohrožení je podle zdrojů kolem 10 000 pracovních míst.

UBS podle zdrojů FT dopoledne navrhla, že za každou akcii Credit Suisse zaplatí 0,25 švýcarského franku. To je výrazně pod páteční závěrečnou cenou akcií na burze, která činila 1,86 CHF. Za poslední týden akcie Credit Suisse odepsaly čtvrtinu hodnoty, ještě před globální finanční krizí v roce 2007 se prodávaly až za 90 CHF.

Osud Credit Suisse má nyní v rukou jen hrstka lidí, mezi nimi politik, ekonom či matematik, který posuzuje, zda má kdysi prestižní banka vůbec šanci sama se dostat z problémů. Do nich se dostala kvůli chybným rozhodnutím z minulosti a zejména kvůli ztrátě důvěry, která vyvrcholila tento týden a která odstartovala masivní odliv klientských vkladů.

Výsledkem nynějších mimořádných jednání bude velmi pravděpodobně dohoda o rozpadu Credit Suisse Group AG, finanční instituce, která vznikla před 167 lety. Jak napsala agentura Bloomberg, jde o "dramatický pád titána všemocného švýcarského bankovnictví".

Jednání se vedou především o podmínkách, za kterých bude UBS ochotna banku v problémech zachránit. Vláda má zájem na tom, aby se krize důvěry nerozšířila do celého bankovního sektoru, na kterém je Švýcarsko závislé. UBS podle zdrojů žádá po vládě, aby se zaručila částkou zhruba šest miliard dolarů za náklady, které UBS v této souvislosti předpokládá. Jde hlavně o ukončení činnosti některých součástí Credit Suisse, UBS má ale také obavy z postoje regulačních orgánů a z právních sporů, které očekává.

Dosavadní jednání naráží hlavně na potíže kolem investiční součásti Credit Suisse a její obchodní divize, uvedl Bloomberg. Právě investiční součást je centrem skandálů, s nimiž se Credit Suisse v posledních letech potýkala. UBS podle zdrojů zkoumá rizika spojená s investicemi, při nichž se využívá úvěrového financování. O ně se regulační orgány podrobně zajímaly.

Švýcarské regulační orgány se snaží předložit řešení pro Credit Suisse dříve, než se v pondělí ráno začne obchodovat na burzách v Asii. Existují obavy, že pokud by se záležitost nevyřešila ani do té doby, zavládne na trzích nervozita a hlavní akciové indexy prudce oslabí. To by znamenalo ekonomické ztráty pro jednotlivce, firmy i vlády.

Letité problémy Credit Suisse eskalují v době, kdy se do potíží dostaly některé banky ve Spojených státech. Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena se rozhodla, že své vklady z amerických finančních ústavů Silicon Valley Bank a Signature Bank dostanou zpět všichni vkladatelé nad rámec zákonného pojištění. Rázně zakročit se rozhodla i švýcarská centrální banka, která dala finančnímu ústavu Credit Suisse k dispozici 50 miliard franků na okamžité posílení likvidity.

Credit Suisse patří k největším správcům majetku na světě, služby poskytuje především bohatým jednotlivcům a je považována za jednu z třiceti systémově důležitých bank v globální finanční architektuře. Z toho důvodu jednání ve Švýcarsku s napětím sledují také regulační orgány v Británii, Německu, Spojených státech a dalších velkých zemích.