Klienti ČEZ už dostávají nové zálohy, část je má i přes zdražení stejné

ČEZ má zhruba 2,7 milionu odběratelů. Zdražení dodávek na zastropované ceny se týká zákazníků se smlouvou na dobu neurčitou, což je zhruba polovina odběratelů. Zbylá část má smluvně zafixované ceny a zdražování se jich netýká.

Část zákazníků, podle energetické společnosti jde asi o třetinu z 1,3 milionu, kterým od ledna zdraží energie, už se tak dozvěděla o navýšení záloh od nového roku. Podle ČEZ si asi 70 % klientů z této skupiny připlatí v řádu stokorun, další pětina pak mezi 1 000 a 2 000 Kč. Přes 5 000 Kč si pak připlatí zhruba 1,5 % těchto zákazníků, které ČEZ podle mluvčího Romana Gazdíka proaktivně obvolává.

Další třetina z odběratelů s dražší elektřinou bude mít zálohy stejné jako dosud. Podle ČEZ jde především o domácnosti, které začaly s energiemi efektivně šetřit nebo si zálohy upravovaly už dříve.

Zbylá třetina z 1,3 milionu odběratelů si pak na nové zálohy ještě počká. ČEZ jim nové rozpisy záloh pošle až po vyúčtování, které je v plánu v příštích týdnech. Podle Gazdíka lze ale i u této skupiny očekávat, že významná část z těchto klientů začala spořit.

Nové nastavení záloh je i výsledkem samoodečtů, ke kterým klienty ČEZ v minulých týdnech vyzval. "Jsme rádi, že mnoho našich zákazníků si udělalo před nastavením zastropovaných ceníků samoodečet, protože nám to umožnilo nastavit jim co nejpřesnější zálohy. Jen za říjen a listopad si zadalo samoodečet 580 000 zákazníků a za celý rok přes 1,2 milionu, což je téměř trojnásobek oproti loňskému roku. Rádi bychom, aby zákazníci v pravidelných samoodečtech pokračovali, protože jim to umožní co nejlépe kontrolovat spotřebu,“ uvedl generální ředitel ČEZ Prodej Tomáš Kadlec.

Na vliv šetření s energiemi na výši záloh poukázal rovněž analytik XTB Tomáš Cverna. Připomněl, že tuzemské domácnosti za prvních 9 měsíců roku snížily svou spotřebu elektřiny ve srovnání s loňským rokem o 2,4 %, zatímco spotřeba plynu ve stejném období poklesla meziročně o 19,1 %. Podle něj se vyšší zálohy budou týkat zejména domácností, které elektřinu používají i k topení a spotřebují přibližně 10 megawatthodin ročně. "Očekávám, že v následujícím roce budou úspory obyvatel přetrvávat zejména kvůli kontinuálnímu poklesu reálných mezd. Navíc další úspory uleví tlaku na hledání nových dodavatelů LNG, protože kapacita těch stávajících je omezená," dodal Cverna.

Zdražení elektřiny a plynu na cenový strop od příštího roku už oznámily například také E.ON nebo Pražská energetika, chystají to i další dodavatelé. Také oni už začali zákazníkům rozesílat nové zálohy, i když k samoodečtům většinou nevyzvali. "Zálohy budou z naší strany nastaveny tak, aby pokryly předpokládanou roční spotřebu odběrného místa a odrážely zastropované ceny energií," řekl v minulých dnech ČTK mluvčí Karel Hanzelka.

I přes zdražení budou ceny pro koncové zákazníky podle dodavatelů i tak výrazně nižší, než jsou současné reálné tržní ceny, které vycházejí z ceny obou komodit na velkoobchodním trhu. Běžná domácnost díky zastropování podle energetických společností ušetří oproti tržním cenám silové elektřiny asi 40 %.

Vláda v říjnu stanovila uvedené cenové stropy, a to 6 000 Kč za megawatthodinu elektřiny včetně DPH a 3 000 Kč za megawatthodinu plynu. K tomu je potřeba připočítat distribuční poplatky. Premiér Petr Fiala (ODS) tehdy uvedl, že náklady na toto opatření budou činit kolem 130 miliard korun.